--- title: "Portášské hroby ve Valašské Bystřici" description: "Dva barokní náhrobky s kamennými lebkami ve Valašské Bystřici. Jeden připomíná velitele portášů Jiřího Křenka; poznejte jejich příběh i historii sboru." url: "https://zpusteven.cz/portasske-hroby" lang: "cs" latitude: 49.4150836 longitude: 18.1095025 --- ![Dva pozdně barokní náhrobky ve Valašské Bystřici - pískovcové čelní desky s volutami, nápisy a kamennými lebkami, z nichž vyrůstají litinové kříže; před nimi svíčky na štěrkovém záhonu](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8319.avif) Kulturní památka • Valašská Bystřice • u kostela # Portášské hroby Hrob velitele stráže, která skoro dvě století hlídala hranici mezi Moravou a Uhrami. - **Sbor portášů:** 1638–1830 (192 let) - **V čele sboru:** bystřický fojt - **Náhrobky:** konec 18. století - **Kulturní památka:** od roku 1958 ## Hrob velitele portášů Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Valašské Bystřici, na místě dávno zrušeného hřbitova, dnes leží dvě kamenné tumby s lebkami na zkřížených hnátech. Pod jednou leží **Jiří Křenek, bystřický fojt**, který v letech 1769–1791 velel portášům; kdo leží ve druhé, se prameny neshodnou. ![Pohled od chodníku: dvě tumby s křížovými náhrobky na štěrkovém záhonu v trávníku, za nimi vzrostlá lípa a kamenná brána hřbitova](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8321.avif) Hroby leží volně v trávníku u kostela, ohrazené nízkým zábradlím. Proč sem jít ### Hrob velitele valašské stráže Pod jedním ze dvou kamenů u kostela leží **skutečný hrob** fojta a lajtnanta Jiřího Křenka - místo, kde lze uctít památku muže, který portášský sbor přivedl do jeho vrcholného období. Kdy vyrazit ### Kdykoli - a nejlíp v červenci Hroby jsou **volně přístupné po celý rok**. Druhý červencový víkend patří v obci **Portášským slavnostem** - průvod, folklor a ukázky v dobových krojích. Co nevynechat ### Nápis, který mluví za mrtvé Na obou čelních deskách stojí táž slova z biblické knihy Job: **„SMILVGTE SE NADEMNAV ASPON WI PRZATELE MOGI“** - smilujte se nade mnou aspoň vy, přátelé moji. ![Detail kamenné lebky na vrcholu náhrobní desky, z jejíhož temene vyrůstá litinový kříž](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8316.avif) ![Pohled od kostela: na šikmém víku tumby je vytesaný nápis, v němž je čitelné PORTASKI LIEUTENANT](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8328.avif) ![Zadní pohled na obě kamenné lebky s litinovými kříži, v rozostřeném pozadí domy obce a silnice](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8326.avif) ## Příběh portášů Císař najal Valachy, aby hlídali hory před jinými Valachy. Vydrželo to skoro dvě stě let. 1638: reskript z Vídně ### Sto věrných Valachů na neklidné hranici Po roce 1620 na východní Moravě klid nebyl: valašská povstání, vpády z uherské strany, loupeže v horách. Regulérní vojsko si v terénu, kde se ztratí i celá tlupa, neporadí. Pomoct mohou jen lidé, kteří znají hory stejně dobře jako zbojníci, které mají chytat. Reskriptem z **31. března 1638** nařídil císař **Ferdinand III.** moravskému zemskému hejtmanovi najmout **sto Valachů** a bedlivě přitom rozeznat spolehlivé od nespolehlivých. Vznikl z nich oddíl **„věrných Valachů“**. Zhruba od druhé poloviny 17. století se jim začalo říkat **portáši**. Jméno mají od latinského _porta_, brána: hlídali horské průsmyky, které sloužily jako brány do země i z ní. Sbor se zprvu svolával jen podle potřeby, hlavně v letech tureckých a kuruckých vpádů. Roku **1717** se z něj stal **stálý bezpečnostní sbor** s lajtnantem v čele. Služba ### Pět ve službě, pět doma - a výstroj na vlastní útraty Sbor se dělil na **desátnictva po deseti mužích**, mimo jiné ve **Valašské Bystřici**, Velkých Karlovicích, na Rusavě, v Jasenné a v Čeladné. Služba se střídala: **pět mužů v terénu, pět doma**, po měsíci se prohodili. I ti doma museli být v pohotovosti. V dobách klidu portáši dohlíželi na pořádek a upozorňovali na riziko požáru v chalupách, později chytali dezertéry a doprovázeli vojáky. Když se hnal dobytčí mor, zavírali hranici. Když se zadržený vzepřel, směli ho