--- title: "Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje" description: "Radhošť (1 129 m) patří k nejznámějším vrcholům Beskyd. Poznejte kapli sv. Cyrila a Metoděje, sousoší Albína Poláška, výhledy i historii hory." url: "https://zpusteven.cz/radhost" lang: "cs" latitude: 49.4918 longitude: 18.2228 elevation: 1129 --- ![Letecký pohled na vrchol Radhoště s kaplí sv. Cyrila a Metoděje a vysílačem](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/DJI_0160.avif) Nejvyšší poutní místo Moravy • 1129 m n. m. # Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje Hora, kterou regionální legenda spojuje s Radegastem a věrozvěsty. - **Kde:** 1129 m n. m., mezi Rožnovem a Frenštátem - **Přístup:** pěšky po hřebeni z Pusteven - **Kaple otevřena:** nepravidelně podle počasí a dobrovolníků - **Vstup do kaple:** zdarma ## Hora, kaple, sousoší Poutní místo Radhošť. Vrcholu od roku 1898 vévodí **nejvýše položený kostel v Česku** - šindelem obložená kaple sv. Cyrila a Metoděje. Vedle ní stojí sousoší věrozvěstů a kamenný kříž, kousek dál televizní vysílač. Na Radhošti se potkává pohanský mýtus, poutní tradice a valašská tvrdohlavost. Bez té poslední by hora svou kapli neměla. ![Kaple sv. Cyrila a Metoděje z boku, s vysílačem a kamenným křížem před vchodem](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9954.avif) Šindelem obložená kaple se zvonicí a kamenným křížem před vchodem - přepněte si pohled Proč na Radhošť ### Hora spojená jedním příběhem Kapli, sousoší i sochu Radegasta na hřebeni spojuje legenda o Radegastovi a věrozvěstech. Její sílu umocnilo **tisícileté výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu** a nadšení národního obrození. Kdy vyrazit ### Celoročně, na hlavní pouť 5. července Hřeben je průchozí celoročně, kaple se otvírá nepravidelně - podle počasí a dobrovolníků ([aktuální stav u Matice Radhošťské](https://www.matice-radhost.cz/)). Nejrušnějším dnem je cyrilometodějská **pouť 5. července**. Co nevynechat ### Vitráže a vyhlídku ze zvonice Osm barevných oken zobrazuje výjevy ze života věrozvěstů a čtyři zemské patrony. **Když je otevřená i zvonice, vyjděte do jejího druhého patra** - dostanete se nad koruny stromů a uvidíte dál než z hřebene. ### Co na vrcholu najdete ![Průčelí kaple sv. Cyrila a Metoděje se zvonicí zepředu](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9951.avif) #### Kaple sv. Cyrila a Metoděje Dominanta vrcholu Radhoště z roku 1898. ![Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška před kaplí](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9933.avif) #### Sousoší věrozvěstů Bronzový dar Albína Poláška Matici Radhošťské z roku 1930; v knize nese začátek Janova evangelia. ![Kamenný kříž Michala Janíka z roku 1805 se zlaceným Kristem před vchodem do kaple](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9962.avif) #### Kamenný kříž z roku 1805 Nejstarší svědek na vrcholu, dnes stojí před vchodem kaple. ![Letecký pohled na vrchol Radhoště s kaplí, sousoším a vysílačem](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/DJI_0163.avif) #### Televizní vysílač Druhá silueta vrcholu hory vedle kaple - orientační bod viditelný z obou stran hory. ### Tipy poblíž [Socha Radegasta](https://zpusteven.cz/socha-radegasta) - ~2 km po hřebeni · Slovanský pohanský bůh slunce, hojnosti a úrody od Albína Poláška na hřebeni směrem k Pustevnám. [Jeskyně Cyrilka](https://zpusteven.cz/jeskyne-cyrilka) - u Pusteven · ~4 km · Puklinová jeskyně pod hřebenem - v pověstech jeden ze vchodů do Radegastova podzemí. Hora Radhošť ## Rozhlédněte se na nejzápadnější tisícovce Beskyd 360° pohled z vrcholu Radhoště - tažením se rozhlédněte kolem kaple a nad okolními stromy. Radhošť je se svými **1129 m n. m.