--- title: "Trojmezí na Trojačce: hraniční kámen nad Bumbálkou" description: "Na Trojačce nad Bumbálkou stojí hraniční kámen z roku 1906 se jmény Uhry, Morava a Karlovice. Poznejte trojmezí krajů a jeho historii." url: "https://zpusteven.cz/trojmezi" lang: "cs" latitude: 49.3967772 longitude: 18.4033656 --- ![Palouk na vrcholu Trojačky s dvojicí hraničních mezníků - bílým znakem státní hranice a starým kamenem z roku 1906](https://d.zpusteven.cz/place/trojmezi/1280/IMG_3271.avif) Historický hraniční kámen • vrch Trojačka • 939 m n. m. # Trojmezí Hranice se tu od roku 1906 dvakrát přepsala - kámen stojí dodnes. A dnešní hraniční znak mu vyrostl na dosah ruky. - **Kámen osazen:** 1906 - **Jména na kameni:** tři - **Vrch Trojačka:** 939 m n. m. - **Dnes trojmezí:** tří krajů ## Minulost a současnost hranice na dosah ruky Na zalesněném vrcholu kousek nad Bumbálkou stojí těsně vedle sebe **dva mezníky**. Pískovcový hranečník z roku 1906 nese jména **Uhry, Morava a Karlovice** - a pár desítek centimetrů od něj stojí bílý znak dnešní česko-slovenské státní hranice. Dvojice, kvůli které se sem chodí: znak dnešní státní hranice a hranečník z roku 1906. Každý značí jinou epochu - a tutéž čáru. Proč sem jít ### Vývoj hranic na jednom místě Málokde uvidíte **starý zemský mezník a současný hraniční znak vedle sebe**. Novější hranici od starší dělí pár desítek centimetrů - a víc než sto let. Co nevynechat ### Obejít kámen dokola Každá ze tří stran nese jiné jméno: **Uhry** k východu (Makovu), **Morava** k severu (Ostravice), **Karlovice** k jihu (Velkým Karlovicím). Kdy vyrazit ### Celoročně po červené Z Bumbálky je to **zhruba kilometr po červené hřebenovce**. V létě jdete lesním stínem, v zimě kolem vede běžkařská magistrála. Tři strany kamene ## Jeden kámen, tři jména Hranečník má **trojhranný průřez**. Tři strany kamene jsou mapa: stojí v místě, kde se stýkají tři katastry, a každá strana ukazuje jménem do „svého“ území. Jména jsou ovšem z roku 1906 - obejděte kámen a přečtěte si, kdo tu byl sousedem tenkrát. ![Detail strany hraničního kamene s vytesaným nápisem UHRY](https://d.zpusteven.cz/place/trojmezi/1280/IMG_3265.avif) Východní strana ### UHRY Strana obrácená do katastru [Makova](https://zpusteven.cz/makov). Kysuce patřily k Uherskému království - hranice na hřebeni tu proto nebyla jen mezí obcí, ale hranicí zemí uherské koruny a Moravy. Dnes tímhle směrem leží Slovensko. - **Co jméno označovalo:** Uherské království - dnes slovenská strana ![Detail strany hraničního kamene s nápisy MORAVA, Ostravice, H. H. a letopočtem 1906](https://d.zpusteven.cz/place/trojmezi/1280/IMG_3270.avif) Severní strana ### MORAVA · Ostravice Čelní strana do tehdejšího katastru Ostravice. Pod jménem země je vytesáno H. H. - Herrschaft Hochwald, hukvaldské panství arcibiskupského velkostatku, kterému zdejší lesy patřily. Doplňuje ji letopočet 1906 a evidenční číslo. - **Co jméno označovalo:** Morava - ostravický katastr hukvaldského panství ![Detail strany hraničního kamene s vytesaným nápisem KARLOVICE](https://d.zpusteven.cz/place/trojmezi/1280/IMG_3283.avif) Jižní strana ### KARLOVICE Jižní strana míří do katastru Velkých Karlovic. Valašská obec v horním povodí Bečvy sahá svými pasekami