zabít; zodpovídali se pak nadřízenému, ne soudu. Ve službě přespávali v panských staveních, po dědinách, nebo v čartákoch - dřevěných boudách na kopcích, jaká stávala i na dnešním [Čartáku nad Soláněm](https://zpusteven.cz/cartak). Nosili obyčejný valašský kroj **s absencí odznaků hodnosti**: znali se mezi sebou. Zbraně a výstroj si pořizovali sami: ručnici s dlouhou hlavní, valašku a šavli. K chytání uprchlíků jim sloužil provaz s olověnou koulí na konci. - **jedno desátnictvo:** 10 mužů - **ve službě a doma:** 5 a 5 - **odznaků hodnosti:** 0 ![Kamenná socha portáše v Jasenné - postava v širokém klobouku a plášti přes rameno, v ruce dlouhá puška, na kamenném podstavci](https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Jasenn%C3%A1,_socha_port%C3%A1%C5%A1e.jpg) Pomník portášům v Jasenné - jedné z vesnic s vlastním desátnictvem. Foto: [Palickap, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jasenn%C3%A1,%5Fsocha%5Fport%C3%A1%C5%A1e.jpg), [CC BY 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/) Křenkové ### Fojt z Bystřice v čele sboru Roku **1769** se do čela portášů dostal **Jiří Křenek, fojt z Valašské Bystřice**. Jeho působení bývá označováno za **vrcholné období celého sboru** - a rod Křenků z Bystřice dal portášům nejvíc mužů ze všech: dva lajtnanty, šikovatele i desátníky. Fojt byl v obci první muž - rychtář, hospodář, prostředník mezi vrchností a dědinou. Že zrovna on velel ozbrojené stráži celého pomezí, udělalo z Valašské Bystřice přirozené centrum portášské tradice: dodnes tu sídlí obnovené Bystřické desátnictvo a obec každoročně pořádá Portášské slavnosti. Lajtnantská hodnost Křenkům zůstala **až do konce sboru v roce 1830**. Jiří Křenek se toho nedožil: zemřel roku **1791** a pochovali ho u kostela, do kterého chodil. Na víku jeho tumby je dodnes čitelná hodnost **PORTASKI LIEUTENANT** - portášský lajtnant. ![Detail kamenné lebky na vrcholu náhrobní desky, z jejíhož temene vyrůstá litinový kříž](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8316.avif) Lebka na náhrobku muže, který sboru vládl přes dvacet let - od roku 1769 až do své smrti. 1830: konec ### Sbor zrušili kvůli penězům. Kameny zůstaly. V říjnu **1830** byl sbor definitivně rozpuštěn - především kvůli **penězům**. Roli sehrálo i to, že na [moravsko-uherském pomezí](https://zpusteven.cz/trojmezi) bylo konečně klidněji. Každý portáš dostal při propuštění jednorázovou odměnu podle odsloužených let. Po sboru nezůstala pevnost ani kasárna - jen jména v matrikách, písničky a pár předmětů po muzeích. Ve Valašské Bystřici zůstaly **dva náhrobky**. Roku **1958** je stát zapsal mezi kulturní památky. Náhrobky ### Kámen, který si drží svoje tajemství Oba hroby mají podobu **kamenné rakve**, před níž stojí asi **patnáct centimetrů silná pískovcová deska** s volutovým rámem. V jejím vrcholu sedí lebka na zkřížených hnátech, z níž vyrůstá litinový kříž. Kdo je v druhém hrobě, není známo. Farní kronika i seznam kulturních památek se shodují na Křenkově **manželce Marině** (†1781), řada turistických pramenů ale píše spíš o synovi **Ondřejovi**, portášském desátníkovi a kováři. Dnes se pohřbívá za silnicí. Nový hřbitov tam farnost založila v polovině 19. století, mimo jiné kvůli epidemii tyfu. Oba portášské hroby ale zůstaly stát tam, kde byly - v trávníku před kostelem. - **materiál desky:** pískovec - **síla čelní desky:** ≈ 15 cm - **počet hrobů:** 2 ![Dva pozdně barokní náhrobky ve Valašské Bystřici - pískovcové čelní desky s volutami, nápisy a kamennými lebkami, z nichž vyrůstají litinové kříže; před nimi svíčky na štěrkovém záhonu](https://d.zpusteven.cz/place/portaske-hroby/1280/IMG_8319.avif) Volutový rám, nápisová deska a lebka s litinovým křížem - u obou náhrobků stejně. Časová osa ## Od císařského reskriptu po Portášské slavnosti 1. 31. 3. 1638 ### Císař najímá Valachy Ferdinand III. nařizuje najmout **sto Valachů** - vzniká oddíl „věrných Valachů“, ze kterého se stanou **portáši**. 2. 2. pol. 17. stol. ### Stráž na neklidném pomezí Sbor se svolává podle situace. Hlídá moravskou hranici v době **tureckých a kuruckých vpádů**, potírá lupiče a pašeráky. 