---
title: "Kotlová a zaniklá samota Jezerné | Vsetínské vrchy"
description: "Kotlová je vrchol ve Vsetínských vrších. V sedlech pod ním ležela samota Jezerné; poznejte příběh pasekářů, noclehárny a zalesněných pastvin."
url: "https://zpusteven.cz/kotlova"
lang: "cs"
latitude: 49.4039065
longitude: 18.2779627
---

![Letecký pohled na dřevěnou chalupu se sedlovou střechou uprostřed travnaté mýtiny, kolem dokola smrkový les, do svahu za chalupou stoupá vyšlapaná cesta](https://d.zpusteven.cz/place/kotlova/1280/DJI_0020.avif)

Vrchol Vsetínských vrchů • Horní Bečva a Velké Karlovice • 870 m n. m.

# Kotlová se zaniklou samotou Jezerné

Z osady, která tu byla tři sta let, zbyly dvě chalupy. Zbytek pohltil les.

- **Vrchol:** 870 m, zalesněný
- **Javořina Jezerné:** 135 hektarů
- **Pastevní družstvo:** 1928–1941 (13 let)
- **Konec samoty:** rok 1962

## Hora, pod kterou stála celá samota

Kotlová je nejnenápadnější bod celé [hřebenovky mezi Solání a Třeštíkem](https://zpusteven.cz/turistika/hrebenovka-solan-benesky-trestik): vrchol má zarostlý lesem a **výhled z něj žádný není**.

Pod Kotlovou od konce 17. století stála horská samota **Jezerné**. Začínala jako javořina, vyrostly na ní **tři usedlosti** a v jedné z nich se pak vystřídalo pastevní družstvo i turistická noclehárna. Právě tu roku **1962** zbourali a pastviny kolem zalesnili; **dvě chalupy v sedle stojí dodnes**.

![Vyšlapaná lesní cesta ve stínu vzrostlých stromů, podél ní dřevěné hrazení z tenkých kmenů, vpravo travnatá louka a v pozadí tmavá dřevěná chalupa](https://d.zpusteven.cz/place/kotlova/1280/IMG_9380.avif)

Chalupa v sedle Pod Kotlovou. Dřevěné hrazení podél ní připomíná, k čemu tady louky odjakživa sloužily - k pastvě.

Proč sem jít

### Dvě chalupy, které ze samoty zbyly

Ze tří usedlostí, které tu stály, zůstaly v sedle pod vrcholem **dvě**. V jedné z nich se dnes dá **v sezoně občerstvit** - je to poslední ozvěna doby, kdy tu fungovala turistická chata.

Kdy vyrazit

### Celoročně, v zimě po lyžařské stopě

V létě se sem chodí po **červené hřebenovce** mezi Solání a Beneškami. V zimě tudy vede 50 km strojově upravované stopy **Beskydské Hornovsacké magistrály**.

Co nevynechat

### Louky před vrcholem

Výhledy nabízejí **hřebenové louky mezi Beneškami a Kotlovou** - na jednu stranu Javorníky, na druhou nejvyšší beskydské vrcholy. Z vrcholu samotného výhled není.

![Průčelí tmavé dřevěné chalupy pod korunou vzrostlého stromu, před ní nízká podsíň s lavicemi a na louce dřevěné stoly](https://d.zpusteven.cz/place/kotlova/1280/IMG_9382.avif)

![Detail podsíně chalupy: vývěsky na dřevěné stěně, muškáty v truhlících pod okny a lavice na prkenné terase](https://d.zpusteven.cz/place/kotlova/1280/IMG_9387.avif)

![Pohled přes travnatou louku ke chalupě, v popředí dřevěné stoly s lavicemi a složené slunečníky](https://d.zpusteven.cz/place/kotlova/1280/IMG_9396.avif)

## Příběh samoty Jezerné

Tři sta let se tu páslo, hospodařilo a nakonec i nocovalo. Následně přišlo zalesnění.

1700: javořina

### Dědictví, které postavilo tři chalupy

Ke konci 17. století přestala vrchnostenská správa trpět volné horské pastevectví. Pasení ovcí po hřebenech nahradily **ohraničené pastviny - javořiny**, každá s jasným rozsahem a nájemcem.

