--- title: "Mořské oko u Pusteven: umělé jezírko pod Tanečnicí" description: "Mořské oko leží půl kilometru od Pusteven. Zjistěte, proč jezírko v roce 1894 vyhloubili turisté, kudy k němu a kteří čolci v něm žijí." url: "https://zpusteven.cz/morske-oko" lang: "cs" latitude: 49.4898619 longitude: 18.2708183 --- ![Hladina jezírka Mořské oko z velké části pokrytá zeleným povlakem drobných vodních rostlin, kolem dokola les](https://d.zpusteven.cz/place/morske-oko/1280/IMG_0165.avif) Jezírko • Prostřední Bečva • 980 m n. m. # Mořské oko Beskydy neměly jezero. Turisté si ho v roce 1894 vykopali sami - dnes patří čolkům. - **Nadmořská výška:** 980 m n. m. - **Vzniklo:** roku 1894, prací turistů - **Druhy čolků:** horský, obecný, karpatský - **Naučná stezka Čertův mlýn:** 2. zastavení z devíti ## Vykopané pleso, které si vzali čolci Necelý půlkilometr od [Pusteven](https://zpusteven.cz/pustevny) se v lese schovává tmavá hladina zvaná mořské oko. Taková horská jezera obvykle vytvořil ledovec nebo sopka. Tohle **vyhloubili lidé**. Byli to členové Pohorské jednoty Radhošť. Mrzelo je, že Beskydy jako jediné hory nemají pleso, a tak si ho v roce 1894 udělali sami. Dnes je z jejich atrakce chráněná tůň se třemi druhy čolků. ![Hladina jezírka Mořské oko z velké části pokrytá zeleným povlakem drobných vodních rostlin, v čisté části se zrcadlí okolní les](https://d.zpusteven.cz/place/morske-oko/1280/IMG_0165.avif) Hladina v létě: mělká voda z velké části zarostlá drobnými vodními rostlinami. Proč sem jít ### Podívat se na 130 let starý nápad Je to **nejstarší dochovaný počin beskydských turistů** v sedle - starší než Libušín i Maměnka. Dnes v něm žijí tři druhy čolků. Co nevynechat ### Panel naučné stezky a klid u hladiny Jezírko je **druhé zastavení naučné stezky Čertův mlýn**. Od zábradlí je vidět celá hladina - a když chvíli počkáte v tichu, uvidíte i to, co se v ní hýbe. Kdy vyrazit ### Za čolky v květnu a červnu **Dospělé čolky uvidíte ve vodě nejčastěji v květnu a červnu.** V létě hladinu často pokryje zelený povlak, na podzim je nad ní klid a barvy. V zimě se kolem běžkuje. Jezírko zblízka ## Rozhlédněte se po jezírku Pohled od **dřevěného zábradlí** na břehu - za to se kvůli čolkům nechodí. ## Příběh jezírka Mořské oko Jediné jezero v okolí si turisté vykopali sami. Přežilo, protože si ho zabrala příroda. Hory bez plesa ### Turisté, kterým chybělo jezero Roku 1884 založili Frenštáťané **Pohorskou jednotu Radhošť** - první český turistický spolek v tehdejším Rakousku-Uhersku. Lidé ze spolku stavěli útulny, značili cesty a vodili do hor výletníky. Pustevny, jak je známe, jsou z velké části jejich dílo. Podle historických záznamů je ale trápila jedna věc: **Beskydy na rozdíl od jiných hor neměly žádné pleso.** Tak si ho v roce 1894 udělali sami. Vybrali si starší mokřad v terénní prohlubni pod hřebenem, **vyčistili ho a prohloubili**. Jméno si vypůjčili od horských jezer, která vznikala ledovci a sopkami: mořské oko. Bylo to o pět let dřív, než v sedle vyrostly slavné Jurkovičovy útulny. **Mořské oko je tak starší než** [Libušín](https://zpusteven.cz/libusin) **i** [Maměnka](https://zpusteven.cz/mamenka) a patří k nejstaršímu, co z díla spolku na Pustevnách a okolním hřebeni zůstalo. Kdy co na Pustevnách vzniklo 1. 1884 Pohorská jednota Radhošť nejstarší český turistický spolek 2. 