---
title: "Přírodní památka Kudlačena | Horní Bečva"
description: "Kudlačena nad Horní Bečvou chrání jednu z posledních sihel na Rožnovsku. Poznejte podmáčenou louku, pasekářskou krajinu a význam zadržované vody."
url: "https://zpusteven.cz/kudlacena"
lang: "cs"
latitude: 49.4314817
longitude: 18.3264359
---

![Letecký pohled na paseky nad Horní Bečvou: několik chalup na okraji rozlehlých luk, kolem dokola smrkový les a zalesněné hřebeny Beskyd](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/DJI_0017.avif)

Přírodní památka • Horní Bečva • 645–685 m n. m.

# Kudlačena

Paseky na vodě: poslední pasekářské osídlení kolem velké mokřadní louky na Rožnovsku.

- **Rozloha:** 5,6 ha (56 000 m²)
- **Nadmořská výška:** 645–685 m n. m.
- **Chráněno od:** roku 1989
- **Tůňky pro obojživelníky:** asi 10, od roku 1994

## Mokřad, který by tu podle učebnice neměl být

Kousek nad [přehradou na Horní Bečvě](https://zpusteven.cz/prehrada-horni-becva) leží mokrá louka, která by tu podle učebnice být neměla: rašeliniště nevzniká na svahu, ale v kotlinách. Voda, která do Kudlačeny vsákne, se nedostane do hloubky - drží ji **nepropustné jílovité vrstvy** pod povrchem, a tak jen pomalu prosakuje podpovrchově po svahu a drží půdu trvale mokrou. Na Valašsku se takové místo jmenuje sihla.

Louka samotná je dílem člověka: vznikla kosením a pastvou. Bez toho by se do pár desítek let zavřela.

![Letecký pohled na pás luk klesající mezi lesy do údolí, mezi loukami cesta a roztroušené chalupy](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/IMG_9338.avif)

Paseky nad Horní Bečvou. Louky mezi lesem jsou pozůstatek staletého kosení a pastvy.

Proč sem jít

### Podívat se na mokřad, kterých ubylo

Podmáčené louky - sihly - byly na Valašsku běžné, dnes je **Kudlačena jedna z posledních**. Přitom právě ony **drží v krajině vodu jako houba**: při dešti ji zadrží a v suchu pomalu uvolňují.

Co nevynechat

### Tůňky, orchideje a obojživelníci

V tůňkách se rozmnožují **čolci, kuňky, mloci a skokani**. Na loukách kvetou orchideje - kruštík bahenní, prstnatec májový, vemeník dvoulistý a nápadný mečík střechovitý.

Kdy vyrazit

### Od května do července

Na jaře je slyšet obojživelníky, v květnu a červnu kvetou orchideje, v červenci mečík. Jde o mokřad, **počítejte s mokrem pod nohama.**

![Letecký pohled na paseky nad Horní Bečvou z jiného úhlu - chalupy na okraji luk, kolem smrkový les](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/DJI_0015.avif)

![Louka s vysokou trávou a solitérním listnatým stromem, v pozadí okraj smrkového lesa](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/IMG_9334.avif)

![Svah louky s vysokou trávou a roztroušenými fialovými květy, horní okraj lemují břízy a smrky, v popředí větve břízy](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/IMG_9369.avif)

## Příběh mokřadu Kudlačena

Zmije a čolci jsou až výsledek. Příběh Kudlačeny je o vodě - a o tom, kolikrát se ji člověk pokusil odsud dostat pryč.

Sihla

### Rašeliniště, které leží nakřivo

Rašelina se běžně tvoří tam, kde voda nemá kam odtéct - v kotlinách a sníženinách. Kudlačena leží na **mírně ukloněném severním svahu** nad údolím potoka Dížená, a přesto je rašelinná. Může za to podloží: pod vrstvou zvětralin jsou **nepropustné jílovité vrstvy**, po kterých voda neodteče dále. Prosakuje svahem, drží se v půdě a rostliny se ve stálém mokru rozkládají jen napůl.