Javořina **Jezerné** patřila na hřebeni Vsetínských vrchů k nejstarším, které vrchnost prodala poddaným do dědičného nájmu. Měřila **135 hektarů** a ležela po obou stranách hřebene - od svahů nad Horní Bečvou přes Kotlovou dolů k Velkým Karlovicím. Jméno dostala po jezeře v závěru karlovického údolí, stejně jako to údolí samo. Celou javořinu vrchnost roku **1700** udělila **za 30 zlatých** Jakubu Závorkovi z Dolní Bečvy. Pásly se tu hlavně ovce, krávy jen výjimečně.

Jezero prý vyhloubili čerti, aby měli odkud brát vodu pro svůj mlýn na hřebeni [Radhoště](https://zpusteven.cz/radhost). Rýhy ve zdejších balvanech jsou podle vyprávění stopy jejich drápů a řetězů - a stejný motiv nese i jméno hory [Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn).

Jezero bývalo mnohem větší než dnes a rodili se v něm draci. Chodilo se k němu s obavami: nikdo nevěděl, co se pod hladinou hýbe.

Až se jednomu zdejšímu chalupníkovi zjevil černokněžník. Slíbil mu nesmírné bohatství, když mu pomůže vylákat z jezera dva draky - a když se to povedlo, odletěl s nimi neznámo kam. Tuhle verzi zapsal ze sběru B. M. Kuldy Karel Jaromír Erben a roku 1865 ji vydal v souboru Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských.

Převyprávění lidových motivů.

Nájem se dědil dál a s ním se dělila i javořina: tři čtvrtiny připadly jedné rodině, čtvrtina druhé. Každá si na svém dílu postavila vlastní hospodářství, a tak tu někdy **před rokem 1825** stály dvě pasekářské usedlosti, každá v jiném sedle. Starší z nich se říkalo **Stará Kotlová** a stála severně od vrcholu, druhá vyrostla přímo na hřebeni v **sedle Pod Kotlovou**. K té druhé přibylo po roce 1921 ještě třetí stavení.

1928–1941: Domovina

### Co jeden hospodář neutáhne, zvládne čtyřicet

Mezitím uplynulo sto let. Javořina zůstávala v soukromých rukou a několikrát změnila majitele - až se v horách objevil nový způsob hospodaření. **Drobný hospodář si sám nepořídí plemeníka, dobytčí váhu ani hnojivo. Ve čtyřiceti lidech to jde.**

**12. ledna 1928** se v hostinci Čeňka Maliny na Horní Bečvě sešlo dvacet devět lidí a založili **Pastevní družstvo Domovina**. Účel byl praktický: zřídit a udržovat pastviny pro dobytek členů i nečlenů, pořídit plemeníky, dobytčí váhu, osivo a hnojiva. Členů bylo při založení **čtyřicet šest**.

Ještě téhož roku družstvo koupilo v dražbě **Starou Kotlovou** a od jara na ní páslo. **Ekonomicky to ale nevyšlo**: členové neplatili za pastvu ani za odebrané produkty a dluhy narostly tak, že jim družstvo po sezoně přestalo vydávat dobytek, dokud nezaplatí. Roku **1937** už samo nemělo z čeho platit úroky - **Spořitelna města Rožnova** vedla na jeho majetek exekuční dražbu. V dražbě vše sama koupila.

- **členů při založení:** 46
- **za kus dobytka a sezonu:** 150 Kč
- **jak dlouho vydrželo:** 13 let

#### Nebyla to místní smůla

Krach newyorské burzy v říjnu 1929 dolehl i na pastvinu nad Horní Bečvou. Do Československa krize dorazila pomaleji než jinde v Evropě, zato trvala déle - vrcholila až roku 1934, kdy se devalvovala koruna. Nejdřív zasáhla zemědělství, které tehdy živilo většinu obyvatel: ceny zemědělských produktů prudce spadly a hospodářům rostly dluhy. Družstvo pak nemělo od koho vybrat - jeho členové sami neměli z čeho platit. Pastevní družstevnictví navíc mířilo hlavně do chudých horských krajů, kde bylo nejmíň z čeho brát: malá družstva Domoviny zanikala po celé republice a většina jich nepřečkala okupaci.

1881–1957: turisté

### Když se z pasekářské chalupy stala noclehárna

Turisté sem chodili dávno před spolky. O prázdninách roku **1881** si na Horní Bečvě najal průvodce básník **Svatopluk Čech** a nechal se přes Jezerné provést do Karlovic; z cesty vytěžil fejeton **„Dvě chalupy moravské“**, který o tři roky později vyšel knižně.