1891 První útulna Pústevňa dřevěné stavení s noclehárnou 3. 1894 Mořské oko jezírko vykopané z mokřadu [Šumná](https://zpusteven.cz/pustevny#sumna) Patrně nejstarší dosud stojící turistická chata v Beskydech [Altán Cyrilka](https://zpusteven.cz/altan-cyrilka) Vyhlídka na hřebeni nad sedlem 4. 1899 Libušín a Maměnka Jurkovičovy secesní útulny Dnešek ### Tůň v lese, zábradlí a jeden panel Mořské oko je **mělká lesní tůň** schovaná mezi stromy. V létě ji z velké části pokryje zelený povlak drobných vodních rostlin. Voda je tmavá - zrcadlí se v ní les. Ke břehu vede vyšlapaná plocha s **dřevěným zábradlím**. Není to vyhlídka, ale hranice - za ni se nechodí. Vedle stojí panel [naučné stezky Čertův mlýn](https://www.visit-valassko.cz/naucna-stezka-Certuv-mlyn). Jezírko je její druhé zastavení; celá stezka měří sedm kilometrů a pokračuje úbočím Čertova mlýna k Martiňáku. Její první část vede [po červené k Čertovu stolu](https://zpusteven.cz/turistika/pustevny-certuv-stul). Nejzajímavější je jezírko pro toho, kdo u něj chvíli počká. **Na jaře se ve vodě pohybují čolci**, nad hladinou loví vážky. Přes den tudy projdou stovky lidí od lanovky. ![Břeh jezírka Mořské oko s dřevěným zábradlím, za ním tmavá hladina a les](https://d.zpusteven.cz/place/morske-oko/1280/IMG_0163.avif) Břeh s dřevěným zábradlím, za ním hladina a les. Obrácené role ## Z atrakce pro lidi se stalo útočiště pro čolky Sto třicet let je na horskou tůňku dlouhá doba. Jezírko, které mělo být **ozdobou pro návštěvníky**, si mezitím zabrali obojživelníci. Stojatá voda je v horách vzácnost, a tak **v širokém okolí není pro obojživelníky důležitější místo než tahle tůň, která nevyschne ani v létě**. Tím se role obrátily. **Voda dnes patří čolkům**: nechodí se do ní a nic se do ní nepouští. Jezírko leží v CHKO Beskydy a starají se o něj ochránci přírody s lesníky. - **rok vzniku:** 1894 - **druhy čolků ve vodě:** 3 - **nadmořská výška:** 980 m Kdo v tůni žije ![Čolek horský - samec s modrošedými boky a oranžovým břichem ve vodě](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/ichthyosaura-alpestris.avif) #### Čolek horský Ichthyosaura alpestris Nejnápadnější ze tří. Samec má v době rozmnožování modrošedé boky a jasně oranžové břicho. Mimo vodu se ukrývá pod kameny a dřevem. Foto: [Anevrisme, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triturus%5Falpestris.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) ![Čolek obecný - drobný obojživelník s protáhlým tělem a dlouhým ocasem](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/lissotriton-vulgaris.avif) #### Čolek obecný Lissotriton vulgaris Nejrozšířenější český čolek, drobný a hnědavý. Samec má v době rozmnožování vysoký zubatý hřeben po celém hřbetě. Foto: [Jaromír Trautmann, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Colek%5Fobecn%C3%BD%5F%28Lissotriton%5Fvulgaris%29.jpg), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/) ![Čolek karpatský - drobný obojživelník vyfocený ve Skolivských Beskydech v ukrajinských Karpatech](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/lissotriton-montandoni.avif) #### Čolek karpatský Lissotriton montandoni Karpatský endemit. Žije jen v Beskydech a okolí - jinde v Česku ho nepotkáte. Právě on dělá z obyčejné tůně vzácné místo. Foto: [Ihor