Takové podmáčené louce se na Valašsku říká **sihla**. Opravdových rašelinišť bývalo v Beskydech málo, ale sihel dost - jenže většina z nich už neexistuje. Odvodňovat se začalo už **za první republiky** a co zbylo, dorazily socialistické družstevní meliorace. Kudlačena je jedna z posledních, a právě proto je chráněná.

Louka jako taková ale přírodní není. **Bez lesa ji udrželo hospodaření** - kosení v pozdním létě, případně pastva. Rostliny, kvůli kterým sem dnes chodí ochranáři, si zvykly přesně na tenhle režim: krátký sled seče, mokro a žádné dřeviny.

![Svažitá louka s vysokou travou stoupající pod hustou stěnu smrkového lesa, nad ní modrá obloha s kupovitými mraky](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/IMG_9361.avif)

Svah louky pod okrajem smrkového lesa.

Sucho jako plán

### Nejdřív se odvodňovalo, pak se přestalo kosit

Mokrá louka je pro hospodáře problém - kosí se špatně, dobytek se v ní boří. Hospodáři ji proto **protkali sítí odvodňovacích stružek** - mělkých ručně kopaných příkopů, které měly vodu odvést.

Po roce 1975 převzalo hospodaření místní JZD. To se soustředilo na sušší plochy kolem - stružky se přestaly udržovat, **odvodňovací systém zanikl** a neudržovanou plochu začal zarůstat nálet. Systematická péče - kosení a odstraňování dřevin - se sem vrátila až v devadesátých letech. Něco už se ale nevrátilo: **rosnatka okrouhlolistá**. Tahle masožravá rostlina rašelinišť tu dřív rostla hojně, léta zarůstání náletem ale nepřežila a poslední roky se ji na Kudlačeně potvrdit nepodařilo.

- **rozloha chráněného území (56 000 m²):** 5,6 ha
- **první rok ochrany:** 1989
- **zjištěných druhů obratlovců:** 60+

Krok za krokem

1. do 1974  
Hospodaří se drobně a extenzivně, odvodňovací stružky se ještě udržují.
2. po 1975  
JZD se stará jen o sušší plochy - stružky zanikají a plochu zarůstá nálet.
3. 90. léta  
Vrací se pravidelné kosení a odstraňování dřevin.

#### Kdo to všechno odnesl

Odvodnit louku znamená vzít čolkům a kuňkám vodu, ve které se rozmnožují, a orchidejím půdu, na kterou jsou zvyklé. Kdo tu dnes žije a jak ho poznáte, ukazuje další sekce.

Prohlédnout druhy

Návrat péče

### Deset tůněk, kosa a jedna lavička

V roce 1994 tu ochranáři **vyhloubili z ryze praktického důvodu asi deset menších tůněk**: obojživelníci potřebují k rozmnožování stojatou vodu, a odvodněná louka jim ji přestala nabízet. Tůňky ji vrátily zpátky - dnes v nich žijí čolci, kuňky i mloci.

Zbytek péče je nudný a nekonečný: **kosit trávu a odstraňovat nálet**, aby se louka nezavřela. Bez toho by za pár desítek let byla Kudlačena obyčejný podmáčený smrkový les a orchideje ani mečík by v něm nepřežily.

V roce 2009 ochránci přírody **Kudlačenu zpřístupnili veřejnosti**: přibyly dva informační panely o zdejší přírodě a historii, upravená studánka a lavička pro návštěvníky. Od té doby je to cíl vycházky - dvě hodiny chůze z Horní Bečvy a zpátky, s odbočkou k mokřadu, který přežil.

Kudlačena v tom není sama. Tentýž příběh - mokrá louka, kterou málem zabilo odvodnění a konec seče - vypráví o pár kilometrů dál i přírodní památka [Poskla](https://zpusteven.cz/poskla) a louka [Pod Juráškou](https://zpusteven.cz/pod-juraskou). Z Kudlačeny rosnatka okrouhlolistá zmizela; Pod Juráškou ji podle pečovatelů kosení a vrácená pastva zase přivádějí zpět.

![Detail rozkvetlé louky - vysoké traviny a modrofialové zvonkovité květy, v pozadí les a stoupající paseka](https://d.zpusteven.cz/place/kudlacena/1280/IMG_9345.avif)

Kosená louka v plném květu. Právě o tenhle výsledek jde - bez pravidelné seče by ji přerostl nálet.