O půl století později táhl turistiku v kraji **rožnovský odbor Klubu čs. turistů**. Od roku **1928** mu rychle přibývali členové - z 89 na konci roku 1929 na víc než 290 o pár let později - a cíleně budoval v Beskydech síť **záchytných bodů**, kde se dalo najíst a přespat.

Družstvo potřebovalo příjem, turisté střechu. Potkalo se to ve **Staré Kotlové**: od léta **1929** v ní odbor provozoval **nouzovou chatu**, o rok později přibyla noclehárna a postupně **patnáct lůžek**. Vybavení bylo primitivní, ale místo sedělo - **křižovatka tras uprostřed nejhezčího hřebenového úseku mezi Solání a Třeštíkem**.

Roku **1940** se pohostinství přestěhovalo do sousední, mladší usedlosti a vydrželo tam až do **zrušení soukromých živností roku 1957**. Dnes ho v téže chalupě obnovil současný majitel.

![Celkový pohled z louky na chalupu s tmavým dřevěným průčelím, bílou omítnutou přístavbou a kamenným komínem, kolem vzrostlé stromy](https://d.zpusteven.cz/place/kotlova/1280/IMG_9392.avif)

Dochovaná chalupa v sedle Pod Kotlovou. V sezoně se z ní vydává občerstvení - navazuje tak na pohostinství, které tu skončilo roku 1957.

1949–1962: konec

### Starou Kotlovou zbourali, pastviny zalesnili

Po krachu družstva neměl kdo pást. Usedlost prošla rukama několika majitelů, až ji roku **1949** převzala se všemi pozemky **obec Horní Bečva**.

Roku **1962** šla Stará Kotlová k zemi - **chalupa, ovčírna i stodola**. Severní sedlo, kde stála, se zalesnilo.

Odkud má hora jméno

## Dva výklady, žádná jistota

Původ jména Kotlová se v pramenech rozchází. Ani jeden výklad není doložený listinou - oba jsou jazykové úvahy, jen se opírají o jiné věci.

### Podle tvaru svahů

Příkrá úbočí hory rozřezaly do hloubky horní toky Hlubokého, Bučkového a Jezerního potoka. Vzniklé prohlubně mohly připomínat kotle.

Archivní studie K. J. Maliny (kjmalina.cz)

### Podle vykotlaných stromů

Druhé vysvětlení odvozuje jméno od množství starých „vykotlaných“ stromů s dutinami, které tu podle informačního panelu v sedle rostly.

Informační panel v sedle

Časová osa

## Od ohrazené pastviny k zalesněnému vrcholu

1. konec 17. stol.  
### Vrchnost ohradí pastviny  
Vrchnostenská správa přestala trpět volné horské pastevectví a nahradila ho **javořinami** - ohraničenými pastvinami s určeným nájemcem. Jezerné patří k nejstarším z nich.
2. 1700  
### Javořina jde do dědičného nájmu  
Vrchnost uděluje celou javořinu o **135 hektarech** za **30 zlatých** Jakubu Závorkovi z Dolní Bečvy.
3. před 1825  
### Z pastviny se stává samota  
Držba javořiny se rozdělila mezi dědice a **každá rodina si na svém dílu postavila vlastní hospodářství** - každé v jiném sedle. Severně od vrcholu stojí **Stará Kotlová**, přímo na hřebeni druhá usedlost; po roce 1921 k ní přibude třetí stavení.
4. 12. 1. 1928  
### Vzniká Domovina  
V hostinci na Horní Bečvě zakládá **29 lidí Pastevní družstvo Domovina**; ještě téhož roku kupuje v dražbě usedlost na Jezerném.
5. 1930  
### Turistická noclehárna  
Rožnovský odbor **Klubu čs. turistů** zřizuje v chalupě noclehárnu se **šesti postelemi**; o rok později přibude upravená cesta údolím Hluboké.
6. 1932  
### Pivo na hřebeni  
K noclehu přibývá **občerstvení** - pivo, malinovka a studená jídla. Lůžek postupně narůstá na **patnáct**.
7. 1937  
### Exekuční dražba  
Družstvo neuplatí úroky z dluhů. **Spořitelna města Rožnova** vede na jeho majetek exekuční dražbu a sama ho kupuje.
8. srpen 1941  
### Konec družstva  
Mimořádná valná hromada schvaluje závěrku se ztrátou **14 750 Kč** a výmaz družstva z obchodního rejstříku.
9. 1949  
### Pozemky obci  
Usedlost se všemi pozemky přechází do vlastnictví **obce Horní Bečva**.
10. 1962  
### Stará Kotlová mizí  
Nejstarší usedlost jde k zemi i s **ovčírnou a stodolou** a severní sedlo, kde stála, se zalesňuje. Ze tří usedlostí zůstávají **dvě**.
11. dnes  
### Hřebenovka a dvě chalupy  
Přes zalesněný vrchol vede **červená hřebenovka**; v sedle stojí poslední dvě usedlosti samoty Jezerné a v sezoně z jedné bývá otevřené okénko s občerstvením.