Hvozdeckyj, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%D0%A2%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%BD%5F%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%BF%D0%B0%D1%82%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%B8%D0%B9%5F%28Lissotriton%5Fmontandoni%29%5F-%5F%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D1%96%D0%BA%5F%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%BF%D0%B0%D1%82.jpg), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/) Nad hladinou ### Lovci ve vzduchu Vážky vyrůstají ve vodě jako dravé larvy a nad hladinou pak loví - jsou tedy dalším důkazem, že tůň funguje. Od břehu je nejlíp zahlédnete za slunečného dne. ![Vážka ploská - vážka se širokým zploštělým zadečkem sedící na stonku](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/libellula-depressa.avif) #### Vážka ploská Libellula depressa Zavalitá vážka se širokým zploštělým zadečkem. U samců je modře ojíněný. Ráda usedá na vyčnívající větvičky a znovu a znovu z nich vyráží lovit. Foto: [slezo, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C3%A1%C5%BEka%5Fplosk%C3%A1.jpg), [CC BY-SA 2.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/) ![Šídlo modré - samec s modrozelenou kresbou, vyhřívající se na slunci](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/aeshna-cyanea.avif) #### Šídlo modré Aeshna cyanea Velké šídlo s modrozelenou kresbou. Nad hladinou vytrvale krouží sem a tam. Létá i v podvečer. K malým tůním se vrací klást vajíčka. Foto: [Klaus Krahn, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blaugr%C3%BCne%5FMosaikjungfer%5F%28Aeshna%5Fcyanea%29,%5Fmale.jpg), [CC BY-SA 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/) Fotky ukazují druh, ne konkrétního jedince z Mořského oka. Časová osa ## Od nápadu k chráněné tůni 1. 1884 ### Vzniká Pohorská jednota Radhošť Ve Frenštátě pod Radhoštěm zakládají místní **první český turistický spolek** v Rakousku-Uhersku. Značí cesty, staví útulny - a proměňuje Pustevny v turistické místo. 2. 1894 ### Turisté si vyhloubí jezero Členy spolku podle historických záznamů mrzelo, že **Beskydy nemají žádné pleso**. Využili proto starší mokřad v prohlubni pod hřebenem, vyčistili ho a prohloubili do podoby jezírka. 3. konec 19. století ### Sedlu se ještě říká Poustevny Jméno má sedlo po **poustevnících**, kteří tu předtím pár desetiletí žili. Slavné útulny Libušín a Maměnka podle návrhů Dušana Jurkoviče jsou o několik let mladší než jezírko. 4. dnes ### Chráněná tůň na naučné stezce Jezírko je **druhé zastavení naučné stezky Čertův mlýn** a domov tří druhů čolků. Pečují o něj ochránci přírody a lesů; leží v CHKO Beskydy. Návštěva ## Naplánujte si cestu k Mořskému oku ### Kde to přesně je #### Půl kilometru východně od Pusteven, v lese Jezírko leží ve výšce **980 m n. m.** v terénní prohlubni pod hřebenem mezi Pustevnami a Tanečnicí - necelý půlkilometr od [Libušína](https://zpusteven.cz/libusin) a horní stanice lanovky. Ze značené cesty ho neuvidíte hned: schovává se mezi stromy pár kroků stranou. ##### Otevřít v mapách [Mapy.com](https://mapy.com/cs/zakladni?x=18.2708183&y=49.4898619&z=17&source=coor&id=18.2708183,49.4898619) · [Google Maps](https://www.google.com/maps/search/?api=1&query=49.4898619,18.2708183) ##### Další místa v okolí [Maměnka](https://zpusteven.cz/mamenka) · [Libušín](https://zpusteven.cz/libusin) · [Brána Pusteven](https://zpusteven.cz/brana-pusteven) · [Jeskyně Cyrilka](https://zpusteven.cz/jeskyne-cyrilka) · [Vyhlídkový altán Cyrilka](https://zpusteven.cz/altan-cyrilka) · [Socha Radegasta](https://zpusteven.cz/socha-radegasta) · [Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn) · [Kněhyně](https://zpusteven.cz/knehyne) Mapa okolí ### Jak se sem dostat Od Pusteven vede k jezírku a dál k Čertovu stolu **červená značka**: 1. 