až na hřeben - a její katastr se tu dotýká ostravického i makovského dodnes. - **Co jméno označovalo:** Katastr Velkých Karlovic - moravské Valašsko ## Příběh hranice na Trojmezí Hranice tu byla dřív než kámen a přežila všechny státy, které ji definovaly. Kámen z roku 1906 je její nejčitelnější svědek. Hranice starší než kámen ### Čára po hřebeni, kterou kreslila voda Zemská hranice mezi Moravou a Uhrami tu neběžela náhodně. Sledovala hlavní hřeben - a s ním hlavní evropské rozvodí. Déšť, který spadne na severní stranu vrcholu, odtéká Ostravicí a Odrou do Baltu; voda z ostatních stran teče [Kysucou](https://zpusteven.cz/pramen-kysuce#tok) a [Bečvou](https://zpusteven.cz/roznovska-becva) k Dunaji a do Černého moře. Hranici zemí tak odedávna kreslil terén sám. Na hřebeni se přitom nestýkaly státy, jak je známe dnes, ale **panství a katastry**: ostravické lesy hukvaldského panství ze severu, paseky Velkých Karlovic z jihu a uherský Makov z východu. Přesně tenhle styk tří území kámen na vrcholu značí - proto má tři strany. Tři se v tomhle místě objevuje i jinde v jazyce: podle jednoho výkladu se vrch jmenuje **Trojačka** proto, že se tu potkávají tři horská pásma - Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. ![Starý hraniční kámen na Trojačce šikmo shora - je vidět trojhranný půdorys a nápis UHRY](https://d.zpusteven.cz/place/trojmezi/1280/IMG_3275.avif) Trojhranný půdorys je vidět nejlíp shora: tři strany, tři katastry, tři jména. Rok 1906 ### Kameník z Horní Bečvy Na začátku 20. století nechalo hukvaldské panství své hranice nově vyměřit a osadit kamennými mezníky. Na Trojačku tehdy přišel **trojhranný hranečník z pískovce**: v průřezu měří jen 25 × 24 × 26 centimetrů, nad terén vystupuje zhruba 80 centimetrů - a přesto obstál déle než státy, jejichž hranici značil. Písmo na kameni má nejspíš konkrétního autora. Badatel Karel Jan Malina srovnal tvary liter s podpisem vytesaným do skály na [Čertově mlýně](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn) - **„Bolf Josef, kameník, H. B. 1903“** - a došel k závěru, že se na opracování a osazování zdejších hranečníků v letech 1903–1906 pravděpodobně podílel **Josef Bolf z Horní Bečvy** (1868–1909), vyučený v kamenolomu mistra Leideho. - **osazení kamene:** 1906 - **trojhranný průřez:** 25 × 24 × 26 cm - **výška nad terénem:** 80 cm #### Kameníkův podpis Podpis, podle kterého se autorství pozná, je vytesaný u pramene pod vrcholem Čertova mlýna - patnáct kilometrů odsud po hřebenech. [Otevřít Čertův mlýn](https://zpusteven.cz/certuv-mlyn) Hranice se mění ### Státy se přepsaly, kámen stojí Kámen stál na místě teprve **dvanáct let**, když z jeho stran zmizel první stát. V roce 1918 se rozpadla monarchie a Uhry přestaly existovat. Hranice tím ale nezmizela: z meze dvou zemí monarchie se stala **moravsko-slovenská hranice** uvnitř společného státu. Podruhé se hranice přepsala **1. ledna 1993**, kdy se Československo rozdělilo. Z vnitřní hranice se přes noc stala **hranice dvou samostatných států** - a vedle starého kamene proto stojí bílý hraniční znak: S na slovenské straně, C na české. Oba mezníky dělí pár desítek centimetrů a skoro devadesát let. Trojka platí dodnes. U vrcholu se stýkají **Makov, Velké