Co tu roste a žije

## Druhy tu drží mokro a pravidelná seč

Na necelých šesti hektarech se potkávají tři různá prostředí - a s nimi tři různé sady druhů. Když se změní podmínka, **druh zmizí jako první**: přesně to se tu stalo rosnatce.

Kudlačena není sbírka vzácností. Je to pár podmínek pohromadě: voda držená jílem, tůňky se stojatou vodou a suché okraje na výsluní. Každá z nich má své nájemníky.

Mokro a rašelina

### Podmáčené plochy

Ostřicomechová společenstva na trvale mokré půdě. Kromě orchidejí tu roste blatouch bahenní, violka bahenní, škarda bahenní, všivec lesní i puškvorec obecný. Rovnováha je křehká: stačí, aby půda o něco vyschla, a druh, který tu byl běžný, je pryč - jako rosnatka na konci řady.

Koho a co tu potkáte

- ![Prstnatec májový - hustý fialový klas orchideje na vlhké louce](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/dactylorhiza-majalis.avif)  
#### Prstnatec májový  
Dactylorhiza majalis  
Nejnápadnější zdejší orchidej - sytě fialový klas na vlhké louce. Kvete od května; kdo přijde v květnu a červnu, má největší šanci zastihnout ji v květu.  
Foto: [Jörg Hempel, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dactylorhiza%5Fmajalis%5FLC0269.jpg), [CC BY-SA 3.0 DE](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.cs)
- ![Mečík střechovitý - purpurové květy v jednostranném klasu nad travnatou loukou](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/gladiolus-imbricatus.avif)  
#### Mečík střechovitý  
Gladiolus imbricatus  
Purpurové květenství na štíhlém stvolu, kvete v létě. Jedna z nejvýraznějších zdejších rostlin - mimo chráněné louky ho v okolí sotva potkáte.  
Foto: [Dr. Killer, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:B%C3%BArov%C3%A1%5F4%5F-%5FGladiolus%5Fimbricatu.JPG), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Květenství kruštíku bahenního - bílorůžové květy s nachovou kresbou na štíhlém stvolu](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/epipactis-palustris.avif)  
#### Kruštík bahenní  
Epipactis palustris  
Orchidej mokřadů s bílorůžovými květy s nachovou kresbou; kvete v červnu a červenci. Roste přímo v podmáčených plochách - dívejte se z cesty.  
Foto: [Bernd Haynold, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Epipactis%5Fpalustris%5F230705.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Suchopýr úzkolistý - bílé vatovité chomáčky plodenství nad rašelinnou půdou](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/eriophorum-angustifolium.avif)  
#### Suchopýr úzkolistý  
Eriophorum angustifolium  
Po odkvětu ho poznáte i z dálky - bílé chomáčky, které vypadají jako vata. Jde o typickou rostlinu rašelinišť.  
Foto: [Kim Hansen, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eriophorum%5Fangustifolium%5Fupernavik%5F2007-08-01%5F1.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Květenství vemeníku dvoulistého - řídký klas bílých květů s dlouhými ostruhami](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/platanthera-bifolia.avif)  
#### Vemeník dvoulistý  
Platanthera bifolia  
Bílá orchidej se dvěma velkými přízemními listy. Silněji voní k večeru - vůně láká noční motýly, kteří ji opylují.  
Foto: [Hans Hillewaert, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Platanthera%5Fbifolia%5F%28flower%5Fspike%29.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Vachta trojlistá - bílé květy s třásnitými korunními lístky nad hladinou mokřadu](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/menyanthes-trifoliata.avif)  
#### Vachta trojlistá  
Menyanthes trifoliata  
Trojčetné listy a bíle třásnité květy na jaře. Roste tam, kde je opravdu mokro - je to spolehlivá známka, že sihla pořád funguje.  
Foto: [Uoaei1, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Menyanthes%5Ftrifoliata%5FSpechtensee%5F01.JPG), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/)
- ![Rosnatka okrouhlolistá - okrouhlé listy s červenými žláznatými chlupy s kapkami lepkavého sekretu](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/drosera-rotundifolia.avif)Už tu není  
#### Rosnatka okrouhlolistá  
Drosera rotundifolia  
Masožravá rostlina rašelinišť, která tu dřív rostla hojně. V posledních letech se její výskyt na Kudlačeně nepodařilo potvrdit - mizí i z dalších beskydských lokalit; drží se hlavně v přírodní památce Obidová.  
Foto: [Migas, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Drosera-rotundifolia.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)