** sedmou nejvyšší a zároveň **nejzápadnější tisícovkou** Moravskoslezských Beskyd. Severní svahy pod vrcholem chrání **národní přírodní rezervace** se zbytky původních horských lesů. Vrcholový hřbet postupně zarostl a stromy dnes část rozhledu zakrývají. **Nejlepší výhled se proto za příznivých podmínek otevírá z druhého patra zvonice kaple.** ### Co je z Radhoště vidět - **Na východ:** Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. - **Na jih:** Hostýnsko-vsetínská hornatina, Javorníky a Bílé Karpaty. - **Na sever:** Frenštátsko, Ondřejník a Ostravská pánev, za dobré viditelnosti i Jeseníky. - **Na západ:** Moravská brána. Rozsah výhledu závisí na počasí, viditelnosti a otevření zvonice; okolní stromy výhled přímo z hřbetu místy zakrývají. ## Příběh Radhoště Od barokní legendy přes šestatřicet let úsilí až po zvon, jehož tajemství si dva muži vzali do hrobu. Hora a pověst ### Nejdřív tu byl Radegast Radhošť je podle legendy sídlem slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody Radegasta. Cyril s Metodějem sem měli přijít jeho modlu svrhnout - přímo na vrchol, kde dnes stojí kaple. Legendu roku 1710 vymyslel historik **Jan Jiří Středovský**; legenda se ujala a další autoři ji rozvíjeli. Legenda inspirovala vznik kaple i [Poláškovy sochy Radegasta](https://zpusteven.cz/socha-radegasta). Za starých časů, kdy se ještě po horách nechodilo s mapou, ale s modlitbou, stával prý na vrcholu Radhoště zlatý Radegast. Bůh slunce, úrody a pohostinnosti shlížel z nejvyššího místa kraje na doliny plné dýmu z ohnišť a horalé k němu stoupali s obětinami: medem, obilím, prvním mlékem jara. Kolem modly hořel oheň, který nesměl vyhasnout, a o letním slunovratu se na vrcholu tančilo a obětovalo bílému býku. Hora sama prý byla dutá. Pod pastvinami a bučinami se táhly chodby a síně, v nichž Radegastovi kněží střežili poklady snesené z celého Valašska - a právě tam, do tmy pod vrcholem, ukryli zlatou modlu, když se od Velehradu začala šířit zpráva, že přichází nová víra. Ta zpráva měla dvě jména: Cyril a Metoděj. Bratři ze Soluně, kteří na Moravu přinesli písmo i Slovo, prý došli až pod Radhošť. Vypráví se, že nocovali v dolině u studánky, a když se ráno mlha protrhala, uviděli na vrcholu zář - ne slunce, ale odlesk zlaté modly. Vystoupali nahoru pěšinou, kterou dnes jde každý poutník z Pusteven, a s nimi šli i lidé z podhůří, zvědaví, kdo s kým se to na vrcholu utká. Nahoře prý Metoděj dlouho mlčel. Pak řekl horalům, že jim nebere horu ani oheň, ani písně - jen modlu, která bere a nedává. Radegastova socha byla svržena ze skály. O jejím dalším osudu se vypráví dvojí: podle jedněch se skutálela do doliny a dodnes leží zarostlá mechem v některé z roklí, podle druhých ji kněží stačili odnést do podzemí a zavalit vchod. Na místě obětiště pak bratři vztyčili kříž - první z řady křížů, které na vrcholu stály po staletí, než tam vyrostla dnešní kaple. Jenže Radegast, jak už to se starými bohy bývá, docela neodešel. Říká se, že přebývá v podzemních síních a hlídá poklad, který tam s ním zůstal. Vchody do jeho říše prý zná jen hora sama: jednou se otevřou v [Cyrilce](https://zpusteven.cz/jeskyne-cyrilka), dlouhé puklinové jeskyni kousek pod hřebenem, jindy ve Volářce pod vrcholem. Pastevci vyprávěli o dírách, do kterých když hodíš kámen, padá a padá a dna se nedopočítáš; a o tom, že za velkých bouří hora duní, jako když se v hlubině převalí něco těžkého. O pokladu se ví tohle: otevírá se jednou do roka, na Velký pátek, když se v kostelích čtou pašije (biblické čtení o umučení Krista). Kdo by v tu chvíli našel vchod, smí si nabrat plné hrsti - ale nesmí promluvit a nesmí se ohlédnout. Vypráví se o sedlákovi z Bečvy, který zlato našel, ale u východu si vzpomněl na čepici, kterou nechal uvnitř. Ohlédl se, skála se zavřela a on do smrti chodil na Velký pátek k hoře čekat, jestli se mu otevře podruhé. Neotevřela. Když se v