Karlovice a Bílá** - a s nimi Žilinský, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Trojmezí zůstalo, jen se mu třikrát změnila jména. ![Bílý hraniční znak s označením III/1 a starý hraniční kámen vedle sebe na vrcholu Trojačky](https://d.zpusteven.cz/place/trojmezi/1280/IMG_3267.avif) Hraniční znak dnešní státní hranice nese na české straně C, na slovenské S. Starý kámen stojí na dosah. Časová osa ## Jedna čára, pět epoch 1. po staletí ### Hranice po hřebeni Zemská hranice **Moravy a Uher** sleduje hlavní hřeben - a s ním hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. 2. 1903–1906 ### Nové vyměření Hukvaldské panství nechává hranice svých lesů nově osadit kamennými mezníky. Na jejich opracování se podle shody písma **pravděpodobně podílí kameník Josef Bolf z Horní Bečvy**. 3. 1906 ### Kámen na Trojačce Panství osazuje na vrcholu **trojhranný hranečník** se jmény Uhry, Morava (Ostravice, H. H.) a Karlovice. 4. 1918 ### Konec Uher Uhry zanikají a vzniká Československo. Táž čára je od té doby **moravsko-slovenskou hranicí** uvnitř společného státu. 5. 1993 ### Znovu státní hranice Rozdělením Československa vede hřebenem **hranice Slovenské a České republiky**. Vedle starého kamene přibývá bílý hraniční znak se S a C. 6. dnes ### Trojmezí tří krajů U vrcholu se stýkají katastry Makova, Velkých Karlovic a Bílé - a s nimi **Žilinský, Zlínský a Moravskoslezský kraj**. Kolem kamene vede červená hřebenovka. Návštěva ## Naplánujte si cestu na Trojačku ### Kde to přesně je #### Vrchol Trojačky, kilometr od Bumbálky Vrch Trojačka (**939 m n. m.**) leží přímo na česko-slovenské hranici mezi sedlem Bumbálka a makovskou osadou Trojačka. Oba mezníky stojí na palouku na vrcholu, kterým prochází červeně značená hřebenovka. ##### Otevřít v mapách [Mapy.com](https://mapy.com/cs/zakladni?x=18.4033656&y=49.3967772&z=17&source=coor&id=18.4033656,49.3967772) · [Google Maps](https://www.google.com/maps/search/?api=1&query=49.3967772,18.4033656) ##### Další místa v okolí [Partyzán](https://zpusteven.cz/pomnik-partyzan-makov) · [Pramen Bečvy](https://zpusteven.cz/pramen-becvy) · [Kaple na Kršlisku](https://zpusteven.cz/kaple-na-krslisku) · [Brest u Papají](https://zpusteven.cz/brest-u-papaji) · [Šorštýn](https://zpusteven.cz/sorstyn) · [Pramen Kysuce](https://zpusteven.cz/pramen-kysuce) · [Benešky](https://zpusteven.cz/benesky) · [Vyhlídky nad lomem](https://zpusteven.cz/vyhlidky-nad-lomem) Mapa okolí ### Jak se sem dostat Nejpohodlněji **ze sedla Bumbálka** po červené hřebenovce, součásti evropské trasy E3 - trasu i zastávky najdete níž. Značená cesta na vrchol vede i z údolí od makovské osady Trojačka. 1. 1 #### Bumbálka start · parkoviště i bus Zaparkujte u hraničního přechodu v sedle Bumbálka na silnici Makov - Horní Bečva (navigace: [Google](https://www.google.com/maps/dir/?api=1&destination=Bumb%C3%A1lka) · [Waze](https://waze.com/ul?q=Bumb%C3%A1lka&navigate=yes)); staví tu autobusy z české i slovenské strany. Po červené značce se vydejte na jih podél hranice. 2. #### Trojmezí na vrcholu Trojačky cíl · ~1 km · jste tady Po zhruba kilometru mírného stoupání podél bílých hraničních znaků dojdete na vrcholovou plošinu. Vedle sebe tu stojí hraniční kámen z roku 1906 a znak dnešní státní hranice - obejděte kámen, každá strana nese jiné jméno. 