Barokní kostel • Rožnov pod Radhoštěm
Dvě a půl století stará dominanta centra. Hodiny na její věži odměřují čas Rožnova dodnes.
Pár kroků od Masarykova náměstí stojí nejstarší dochovaná stavba v centru Rožnova - barokní kostel Všech svatých, dokončený roku 1752 na místě původního dřevěného kostelíka. Jeho padesátimetrová věž s cibulovou bání, hodinami a zvony je dominantou města.
Kolem kostela je tichá zahrada na místě bývalého hřbitova. V její ohradní zdi jsou zastavení křížové cesty, uvnitř stojí kostnice.
Proč sem jít
Barokní kostel z roku 1752 stojí tam, kde se lidé scházeli dřív, než se o Rožnovu poprvé psalo. V interiéru najdete umění od baroka po současné rožnovské řezbáře, za kostelem zahradu na místě starého hřbitova.
Co nevynechat
Hlavnímu oltáři vévodí obraz Všech svatých od Anthonise Schoonjanse, vlámského malíře císařského dvora. Za kostelem se skrývá zahrada na místě starého hřbitova - s kostnicí, křížovou cestou v ohradní zdi a ovocným sadem.
Kdy vyrazit
Od května do září kostel zpřístupňuje projekt Otevřené brány s komentovanými prohlídkami. Po zbytek roku je kostel přístupný při bohoslužbách; zahrada zve k zastavení kdykoli během procházky centrem.
Dřevěný kostelík tu stál dřív, než se o městě vůbec poprvé psalo. Nahradila ho barokní novostavba s věží plnou zvonů. Skoro sto let v ní ležely listiny, na které se dávno zapomnělo.
Počátky
Na místě dnešního kostela stávala svatyně už před rokem 1267, kdy se městečko Rožnov poprvé připomíná v písemných pramenech. Zdejší fara je poprvé doložena roku 1490 a od roku 1666 tu působí stálá duchovní správa. Nejstarší popis kostela pochází z roku 1672 - tehdy tu stál malý dřevěný kostelík.
V polovině 18. století jej nahradila dnešní barokní stavba neznámého stavitele, definitivně dokončená roku 1752. Jednolodní stavba s předsunutou věží na severním průčelí se od té doby zachovala téměř beze změn a je chráněna jako kulturní památka.
Věž
Předsunutá věž na severním průčelí měří 50 metrů a nese cibulovou báň s lucernou; menší věžička na hřebeni střechy je sanktusník. Za ciferníky hodin pracuje historický hodinový stroj a ve zvonovém patře visí zvony, které zvoní o svátcích i ve všední dny.
Věž dlouho skrývala jedno tajemství. Při její rekonstrukci objevili řemeslníci tubusy s historickými dokumenty, které do báně uložili jejich předchůdci při opravách věže v letech 1876 a 1909. Schránka se v roce 2007 vrátila na místo - doplněná o listiny ze současnosti, pro ty, kdo báň otevřou příště.
Zvony a války
Už roku 1762 visely ve věži tři zvony. Roku 1889 věž dostala čtyři nové - za první světové války je ale úřady zabavily při hromadné rekvizici zvonů na výrobu zbraní. Stejný osud podle dostupných pramenů potkal i zvony pořízené po vzniku republiky. Zvonové patro se tak zaplňovalo a prázdnilo s každou válkou - podle pramenů obě rekvizice přečkal jediný zvon, umíráček z 18. století. Dnešní zvony visí ve věži od poloviny 20. století.
„Sv. Josefe, oroduj za nás!“nápis na jednom z dnešních zvonů
Na dnešních zvonech jsou jména světců a značka zvonařské dílny z České u Brna.
Interiér
Z původního barokního vybavení se dochoval jediný kus - zato ten nejcennější. Hlavnímu oltáři v presbytáři vévodí obraz Všech svatých od Anthonise Schoonjanse, vyhledávaného vlámského malíře, který tvořil pro evropské šlechtické dvory a značnou část života strávil u císařského dvora ve Vídni.
Koncem 19. století prošel interiér rozsáhlou přestavbou - barokní vybavení kromě hlavního oltáře nahradily novější kusy a kostel dostal kompletní výmalbu s biblickými výjevy. Z celé výmalby zůstaly jen fresky na klenbě.