roce 1898 na vrcholu světila kaple, staří lidé z Trojanovic prý říkali, že se hora konečně smířila: nahoře kříž a zvon, dole ve tmě starý bůh - a mezi nimi hřeben, po kterém chodí lidé nahoru dodnes, ať už za jedním, nebo za druhým. Hora, zdá se, unese oba. Barokní legendu jako první zaznamenal Jan Jiří Středovský. Koluje v mnoha pozdějších variantách, nejde však o historický pramen. ![Dobová rytina boha Radegasta z knihy A. S. Kajsarova Slovanská a ruská mytologie, 1804](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1024/radhost-radegast-rytina-1804.avif) Rytina: [A. S. Kajsarov, 1804, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radegast%5F%28Kaisarov%29%5Fcropped.png), volné dílo Vznik kaple ### 36 let od podnětu ke kapli Roku 1862 se na Radhošti konalo poutně-manifestační shromáždění k blížícímu se tisíciletému výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Tehdy poprvé zazněl návrh postavit na vrcholu památník - budoucí kapli. První sbírka vynesla **120 zlatých**, pak se na dlouhá léta odmlčela. Znovu ji nastartoval až rok 1881, kdy frenštátská Občanská beseda na návrh Hynka Fialky odhlasovala záměr postavit kapli přímo na vrcholu a ustavila stavební výbor, který přípravy převzal. Rozhodujícím impulsem byl i triptych Adolfa Liebschera Valašská madona: v roce 1895 měl vlastní pavilon na pražské Národopisné výstavě českoslovanské a přitáhl davy. Liebscher pak obraz výboru prodal hluboko pod cenou a putovní výstava, těžící z pražské slávy, vynesla po Čechách a Moravě dalších **6 000 zlatých**, skoro třetinu z celkových nákladů. Pozemky darovali arcibiskup Theodor Kohn (trojanovická strana) a hrabě Rudolf Kinský (dolnobečvanská strana). Kaple proto záměrně stojí **obkročmo na hranici dvou katastrů** - napůl rožnovská, napůl frenštátská. Středem kaple prochází i hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského a Černého moře a současně i hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje. Pro představu: kráva stála kolem roku 1900 zhruba 200–250 zlatých. ![Kaple sv. Cyrila a Metoděje se sousoším věrozvěstů na vrcholu Radhoště z ptačí perspektivy](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/DJI_0170.avif) Kaple na vrcholu dnes - místo, které darovala dvě panství přesně na své hranici. Proměny stavby ### Proč je kamenná kaple dřevěná Stavební výbor se roku 1905 proměnil v dobrovolnický spolek [Matice Radhošťská](https://www.matice-radhost.cz/). Údržba a provoz kaple pod něj spadá - s vynucenou přestávkou mezi lety 1951 a 1994, kdy byl zrušen - doposud. Stavba architekta Felixe Skibiňského byla původně bílá, omítnutá, s bání v byzantském slohu. Horské počasí ale zdivo promáčelo, a tak **kaple v letech 1924–1926 dostala plášť z impregnovaného šindele a přístavbu dřevěné zvonice se šindelovou střechou**. Tak se z „kamenné byzance“ stala stavba, jakou známe dnes. Dřevěná zvonice se pak na přelomu tisíciletí obnovovala: tesaři pracovali starými postupy, vyřezávané sloupy a ručně tesané trámy se ani v detailu neliší od původních. Dřevo darovali místní z vlastních lesů a tesaři na jeden z trámů vytesali nápis **„Valaši sobě“**. ![Kaple sv. Cyrila a Metoděje s vysílačem od přístupové cesty v létě](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9926.avif)![Šindelem obložená kaple sv. Cyrila a Metoděje se zvonicí](https://d.zpusteven.cz/ccmedia/1280/radhost-kaple-01.avif)Zima 2011 Léto 2026 Kaple s vysílačem od přístupové cesty - táhněte pro přechod mezi létem a zimou. Šindel je chráněný impregnací, díky které barva dřeva prochází pravidelným cyklem: čerstvý nátěr ho ztmaví, pak ho postupně vymyje déšť a slunce, než přijde další impregnace. Foto zima 2011: [Valtameri, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaple%5FCyrila%5Fa%5FMetodeje%5Fna%5FRadhosti%5F%281%29.JPG), [CC BY 