1 #### [Pustevny](https://zpusteven.cz/pustevny) výchozí bod Vyráží se ze sedla Pustevny. Než vyrazíte na hřeben, prohlédněte si tam secesní útulny [Libušín](https://zpusteven.cz/libusin) a [Maměnku](https://zpusteven.cz/mamenka) od Dušana Jurkoviče. 2. #### Mořské oko cíl · ~0,5 km · jste tady Ze sedla vyrazte na východ, zády k Radhošti. Kousek od rozcestí u [Libušína](https://zpusteven.cz/libusin) se v lese schovává jezírko Mořské oko - útočiště čolků a dalších obojživelníků. 3. ↓ #### [Kam dál: Čertův stůl](https://zpusteven.cz/turistika/pustevny-certuv-stul) pokračování · ~2,5 km Po téže červené se dá jít dál hřebenem přes sedlo pod Tanečnicí na [Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn), nejvyšší horu Zlínského kraje. Celou trasu popisuje stránka výletu. **Naučná stezka:** jezírko je druhé z devíti zastavení naučné stezky Čertův mlýn. [Oficiální stezka](https://www.visit-valassko.cz/naucna-stezka-Certuv-mlyn) pak pokračuje po červené dál až k Martiňáku (7 km, 9 zastavení); pozdější úsek už vede po asfaltu. ### Co vědět před cestou #### Časová náročnost Od [Brány Pusteven](https://zpusteven.cz/brana-pusteven) jste u jezírka **za deset až patnáct minut** chůze. Na zastavení u hladiny a přečtení panelu stačí čtvrthodina. #### Šetrnost k obojživelníkům Jezírko je **útočiště čolků a dalších obojživelníků**. Zůstaňte za zábradlím, nevstupujte do vody, nesahejte do ní a **nic do ní nevypouštějte** - ryby ani želvy sem nepatří. Psa nechte na břehu a na vodítku. #### Co uvidíte a kdy Dospělé čolky potkáte ve vodě **nejčastěji v květnu a červnu**. V létě bývá hladina z velké části pokrytá zeleným povlakem drobných vodních rostlin - jde o normální stav mělké tůně. #### Nejbližší zázemí U jezírka není ani lavička, ani koš - zázemí je zpátky na **Pustevnách**. Na závěr ## Doplňující info a test znalostí ### Rychlá rekapitulace **Jak vzniklo Mořské oko na Pustevnách?** Vyhloubili ho lidé. V roce 1894 vyčistili a prohloubili starší mokřad pod hřebenem členové Pohorské jednoty Radhošť - mrzelo je, že Beskydy jako jediné hory nemají pleso. **Jak se dostanu k Mořskému oku?** Pěšky z Pusteven po červené značce na východ, necelý půlkilometr - deset až patnáct minut chůze. **V jaké nadmořské výšce Mořské oko leží?** 980 m n. m., v terénní prohlubni pod hřebenem mezi Pustevnami a Tanečnicí. **Kdo v Mořském oku žije?** Tři druhy čolků - horský, obecný a karpatský. Dospělce ve vodě uvidíte nejčastěji v květnu a červnu, jejich larvy od června do srpna. **Dá se v Mořském oku koupat?** Ne. Jezírko je útočiště obojživelníků - návštěvníci zůstávají za zábradlím a do vody se nevstupuje. **Je u Mořského oka občerstvení nebo toalety?** Přímo u jezírka není nic. Zázemí (občerstvení, toalety) najdete zpátky na Pustevnách. --- Zdroj: [Mořské oko u Pusteven: umělé jezírko pod Tanečnicí](https://zpusteven.cz/morske-oko) - zPusteven.cz. Při citování uveďte odkaz na stránku.