Návštěva

## Kotlovou spíš projdete, než navštívíte

Vrchol nemá vyhlídku ani ceduli - smysl dává jako část hřebenové túry. Nejhezčí úsek je mezi Beneškami a Kotlovou, zastavit lze v sedle pod vrcholem.

### Kde to přesně je

#### Na hřebeni Vsetínských vrchů mezi Solání a Beneškami

Vrchol Kotlové (**870 m**) leží na **hranici katastrů Horní Bečvy a Velkých Karlovic**. Vrchol je zalesněný a bez výhledu; červená značka vede přes něj. Zhruba **700 metrů západně** klesá cesta do **sedla Pod Kotlovou**, k rozcestníku a informačnímu panelu - tam mají stát obě dochované chalupy samoty Jezerné.

##### Otevřít v mapách

[Mapy.com](https://mapy.com/cs/zakladni?x=18.2779627&y=49.4039065&z=17&source=coor&id=18.2779627,49.4039065) · [Google Maps](https://www.google.com/maps/search/?api=1&query=49.4039065,18.2779627)

Špendlík míří do sedla s chalupami.

##### Další místa v okolí

[Benešky](https://zpusteven.cz/benesky) · [Čarták](https://zpusteven.cz/cartak) · [Přehrada Horní Bečva](https://zpusteven.cz/prehrada-horni-becva) · [Vyhlídky nad lomem](https://zpusteven.cz/vyhlidky-nad-lomem) · [Šorštýn](https://zpusteven.cz/sorstyn) · [Kudlačena](https://zpusteven.cz/kudlacena) · [Pod Juráškou](https://zpusteven.cz/pod-juraskou) · [Poskla](https://zpusteven.cz/poskla)

Mapa okolí

### Jak se sem dostat

Nejpohodlnější je přijít **po červené hřebenovce od Soláně** - k [Čartáku](https://zpusteven.cz/cartak) je zastávka **Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo** a hřeben odtud dál skoro nestoupá. Od východu se jde stejnou značkou od [rozcestí Benešky](https://zpusteven.cz/benesky) zhruba dva kilometry.

1. 1  
#### Horní Bečva, rozcestník u přehrady start • 545 m n. m.  
Nechte auto dole a najděte zelenou značku. Nahoru žádná silnice nevede - u přehrady je zastávka **Horní Bečva, přehrada**.
2. 2  
#### Výstup po zelené ~3,5 km • stoupání 275 m  
Stálé stoupání lesem z údolí na hřeben. Je to nejkratší cesta nahoru, zato nejstrmější - počítejte s hodinou a půl.
3. #### Sedlo Pod Kotlovou cíl • 820 m • jste tady  
Zelená tu končí. Stojí tady **obě dochované chalupy samoty Jezerné** a v sezoně z jedné bývá otevřené okénko s občerstvením.
4. ↓  
#### Kam dál: vrchol Kotlové 700 m po červené na východ  
Vrchol je zalesněný a bez výhledu - rozhledy nabízejí louky před ním, ne samotný vrchol.
[Celá trasa: Z Horní Bečvy na Kotlovou](https://zpusteven.cz/turistika/horni-becva-kotlova)

Zdola je to výrazně náročnější - zelená značka od přehrady stoupá do sedla o **275 metrů**. Obec Prostřední Bečva popisuje ještě vlastní variantu přístupu přes část obce Adámky, tu na mapě zakreslenou nemáme.

### Co vědět před cestou

#### Vrchol je slepý

Sama Kotlová je **zalesněná a bez výhledu**. Rozhledy nabízejí louky na hřebeni **před vrcholem** - na Javorníky i na nejvyšší beskydské hory.

#### Nejsnáz po hřebeni

Od **Soláně** je to nenáročná hřebenová chůze. Výstup **z Prostřední Bečvy po zelené** je kvůli převýšení výrazně těžší - počítejte s prudkým stoupáním po lesní pěšině.