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/), výřez ### Zvon zvonice Přežil dvě války a nikdo neví jak Zvon je starší než kaple sama. Frenštátský továrník Josef Calasanz Bumbala s manželkou Josefou ho nechali ulít v roce 1896 - **dva roky před vysvěcením kaple**. Umístěn byl v malé otevřené zvoničce nad průčelím původní kamenné stavby - teprve při přestavbě v letech 1924–1926 se přestěhoval do dnešní dřevěné zvonice. Kromě věrozvěstů je zasvěcený sv. Josefu Kalasanskému, zakladateli piaristických škol a křestnímu patronovi dárce. Zvon ale skrývá jednu záhadu: jak přežil obě světové války. Rekvizice tehdy odvezly do hutí i zvony z daleko významnějších kostelů - radhošťský zvon **přesto zní dodnes**. Jak se ho podařilo dvakrát zachránit, si tehdejší předsedové Matice - Emil Kostelník a děkan Medard Horák - vzali s sebou do hrobu. ![Kaple sv. Cyrila a Metoděje se šindelovou zvonicí, ve které zvon visí](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9978.avif) Zvon visí uvnitř zvonice, přístavby z let 1924–1926. Vytesáno do trámu zvonice > „Valaši sobě“ Zvonice na přelomu tisíciletí potřebovala obnovu - dřevo na ni darovali místní z vlastních lesů. Navázali tak na dary a sbírky, ze kterých před sto lety vznikla i samotná kaple. Foto: [Jiri Roznovjak, Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaple%5FCyrila%5Fa%5FMetodeje%5F-%5FRadhost.jpg), [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/), výřez ### Kamenný kříž Nejstarší svědek na vrcholu Nejstarší věc na vrcholu je kamenný kříž. Rožnovský měšťan **Michal Janík** ho nechal vztyčit roku 1805 místo staršího dřevěného. Kříže se tu na jednom místě střídaly od roku 1735 - Janíkův je poslední z nich a na původním stanovišti stál přes sto let. Zaznamenán je i ve Vzpomínkách z cest a života Svatopluka Čecha, který Radhošť navštívil roku 1881. V roce 1930 na místě kříže vyrostlo Poláškovo bronzové sousoší. Kříž se přestěhoval **před vchod kaple** a stojí tam dodnes. Písmena nápisu na podstavci jsou do kamene vytesaná a zvýrazněná barvou. ![Kamenný kříž Michala Janíka z roku 1805 se zlaceným Kristem před vchodem do kaple](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9962.avif) ### Sousoší věrozvěstů Dar sochaře, který se proslavil v Americe Albín Polášek, chudý a neznámý frenštátský rodák, se v Americe vypracoval mezi nejuznávanější sochaře své doby - jako profesor vedl sochařské oddělení chicagské Art Institute a jeho pomníky zdobí americká města dodnes. Matici Radhošťské v roce 1930 věnoval bronzové sousoší věrozvěstů - výslovně **„jen pro horu Radhošť, na věčnou paměť všem potomkům“**. Původní mramorové sousoší vytvořil o pár let dřív pro katedrálu v americkém Saint Paul, kde stojí dodnes. Bronzovou repliku odlitou v Československu nechal na Radhošť dopravit společně se sochou Radegasta, kterou daroval Pohorské jednotě Radhošť. Obě sochy byly odhaleny při Slovanské pouti 5. července 1931. Cyril drží otevřenou knihu s delším začátkem Janova evangelia, zapsaným směsí hlaholice a cyrilice; Metoděj pozdvihuje trojramenný byzantský kříž. Žilnaté ruce nejsou náhoda - Polášek je modeloval jako **ruce mužů práce**. > „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život.“ > > počátek Janova evangelia, zapsaný směsí hlaholice a cyrilice Domů se Polášek vracel skoro každý rok, na stáří se sem chtěl přestěhovat natrvalo. Po komunistickém převratu v roce 1948 se ale do vlasti už nikdy nevrátil - zemřel 19. května 1965 ve Winter Park na Floridě. - **výška sousoší:** 2,60 m - **dutý bronzový odlitek:** 800 kg - **žulový podstavec:** 1,60 m ![Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška před kaplí](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_9933.avif) Sousoší stojí na místě Janíkova kříže z roku 1805 - přepněte si na detail knihy s textem