Novější vrstvy přidávali umělci spjatí s krajem: sousoší svatých Cyrila a Metoděje věnoval kostelu sochař Albín Polášek, plastiku sv. Václava vytvořil rožnovský sochař Emil Solařík a dřevořezby křížové cesty vyřezal místní umělec Bohumil Knill. Sochu Panny Marie Lurdské přivezli rožnovští farníci přímo z Lurd.
Varhany
Varhany na kůru mají za sebou historii oprav a přestaveb dlouhou přes dvě a půl století. Nejstarší doložená oprava pochází z doby před rokem 1777 od varhanáře Fr. Schwarze; roku 1800 varhany opravovali hned dva varhanáři - Jan Praský a Jan Piskoř.
Johann Neusser nástroj nejdřív v roce 1836 opravil, ale roku 1863 postavil varhany úplně nové - s 19 rejstříky na dva manuály. V roce 1934 jej ještě opravil Matěj Strmiska, než v roce 1936 vznikly varhany nové. Od základu je postavila firma Rieger z Krnova - s 21 rejstříky na dva manuály. V roce 1962 je týž závod rozšířil o dalších šest rejstříků - na dnešních 27.
Krnovská firma Rieger patřila k nejvýznamnějším varhanářským závodům ve střední Evropě a její nástroje stojí v koncertních sálech po celém světě. Výroba tam pokračovala pod nástupnickou značkou Rieger-Kloss až do roku 2015, kdy skončila.
Kolem kostela býval městský hřbitov - pohřbívalo se tu do roku 1889. Na jeho místě časem vyrostla farní zahrada. V kamenné zdi kolem ní je čtrnáct zastavení křížové cesty.
V zahradě stojí kostnice s kosterními pozůstatky ze zrušených hrobů. Dnes v ní farnost pořádá výstavy - u kostela na ni upozorňuje ukazatel „Galerie Kostnice“. Otevřeno bývá v letní sezoně, v návaznosti na prohlídky kostela.
Zbytek zahrady tvoří travnatý sad s ovocnými stromy a záhony - klidné místo, kde se můžete kousek od náměstí na chvíli zastavit a rozjímat.
Časová osa
před 1267
Kostelní stavba tu stála už před rokem 1267, kdy je městečko Rožnov poprvé písemně zmíněno.
1490
V písemných pramenech se poprvé připomíná rožnovská fara; stálá duchovní správa je doložena od roku 1666.
1672
Nejstarší dochovaný popis zachycuje na místě dnešního kostela malý dřevěný kostel.
1752
Nový zděný kostel je po letech stavby definitivně dokončen včetně interiérů. Jméno stavitele se nedochovalo.
1762
Ve věži jsou doloženy tři zvony; umíráček z té doby se podle pramenů dochoval dodnes.
1889
Hřbitov kolem kostela je zrušen - na jeho místě později vyroste farní zahrada. Věž dostává čtyři nové zvony.
konec 19. stol.
Rozsáhlá přestavba interiéru: z barokního vybavení zůstává hlavní oltář, kostel dostává výmalbu s freskami.
1909
Řemeslníci opravují věž a ukládají do báně tubus s dokumenty - stejně jako jejich předchůdci roku 1876.
1936
Kůr dostává nástroj krnovské firmy Rieger; v roce 1962 jej týž závod rozšiřuje na 27 rejstříků.
1957
Začíná několikaletá generální oprava kostela; roku 1983 dostává střecha měděnou krytinu.
2007
Tubusy z oprav v letech 1876 a 1909, nalezené při rekonstrukci věže, se doplňují o listiny ze současnosti a vracejí zpět do báně.
Ne. Prohlídky v rámci projektu Otevřené brány (květen–září) jsou zdarma.
Ano, zahrada Všech svatých je volně přístupná kdykoli. Výstavy v samotné kostnici (Galerie Kostnice) bývají otevřené v letní sezoně, v návaznosti na prohlídky kostela.
Věž měří 50 metrů a je vidět z velké části města i z okolních kopců.
Ne, kostel slouží živé farnosti - na prohlídku počkejte, až bohoslužba skončí.
Otázka 1 z 5
Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.