#### Informace až v sedle

Na vrcholu není nic. **Rozcestník a informační panel** stojí až v sedle asi 700 metrů západně - lze si tam i sednout.

#### Nejbližší zázemí

**Okénko s občerstvením** u chalupy v sedle bývá otevřené jen v sezoně. Veřejné toalety na hřebeni nejsou.

#### Chalupy jsou soukromé

Stavení v sedle jsou **obydlená a soukromá**. Louka kolem nich není veřejné tábořiště - projděte a nechte lidem klid.

Na závěr

## Doplňující info a test znalostí

### Rychlá rekapitulace

**Jak je Kotlová vysoká a je z ní výhled?**

Vrchol má 870 metrů nad mořem. Výhled z něj není - je zalesněný. Rozhledy nabízejí hřebenové louky před vrcholem.

**Co bylo Jezerné?**

Horská samota v sedlech pod Kotlovou. Vznikla na stejnojmenné javořině - ohrazené horské pastvině - a tvořily ji pasekářské usedlosti. Ještě roku 1930 ji místopis Československé republiky vedl jako samotu na Horní Bečvě. Roku 1962 zbourali poslední družstevní stavení a pastviny zalesnili.

**Je to totéž Jezerné jako údolí ve Velkých Karlovicích?**

Ne, ale souvisí spolu. Obojí má jméno po jezeře v závěru karlovického údolí. Samota Jezerné stála nahoře na hřebeni, v sedlech pod Kotlovou, a zanikla; údolí Jezerné leží dole na karlovické straně a je to dnes rekreační oblast. Javořina, ze které samota vznikla, sahala přes hřeben až k tomu údolí.

**Proč se místu dnes říká Kotlová, a ne Jezerné?**

Protože Kotlová je název hory, rozcestníku i sedla pod ním - Jezerné z map zmizelo spolu se samotou. Přitom i dobové názvy usedlostí odkazovaly na horu: nejstarší z nich se říkalo Stará Kotlová.

**Co je javořina?**

Ohrazená horská pastvina. Když vrchnost koncem 17. století začala regulovat volné pasení ovcí v horách, soustředila je právě na takto vymezené plochy. Javořina Jezerné měla 135 hektarů a roku 1700 ji vrchnost prodala do dědičného nájmu.

**Proč se hora jmenuje Kotlová?**

Jistota není. Archivní studie odvozuje jméno od tvaru příkrých úbočí s hluboce zaříznutými potoky, které mohly připomínat kotle. Informační panel v sedle nabízí druhý výklad - podle starých „vykotlaných“ stromů s dutinami.

**Jak se na Kotlovou dostanu nejsnáz?**

Po červené hřebenovce od Soláně, kde je zastávka Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo - hřeben odtud dál skoro nestoupá. Od východu se jde stejnou značkou od rozcestí Benešky asi dva kilometry. Výstup z Prostřední Bečvy po zelené je kvůli převýšení náročný.

Kam dál

## Krajina, kterou udělalo hospodaření

Hřebenové louky vzniklé pastvou jsou v Beskydech běžné. Co louka, to jiný příběh.

[Benešky](https://zpusteven.cz/benesky) - Louky, které se zachránit podařilo · Dva kilometry po hřebeni na východ. Tamní pastviny by dopadly stejně jako ty na Jezerném - od roku 2003 je ale znovu sečou. · Přejít na stránku →

[Čarták](https://zpusteven.cz/cartak) - Západní konec hřebenovky · Sedlo na Soláni se zastávkou Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo - odsud vede nejpohodlnější cesta na Kotlovou. · Přejít na stránku →

[Kudlačena](https://zpusteven.cz/kudlacena) - Když se přestane hospodařit · Rašelinná louka nad Horní Bečvou, kterou málem zabilo odvodnění a konec kosení. Jiné místo, stejná zápletka. · Přejít na stránku →

[Poskla](https://zpusteven.cz/poskla) - Otisk tří způsobů hospodaření · Přírodní památka, na které je dodnes vidět rozdíl mezi loukou kosenou, pastvinou a rašeliništěm. · Přejít na stránku →

---

Zdroj: [Kotlová a zaniklá samota Jezerné | Vsetínské vrchy](https://zpusteven.cz/kotlova) - zPusteven.cz. Při citování uveďte odkaz na stránku.