v hlaholici a cyrilici ### Televizní vysílač Signál, po kterém Rožnov toužil desítky let V Rožnově pod Radhoštěm se v národním podniku [Tesla Rožnov](https://zpusteven.cz/kominy-tesla) od 50. let 20. století montovaly televizní obrazovky. Kvalitní televizní signál ale v regionu chyběl - anténa na blízkém Hradisku (522 m n. m.) na dobrý příjem nestačila. Řešením se stal vysílač přímo na Radhošti: v září 1966 ho postavili kousek od kaple, kde předtím stávala horská turistická útulna starší než kaple samotná - sloužila mimo jiné jako místo, kde si návštěvníci půjčovali klíč od kaple. Betonový základ prvního vysílače s vytesaným letopočtem tam leží dodnes. První vysílač z roku 1966 byl provizorní. V roce 1985 ho nahradilo výkonnější zařízení pro televizní, rozhlasové i tehdejší telefonní spojení. Rekonstrukce v roce 1997 pak anténní nosič prodloužila o 22 metrů na dnešních 59,3 m - jeho vrchol tak sahá do výšky 1177,8 m n. m., skoro o 49 metrů výš než samotný vrchol hory. Vysílač tak tvoří druhou výraznou siluetu vrcholu. ![Letecký pohled na vrchol Radhoště s kaplí, sousoším a televizním vysílačem](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/DJI_0163.avif) Časová osa ## Celý příběh v datech 1. ### Radegast a kříže 1710–1862 1. 1710 #### Zrod radhošťské legendy Historik Jan Jiří Středovský vymýšlí příběh o pohanském Radegastovi a příchodu Cyrila a Metoděje na Radhošť. Legenda se ujme, zakoření a později ovlivní vznik kaple i sochy Radegasta. 2. 1735 #### První kříž na vrcholu Na vrcholu Radhoště stojí dřevěný kříž - první křesťanský symbol na hoře spojované s pohanským Radegastem. 3. 1805 #### Kamenný kříž Michala Janíka Rožnovský měšťan Michal Janík nechává dřevěný kříž nahradit kamenným. Po povalení v bouři roku 1808 je znovu vztyčen a na vrcholu vydrží přes sto let. 4. 1862 #### Národní slavnost a první sbírka: 120 zlatých Poutně-manifestační shromáždění před tisíciletým výročím příchodu věrozvěstů na Moravu poprvé veřejně otevírá myšlenku památníku. Při slavnosti se vybírá prvních **120 zlatých** na stavbu - k jejímu uskutečnění ale ještě zbývá dlouhá cesta. 2. ### Cesta ke stavbě kaple 1881–1895 1. 1881 #### Návrh Hynka Fialky Hynek Fialka navrhuje ve frenštátské Občanské besedě postavit na vrcholu kapli. Spolek si záměr odhlasuje a promění starší obecnou myšlenku ve skutečný stavební plán. Nová sbírka vynáší **500 zlatých**; náklady se odhadují na 10 000. 2. 1888 #### Hrabě Kinský dává pozemek Rudolf Kinský z rožnovského panství věnuje stavební pozemek v katastru Dolní Bečvy a zdivo. Arcibiskup Theodor Kohn později přidává pozemky v katastru Trojanovic - kaple má záměrně stát **napůl na rožnovské a napůl na frenštátské straně**. 3. 1889–1895 #### Předsedou výboru se stává Emil Kostelník Vedení stavebního výboru přebírá frenštátský továrník Emil Kostelník. Výbor organizuje sbírky a připravuje stavbu; do té doby vynesou **8 000 zlatých**. 4. 1895 #### Valašská madona podporuje stavbu Malíř Adolf Liebscher vystavuje svůj triptych Valašská madona ve vlastním pavilonu na pražské Národopisné výstavě českoslovanské a přitáhne davy. Pak ho výboru prodá hluboko pod cenou - za **800 zlatých** místo tehdejší ceny 4 000 - a putovní výstava, těžící z pražské slávy, vynese po Čechách a Moravě dalších **6 000 zlatých**. 3. ### Stavba kaple 1896–1898 1. 5. 7. 1896 #### Základní kámen Na svátek věrozvěstů je posvěcen základní kámen. Kamennou kapli v románsko-byzantském slohu projektuje kroměřížský architekt **Felix Skibiňský**; sloh odkazuje na byzantský původ obou bratří. 2. 1896 #### Zvon starší než kaple Frenštátský továrník Josef Calasanz Bumbala s manželkou Josefou nechávají ulít zvon - **dva roky před dokončením stavby**. Týž zvon zní z hory dodnes. 3. 11. 9. 