Tůňky

### Stojatá voda

Odvodněná louka vzala obojživelníkům vodu, ve které se rozmnožují - tůňky jim ji vrátily. Asi deset jich tu vzniklo v roce 1994. Do vody nesahejte a nevstupujte, snůšky i larvy jsou křehké.

Koho a co tu potkáte

- ![Čolek horský - samec s modrošedými boky a oranžovým břichem ve vodě](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/ichthyosaura-alpestris.avif)  
#### Čolek horský  
Ichthyosaura alpestris  
Na jaře je v tůňkách - samec má v době rozmnožování modré boky a jasně oranžové břicho. Zbytek roku se ukrývá na souši pod kameny a dřevem.  
Foto: [Anevrisme, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triturus%5Falpestris.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Mlok skvrnitý - černý obojživelník se žlutými skvrnami na lesní půdě](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/salamandra-salamandra.avif)  
#### Mlok skvrnitý  
Salamandra salamandra  
Černý s výraznými žlutými skvrnami. Vylézá za vlhka a v podvečer, hlavně po dešti. Nechytat - kůže vylučuje dráždivý sekret.  
Foto: [Skot, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salamandra%5Fsalamandra%5F%E2%80%93%5Fmlok%5Fskvrnit%C3%BD%5F%E2%80%93%5FTich%C3%A9%5F%C3%BAdol%C3%AD.jpg), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/)
- ![Kuňka žlutobřichá - malá bradavičnatá žabka na mokrém podkladu](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/bombina-variegata.avif)  
#### Kuňka žlutobřichá  
Bombina variegata  
Malá žabka mělkých tůněk. Poznáte ji spíš po hlase - tiché „unk, unk“ - a podle žlutočerného břicha, které ukazuje při ohrožení.  
Foto: [Christian Fischer, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BombinaVariegataJuv.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Skokan hnědý - hnědá žába s tmavou skvrnou za okem](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/rana-temporaria.avif)  
#### Skokan hnědý  
Rana temporaria  
Nejběžnější zdejší žába, s tmavou skvrnou za okem. Do tůněk se stahuje brzy na jaře klást vajíčka, jinak ho potkáte i daleko od vody.  
Foto: [Richard Bartz, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:European%5FCommon%5FFrog%5FRana%5Ftemporaria%5F%28cropped%29.jpg), [CC BY-SA 2.5](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5/)
- ![Ropucha obecná - zavalitá bradavičnatá ropucha s měděnýma očima](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/640/bufo-bufo.avif)  
#### Ropucha obecná  
Bufo bufo  
Zavalitá, bradavičnatá, pomalá. Na jaře putuje k vodě klást šňůry vajíček.  
Foto: [Mike Krüger, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bufo%5Fbufo%5F-%5FErdkr%C3%B6te.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)

Sušší okraje

### Výsluní a smilkové louky

Severním směrem přechází mokřad v suché louky porostlé smilkou tuhou - tuhou trávou, která snese chudou, vysychavou půdu; roste tu i borůvka nebo rozrazil lékařský. Na výsluní u cesty se vyhřívají plazi - zůstaňte na cestě a psa mějte na vodítku.