3. 1717 ### Stálý sbor Z portášů se stává **stálý bezpečnostní sbor**: v čele lajtnant, pod ním šikovatel, mladší šikovatel a pět desátníků. Desátnictvo má i **Valašská Bystřice**. 4. 1769 ### Jiří Křenek v čele Poručíkem sboru se stává **fojt z Valašské Bystřice**. Jeho působení je považováno za **vrcholné období** portášských dějin. 5. 1791 ### Smrt lajtnanta Jiří Křenek umírá a je pochován u kostela ve Valašské Bystřici. **Víko tumby z konce 18. století** nese hodnost portášský lajtnant. 6. říjen 1830 ### Zrušení sboru Sbor je rozpuštěn - hlavně kvůli **nákladům** (přes 67 tisíc zlatých za posledních dvacet let). Lajtnantská hodnost zůstala u Křenků až do konce. 7. 1958 ### Kulturní památka Oba hroby jsou zapsané mezi **státem chráněné kulturní památky**. 8. listopad 2003 ### Portáši se vracejí Zájemci o vojenskou historii zakládají novodobý **Valašský sbor portášský**; první jednotkou je **Bystřické desátnictvo**. 9. dnes ### Portášské slavnosti Druhý červencový víkend patří v obci **Portášským slavnostem** - průvod, folklor, jarmark a ukázky v dobových krojích. Návštěva ## Zastavte se u kostela ve Valašské Bystřici Hroby leží volně v trávníku před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, pár kroků od zastávky Valašská Bystřice, střed i od obecního úřadu. Přístupné jsou kdykoli a zdarma. ### Kde to přesně je #### Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ve středu obce Valašská Bystřice leží v údolí říčky Bystřice, asi **6,5 km jihozápadně od Rožnova** pod Radhoštěm. Náhrobky najdete v trávníku mezi kostelem a silnicí, na místě **zrušeného hřbitova** - dnešní hřbitov je naproti, za kamennou zdí. ##### Otevřít v mapách [Mapy.com](https://mapy.com/cs/zakladni?x=18.1095025&y=49.4150836&z=17&source=coor&id=18.1095025,49.4150836) · [Google Maps](https://www.google.com/maps/search/?api=1&query=49.4150836,18.1095025) ##### Další místa v okolí [Videčské koule](https://zpusteven.cz/videcske-koule) · [Rysová](https://zpusteven.cz/rysova) · [Aleje na Hradisku](https://zpusteven.cz/aleje-na-hradisku) · [Zřícenina hradu Rožnov](https://zpusteven.cz/zricenina-hradu-roznov) · [Komíny v areálu Tesly](https://zpusteven.cz/kominy-tesla) · [Kostel Všech svatých](https://zpusteven.cz/kostel-vsech-svatych-roznov) · [Jaroňkova vila](https://zpusteven.cz/jaronkova-vila) · [Rožnovský park s hudebním altánem](https://zpusteven.cz/roznovsky-park) Mapa okolí ### Co vědět před cestou #### Kdykoli a zdarma Hroby leží ve **volně přístupném trávníku** u kostela. Žádné vstupné, žádná otevírací doba, žádná pokladna. #### Informační tabule na místě Vedle hrobů stojí **dřevěná tabule pod stříškou** s výkladem o portáších - dobrý start, než vyrazíte dál obcí. #### Pietní místo Jde o **skutečný hrob**, místo pro tichou vzpomínku. Svíčky u desek patří k pietě - nechte je hořet a na kameny nelezte. #### Portášské slavnosti **Druhý červencový víkend** ožije obec portášskou tradicí: průvod, folklorní soubory, jarmark a ukázky v dobových krojích. #### Nejbližší zázemí Občerstvení je **v centru obce**, pár kroků odsud. Na závěr ## Doplňující info a test znalostí ### Rychlá rekapitulace **Kdo byli portáši?** Ozbrojený sbor, který od roku 1638 do roku 1830 hlídal moravsko-uherskou hranici, průsmyky a hory. Jméno je odvozené od latinského porta - brána. **Kdo je pochovaný v hrobech u kostela?** V jednom Jiří Křenek, bystřický fojt a lajtnant portášů († 1791). Kdo leží ve druhém, jisté není - uvádí se jeho manželka Marina i syn Ondřej. **Co je vytesané na náhrobcích?** Na obou stejný nápis: SMILVGTE SE NADEMNAV ASPON WI PRZATELE MOGI - smilujte se nade mnou aspoň vy, přátelé moji. Verš z biblické knihy Job. **Proč byl sbor portášů zrušen?** Roku 1830, hlavně kvůli nákladům (přes 67 tisíc zlatých za posledních dvacet let) a klidnější situaci na pomezí. **Existují portáši ještě dnes?** V novodobé podobě ano - Valašský sbor portášský vznikl roku 2003 a obec každý druhý červencový víkend pořádá Portášské slavnosti. --- Zdroj: [Portášské hroby ve Valašské Bystřici](https://zpusteven.cz/portasske-hroby) - zPusteven.cz. Při citování uveďte odkaz na stránku.