1898 #### Vysvěcení Stavba za **20 000 zlatých** je hotová. Kapli slavnostně světí olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a otevírá ji veřejnosti. Pro představu: kráva stála kolem roku 1900 zhruba 200–250 zlatých - náklady na kapli tak odpovídaly ceně 80-100 krav. 4. ### Proměny kaple 1904–1931 1. 1904 #### Boční oltář pro madonu Kaple dostává pravý boční oltář pro Liebscherovu Valašskou madonu. Hlavní mramorový oltář je dílem sochaře Neumanna z Kroměříže. 2. 1905 #### Vzniká Matice Radhošťská Dobrovolnický spolek navazuje na stavební výbor, pečuje o údržbu a provoz kaple a rozvíjí úctu k Cyrilu a Metoději - s vynucenou přestávkou dodnes. 3. 1924–1926 #### Šindel a zvonice Bílá kamenná kaple vlhne, a tak dostává **plášť z impregnovaného šindele** a přístavbu dřevěné zvonice. Vzniká podoba, kterou známe dnes. 4. 1930–1931 #### Poláškovo sousoší Frenštátský rodák **Albín Polášek**, sochař žijící v USA, věnuje Matici bronzové sousoší věrozvěstů. Staví se na místo Janíkova kříže, který se stěhuje před vchod kaple. 5. ### Novodobá obnova kaple 1951–2009 1. 1951 #### Matice zrušena Komunistický režim spolek ruší. O kapli se v dalších desetiletích starají místní dobrovolníci mimo původní spolkovou strukturu. 2. 1994 #### Matice obnovena Spolek obnovuje činnost z iniciativy místních nadšenců; jedním z nich je malíř samouk František Gajdušek, autor několika novodobých obrazů v kapli. 3. 1995–2009 #### Velká obnova kaple Přichází nová elektroinstalace, generální oprava a **obnova zvonice (2000–2003)**. Na jeden z trámů tesaři vytesají **„Valaši sobě“**, přibývá obětní stůl z carrarského mramoru a obnovují se vitrážová okna. 6. ### Televizní vysílač 1966–1997 1. 1966 #### Vysílač vedle kaple Signál z antény na blízkém Hradisku nestačil - proto vzniká vysílač přímo na Radhošti. Stavbě ustupuje horská turistická útulna, starší než kaple. 2. 1985 #### Výkonnější náhrada Provizorní vysílač střídá výkonnější zařízení pro televizní, rozhlasové i tehdejší telefonní spojení. 3. 1997 #### Další rekonstrukce Vysílač prochází další technickou obnovou a spolu s kaplí zůstává druhou výraznou siluetou vrcholu. Interiér a galerie ## Interiér kaple a detaily zblízka Vitráže ### Osm oken, tři skupiny námětů Osm oken zdobí malby na skle: **dva výjevy ze života Cyrila a Metoděje**, čtyři zemští patroni a dvě textové modlitby s vlasteneckým obrozeneckým rozměrem. Oltáře ### Oltář Ferdinanda Neumanna a obětní stůl Hlavní oltář vytesal sochař **Neumann** z Kroměříže při stavbě kaple. Obětní stůl před ním nechala Matice zhotovit z carrarského mramoru při velké obnově o sto let později. Valašská madona ### Obraz, který pomohl kapli vzniknout Na bočním oltáři visí kopie Liebscherova triptychu od Otakara Pavlovského. Originál, jehož putovní výstava výrazně podpořila sbírky na stavbu, najdete v **kostele sv. Martina ve Frenštátě**. Presbytář s původním oltářem Ferdinanda Neumanna z roku 1898: dva klečící andělé adorují svatostánek, vpředu stojí novodobý obětní stůl z carrarského mramoru a po stranách prosvítají vitrážová okna. ![Pohled lodí kaple k oltáři - dlažba v černém rastru, valená klenba a boční obrazy](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_0011.avif) Loď kaple: oltář a vitrážová okna jsou původní z roku 1898, omítky a dlažba pocházejí z přestavby let 1924–1926. Novodobé boční obrazy namaloval František Gajdušek, jeden z iniciátorů obnovy Matice Radhošťské v roce 1994. ![Boční oltář s obrazem Panny Marie Bolestné a vitráží smrti sv. Cyrila v Římě](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_0006.avif) Boční oltář s Pietou neboli Pannou Marií Bolestnou; okno nad ní zobrazuje smrt sv. Cyrila v Římě 14. února 869. ![Vitráž sv. Ludmily v bočním okně kaple](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_0001.avif) Vitráž sv. Ludmily - jedno ze čtyř oken se zemskými patrony ![Řezaný trojhranný znak Matice Radhošťské v interiéru kaple](https://d.zpusteven.cz/place/radhost/1280/IMG_0016.avif) Řezaný znak Matice Radhošťské se sv. Cyrilem a Metodějem uvnitř kaple Akce na Radhošti ## Rok na hoře: pouť, mše i novoroční výstup ### Hlavní akce roku 5. 