Koho a co tu potkáte

- ![Zmije obecná - had s klikatou tmavou kresbou na hřbetě, stočený v trávě](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/vipera-berus.avif)  
#### Zmije obecná  
Vipera berus  
Jediný jedovatý had u nás; pozná se podle klikaté tmavé kresby na hřbetě. Je plachá a sama uhne. Choďte po cestě, v pevné obuvi, nesahejte do trávy ani pod kameny. Při uštknutí volejte 155.  
Foto: [Benny Trapp, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Benny%5FTrapp%5FVipera%5Fberus.jpg), [CC BY 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/)
- ![Ještěrka živorodá - drobná hnědá ještěrka vyhřívající se na dřevě](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/zootoca-vivipara.avif)  
#### Ještěrka živorodá  
Zootoca vivipara  
Drobná hnědá ještěrka, kterou nejčastěji zahlédnete, jak se vyhřívá u cesty. Jak název říká, rodí živá mláďata - jde o přizpůsobení chladnějším horským polohám.  
Foto: [Charles J. Sharp, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Common%5Flizard%5F%28Zootoca%5Fvivipara%29.jpg), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/)
- ![Pupava bezlodyžná - velký přisedlý úbor se stříbřitými listeny](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/carlina-acaulis.avif)  
#### Pupava bezlodyžná  
Carlina acaulis  
Přisedlý stříbřitý úbor na suché louce. Za vlhka se zavírá, na slunci otevírá - funguje jako živý vlhkoměr.  
Foto: [Bernd Haynold, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carlina%5Facaulis%5F160907.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)
- ![Vřes obecný - drobné fialové kvítky na keříčku](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/calluna-vulgaris.avif)  
#### Vřes obecný  
Calluna vulgaris  
Fialově kvete až v pozdním létě a na podzim, kdy je jinde po květech. Roste na chudých, sušších okrajích Kudlačeny.  
Foto: [Andreas Eichler, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:2016.08.21.-14-Gorxheimertal--Besenheide.jpg), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/)

Snímky jednotlivých druhů jsou převzaté z Wikimedia Commons (autor a licence u fotky) - ukazují druh, ne konkrétní rostlinu či zvíře z Kudlačeny.

Časová osa

## Od kosení k ochraně

1. dříve  
### Louka z kosy a pastvy  
Mokré louky nad údolím Dížené se **kosí v pozdním létě**, případně vypásají. Otevřená plocha i mokřadní květena jsou vedlejší produkt drobného hospodaření.
2. do 1974  
### Extenzivní hospodaření  
Louky se obhospodařují **drobně a extenzivně**. Mokřady jsou protkané systémem **odvodňovacích stružek** - voda má z louky odtékat.
3. po 1975  
### JZD, zánik stružek, nálet  
Sušší části obhospodařuje místní **JZD**, odvodňovací systém se rozpadá a na neudržovaná místa nastupuje **nálet dřevin**.
4. 1989  
### Vyhlášení ochrany  
Území vyhlásil Okresní národní výbor Vsetín vyhláškou z prosince 1988 s **účinností od 1. ledna 1989** - nejdřív jako chráněný přírodní výtvor, dnes je to **přírodní památka**.
5. 90. léta  
### Návrat soustavné péče  
Na louky se vrací **kosení a odstraňování náletu**. Bez pravidelné péče by se plocha zavřela a mokřadní společenstva by zanikla.
6. 1994  
### Tůňky pro obojživelníky  
Ochranáři na Kudlačeně vyhloubili **přibližně desítku menších tůněk**. Vrací se do nich stojatá voda, kterou obojživelníci potřebují k rozmnožování.
7. 2009  
### Zpřístupnění veřejnosti  
Ochránci přírody osazují u Kudlačeny **dva informační panely**, upravují studánku a stavějí lavičku. Kudlačena se otevírá návštěvníkům.
8. dnes  
### 5,6 hektaru, které se musí sekat  
Chráněná plocha má **necelých šest hektarů**. Roste na ní několik druhů orchidejí a mečík střechovitý, v tůňkách se rozmnožují **čolci a kuňky**.

Návštěva

## Naplánujte si cestu na Kudlačenu

### Kde to přesně je

#### Nad údolím potoka Dížená, kousek od přehrady

Přírodní památka leží ve výšce **645 až 685 m n. m.** na severním svahu nad údolím potoka Dížená, zhruba **kilometr severovýchodně od přehrady Horní Bečva**. Podél jejího východního okraje prochází žlutá turistická značka z Horní Bečvy na rozcestí Kladnatá.