3. ↓ #### [Kam dál: po téže červené na jih](https://zpusteven.cz/turistika/hrebenovka-bumbalka-ztracenec) delší varianta Kámen není konec cesty, jen bod na ní. Táž červená pokračuje z Trojačky podél hranice k Makovskému průsmyku a dál na [Kasárne](https://zpusteven.cz/osada-kasarne) a [Ztracenec](https://zpusteven.cz/ztracenec) - celá [hřebenovka Javorníků](https://zpusteven.cz/turistika/hrebenovka-bumbalka-ztracenec) měří asi 15 km a dá se z ní vybrat libovolný úsek. Na západ u Třeštíku navazuje [hřebenovka Vsetínských vrchů](https://zpusteven.cz/turistika/hrebenovka-solan-benesky-trestik) přes [Benešky](https://zpusteven.cz/benesky) k Soláni. Cestou z Bumbálky jdete přímo po hranici - k cíli vás spolehlivě dovedou bílé hraniční znaky podél stezky. Autobusové spoje na Bumbálku se mění podle dne a sezony; české ověříte v [IDOS](https://idos.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/), slovenské v [CP.sk](https://cp.sk/vlakbusmhd/spojenie/). ### Co vědět před cestou #### Časová náročnost Z Bumbálky **čtvrthodina až dvacet minut chůze** mírně do kopce. I s prohlídkou kamene a obejitím vrcholu je to nenáročná vycházka do hodiny. #### Historická památka Kámen tu stojí přes **sto dvacet let**. Nemanipulujte s ním, nic do něj nevyrývejte a nezkoušejte, jestli drží - ať tu vydrží dalším generacím. #### Chráněná krajina Hřeben dělí **CHKO Beskydy** na české a **CHKO Kysuce** na slovenské straně. Držte se značených tras a hraničního průseku. #### Horský hřeben Jste v horách skoro v tisíci metrech: hodí se **pevná obuv**, počasí se rychle mění. V zimě bývá stezka pod sněhem a ledem - kolem Bumbálky se pak běžkuje po upravované magistrále. #### Nejbližší zázemí Občerstvení i toalety jsou dole na **Bumbálce** a v Makově. Na závěr ## Doplňující info a test znalostí ### Rychlá rekapitulace **Co je Trojmezí na Trojačce?** Dvojice mezníků na vrcholu Trojačky (939 m n. m.): pískovcový hraniční kámen z roku 1906 se jmény Uhry, Morava a Karlovice - a pár desítek centimetrů od něj bílý znak dnešní česko-slovenské státní hranice. **Proč se hoře říká Trojačka?** Podle jednoho výkladu proto, že se tu potkávají tři horská pásma - Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Dnes je vrchol navíc trojmezím tří krajů: Žilinského, Zlínského a Moravskoslezského. **Co znamenají nápisy na kameni?** Každá ze tří stran mířila do jiného katastru: UHRY k Makovu, MORAVA s Ostravicí a letopočtem 1906 k severu (H. H. = Herrschaft Hochwald, hukvaldské panství), KARLOVICE k jihu do Velkých Karlovic. **Jak se na Trojmezí dostanu?** Nejpohodlněji ze sedla Bumbálka na silnici Makov - Horní Bečva po červené hřebenovce (E3) - zhruba kilometr mírného stoupání. Cesta vede i z makovské osady Trojačka nebo delší hřebenovkou od Kasáren. **Kdo kámen na Trojačce vytesal?** Podle badatele Karla Jana Maliny se na opracování a osazování zdejších hranečníků v letech 1903–1906 pravděpodobně podílel kameník Josef Bolf z Horní Bečvy - jeho podpis je vytesaný i u pramene na Čertově mlýně. --- Zdroj: [Trojmezí na Trojačce: hraniční kámen nad Bumbálkou](https://zpusteven.cz/trojmezi) - zPusteven.cz. Při citování uveďte odkaz na stránku.