7. každý rok Svátek slovanských věrozvěstů - nejrušnější den roku na vrcholu Radhoště. **Poutní mše u kaple** se koná od jejího vysvěcení v roce 1898, vždy 5. července na svátek Cyrila a Metoděje. Stejné datum si nezvolili náhodou ani pro posvěcení základního kamene kaple v roce 1896. Pouť přitahuje davy z obou stran hory a nezmizela ani v letech, kdy byla Matice Radhošťská zrušená. Naplánovat cestu na pouť · [Aktuální program u farnosti](https://www.farnostfrenstat.cz/) ### Další akce v roce So 11:00 • červenec–pol. září #### Sobotní poutní mše **Mše každou sobotu v 11 hodin**, bez davů velké pouti. Po ní bývá kaple otevřená k prohlídce. 1. 1. tradice novoročních výstupů #### Novoroční výstup na Radhošť První výhled roku: turisté vyráží na vrchol hory **hned na Nový rok**. Kaple bývá zavřená, zážitkem je zasněžený hřeben. Návštěva ## Naplánujte si výlet na Radhošť Kaple nemá zaručenou pravidelnou otevírací dobu: zpřístupnění závisí na počasí a možnostech dobrovolníků. Vrchol ale stojí za návštěvu i při zavřených dveřích - stavba, sousoší, kříž a vitráže působí i zvenčí. ### Kde to přesně je #### Na hranici dvou krajů Vrchol Radhoště leží asi 7 km vzdušnou čarou severovýchodně od [Rožnova pod Radhoštěm](https://zpusteven.cz/roznov-pod-radhostem). Kaple katastrálně stojí na Dolní Bečvě a **hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje** vede přímo kolem stavby. Středem kaple zároveň prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského a Černého moře. ##### Otevřít v mapách [Mapy.com](https://mapy.com/cs/zakladni?x=18.2228&y=49.4918&z=17&source=coor&id=18.2228,49.4918) · [Google Maps](https://www.google.com/maps/search/?api=1&query=49.4918,18.2228) ##### Další místa v okolí (mimo trasu) [Vyhlídkový altán Cyrilka](https://zpusteven.cz/altan-cyrilka) · [Jeskyně Cyrilka](https://zpusteven.cz/jeskyne-cyrilka) · [Mořské oko](https://zpusteven.cz/morske-oko) · [Jurkovičova rozhledna](https://zpusteven.cz/jurkovicova-rozhledna) · [Kněhyně](https://zpusteven.cz/knehyne) · [Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn) Trasa po hřebeni ### Jak se sem dostat: hřebenovkou Na vrchol se chodí po svých. Nejhezčí příchod (4 km, 1–1,5 h) vede po hřebeni z [Pusteven](https://zpusteven.cz/pustevny). 1. 1 #### [Pustevny](https://zpusteven.cz/pustevny) výchozí bod Vyráží se ze sedla Pustevny. Než vyrazíte na hřeben, prohlédněte si tam secesní útulny [Libušín](https://zpusteven.cz/libusin) a [Maměnku](https://zpusteven.cz/mamenka) od Dušana Jurkoviče. 2. 2 #### [Po hřebeni k soše Radegasta](https://zpusteven.cz/socha-radegasta) ~1,5 km Vydejte se po hřebeni k žulové [soše pohanského boha Radegasta](https://zpusteven.cz/socha-radegasta) od Albína Poláška - stejného sochaře, který vytvořil i sousoší u kaple. 3. 3 #### Od Radegasta ke kapli +2 km Od sochy pokračujte dál po hřebeni ještě zhruba dva kilometry až na samotný vrchol Radhoště. Výhledy na obě strany Beskyd si užijete prakticky po celou cestu. 4. #### Vrchol Radhoště s kaplí cíl · jste tady Nejvýše položená církevní stavba v Česku - a s ní sousoší věrozvěstů, hledící přes hřeben zpět k Radegastovi. 