##### Otevřít v mapách

[Mapy.com](https://mapy.com/cs/zakladni?x=18.3264359&y=49.4314817&z=17&source=coor&id=18.3264359,49.4314817) · [Google Maps](https://www.google.com/maps/search/?api=1&query=49.4314817,18.3264359)

##### Další místa v okolí

[Šorštýn](https://zpusteven.cz/sorstyn) · [Přehrada Horní Bečva](https://zpusteven.cz/prehrada-horni-becva) · [Vyhlídky nad lomem](https://zpusteven.cz/vyhlidky-nad-lomem) · [Benešky](https://zpusteven.cz/benesky) · [Pramen Bečvy](https://zpusteven.cz/pramen-becvy) · [Pod Juráškou](https://zpusteven.cz/pod-juraskou) · [Kotlová se samotou Jezerné](https://zpusteven.cz/kotlova) · [Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn)

Mapa okolí

### Jak se sem dostat

Od zastávky **Horní Bečva, Valaška** vede ke Kudlačeně **žlutá značka** - po ní asi tři kilometry do svahu, pak krátká odbočka.

1. 1  
#### Horní Bečva start • zastávka Horní Bečva, Valaška  
Nechte auto v obci a najděte žlutou značku směr Kladnatá - sedlo. Kousek odsud leží přehrada, kolem které si cestu zpátky můžete prodloužit.
2. 2  
#### Výstup po žluté ~3 km • stálé stoupání  
Cesta stoupá pasekami a lesem nad údolí. Kolem jsou chalupy rozeseté okolo podmáčené louky - přesně ta krajina, ze které Kudlačena vzešla.
3. #### Rozcestník Kudlačena cíl • odbočka vlevo, 100 m  
U rozcestníku odbočte vlevo. Po zhruba sto metrech stojíte u louky - jsou tu informační panely, studánka a lavička.

**Zpátky jinudy:** po žluté můžete pokračovat výš na rozcestí Kladnatá, nebo se vrátit do obce a projít se kolem přehrady.

### Co vědět před cestou

#### Časová náročnost

Z Horní Bečvy ke Kudlačeně je to **asi hodina chůze** do svahu. Na prohlídku louky a přečtení panelů si nechte půl hodiny.

#### Zmije obecná

Žije tu **zmije obecná** - jedovatá, ale plachá; sama útočí jen zahnaná do kouta. Zůstaňte na cestě, nešahejte do trávy, obujte si pevnou obuv a psa mějte na vodítku. Uštknutí je vzácné, přesto patří k lékaři.

#### Mokro pod nohama

Chodíte po rašelinné louce: **půda je podmáčená** a po dešti se do ní boříte. Nepromokavá obuv se vyplatí i v létě.

#### Šetrnost k mokřadu

Jste v přírodní památce. **Nevstupujte do tůněk ani do porostů**, netrhejte orchideje a nechte Kudlačenu bez odpadků.

#### Nejbližší zázemí

U mokřadu je **lavička a studánka**. Občerstvení i toalety jsou nejblíže v Horní Bečvě.

Na závěr

## Doplňující info a test znalostí

### Rychlá rekapitulace

**Co je to sihla?**

Beskydský název pro rašelinnou louku na svahu - vodu v ní drží nepropustné jílovité podloží. Kudlačena je jedna z posledních zachovaných na Rožnovsku.

**Proč na Kudlačeně vznikly tůňky?**

V roce 1994 je vyhloubili ochránci přírody, aby obojživelníkům vrátili stojatou vodu, kterou jim vzalo odvodnění louky.

**Proč se louka musí pořád kosit?**

Bez kosení a odstraňování náletu by ji během pár desítek let přerostl les a zanikla by mokřadní společenstva - orchideje i mečík.

**Kdy je na Kudlačenu nejlepší se vypravit?**

Od května do července. Na jaře je slyšet obojživelníky, v květnu a červnu kvetou orchideje, v červenci mečík střechovitý.

**Je procházka loukou bezpečná?**

Ano. Potkat tu můžete jedovatou zmiji obecnou, ta je ale plachá a útočí jen zahnaná do kouta. Stačí zůstat na cestě, nešahat do trávy a mít pevnou obuv.

---

Zdroj: [Přírodní památka Kudlačena | Horní Bečva](https://zpusteven.cz/kudlacena) - zPusteven.cz. Při citování uveďte odkaz na stránku.