5. ↓ #### [Kam dál: sestup do Rožnova](https://zpusteven.cz/turistika/pustevny-radhost-roznov) možnost bez auta Nechcete se vracet po stejné cestě? Od kaple můžete [sejít po turistické stezce kolem Valašského muzea v přírodě do Rožnova pod Radhoštěm](https://zpusteven.cz/turistika/pustevny-radhost-roznov). Zpátky na Pustevny vás vyveze autobus. Na mapě je sestup naznačený čárkovaně. **Z opačné strany:** auto můžete nechat i v Rožnově a vyjít v protisměru [trasy Pustevny - Radhošť - Rožnov](https://zpusteven.cz/turistika/pustevny-radhost-roznov) - celodenní výlet se souvislým stoupáním. ### Co vědět před cestou #### Otevírací doba kaple Kaple bývá přístupná i mimo bohoslužby, ale **nemá veřejně zaručenou pravidelnou provozní dobu**. Otevření závisí na počasí a osobních možnostech dobrovolníků Matice Radhošťské. #### Bohoslužby a pouť Od července bývá mše **každou sobotu v 11 hodin**. Hlavní cyrilometodějská pouť připadá na **5. července** - nejživější, ale také nejplnější den na hřebeni. Aktuální rozpis najdete na [webu Matice Radhošťské](https://www.matice-radhost.cz/). #### Vstupné a prohlídky **Vstup je zdarma.** Skupinové prohlídky je vhodné domluvit předem přes obecní úřad v Trojanovicích; kapli spravuje římskokatolická farnost Frenštát pod Radhoštěm. #### Počasí na hřebeni Vrchol je o poznání chladnější a větrnější než údolí - i v létě se hodí vrstva navíc. Cesta po hřebeni je nenáročná, ale bez úkrytu; **za bouřky na ni nevstupujte**. #### Občerstvení a toalety U kaple je **mobilní toaleta**. Jídlo a pití lze koupit na **Pustevnách**. Na závěr ## Doplňující info a test znalostí ### Rychlá rekapitulace **Jak vysoký je Radhošť?** Radhošť měří 1129 m n. m. - je to nejzápadnější tisícovka Moravskoslezských Beskyd a sedmá nejvyšší hora tohoto pohoří. **Co je na vrcholu Radhoště?** Stojí tu kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898, bronzové sousoší věrozvěstů od Albína Poláška, kamenný kříž z roku 1805 a televizní vysílač. **Jak se dostanu na Radhošť?** Nejběžněji pěšky po hřebeni z Pusteven (zhruba hodina), kam vyjedete lanovkou z Trojanovic-Ráztoky nebo autobusem. Autem se až na vrchol nedostanete. **Je na Radhošti občerstvení a toalety?** U kaple je mobilní toaleta. Jídlo a pití lze koupit na Pustevnách. **Kdy je kaple na Radhošti otevřená?** Kaple nemá veřejně zaručenou pravidelnou otevírací dobu. Zpřístupnění závisí na počasí a možnostech dobrovolníků Matice Radhošťské. Vrchol stojí za návštěvu i při zavřené kapli; je-li otevřeno, bývá za příznivých podmínek přístupná také vyhlídka ve zvonici. **Proč je Radhošť spojený s Radegastem?** Spojení Radhoště, Radegasta a návštěvy Cyrila s Metodějem rozšířila barokní legenda, kterou jako první zaznamenal Jan Jiří Středovský na počátku 18. století. Není historickým pramenem, ale zakořenila natolik, že později inspirovala vznik kaple i Poláškovy sochy Radegasta. **Kdo se o kapli stará?** O údržbu a zpřístupnění kaple pečuje dobrovolnický spolek Matice Radhošťská, založený roku 1905 jako pokračovatel stavebního výboru. Jeho činnost byla v letech 1951–1994 nuceně přerušena; dnes spolek také rozvíjí cyrilometodějskou tradici místa. Kam dál ## Souvisí s Radhoštěm Doprava na hřeben, alternativní sestup na druhou stranu i sousední chráněné území - místa, která na výlet na Radhošť úzce navazují. [Pustevny](https://zpusteven.cz/pustevny) - Výchozí bod i uzel dopravy · Lanovka z Trojanovic, autobus i parkoviště pod hřebenem - odsud se na Radhošť chodí. V sedle jsou i secesní útulny Libušín a Maměnka. · Přejít na stránku → [Rožnov pod Radhoštěm](https://zpusteven.cz/roznov-pod-radhostem) - Sestup na druhou stranu hřebene · Od kaple lze sejít i do Rožnova pod Radhoštěm kolem Valašského muzea v přírodě - celodenní varianta výletu v protisměru. · Přejít na stránku → [NPR Kněhyně - Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/rezervace-knehyne-certuv-mlyn) - Sousední rezervace na obzoru · Kněhyně a Čertův mlýn, dobře viditelné z Radhoště na východ - národní přírodní rezervace se svou vlastní pověstí i pseudokrasem. · Přejít na stránku → --- Zdroj: [Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje](https://zpusteven.cz/radhost) - zPusteven.cz. Při citování uveďte odkaz na stránku.