Proč sem jít
Nenápadný kopec s pár překvapeními
Vrch, který se z výletní trasy spíš míjí, skrývá pestré listnaté lesy. U vrcholu skalky a balvany. Níž rybníček s obojživelníky. A louky, kde volá chřástal.

Vrch a louky • Rožnov pod Radhoštěm • 554 m n. m.
Nenápadný kopec s chřástalem polním, kterého spíš uslyšíte než uvidíte.
Zalesněný hřbet mezi Tylovicemi a Hážovicemi vypadá z dálky jako každý druhý kopec. Jenže jeho vrchol tvoří příkrovová troska - tvrdý flyš nasunutý přes měkčí podloží, po kterém se dnes sesouvá dolů. A na loukách pod lesem volá v noci chřástal polní.

Proč sem jít
Vrch, který se z výletní trasy spíš míjí, skrývá pestré listnaté lesy. U vrcholu skalky a balvany. Níž rybníček s obojživelníky. A louky, kde volá chřástal.
Kdy vyrazit
Listnaté lesy jsou nejhezčí na jaře, když kvete podrost. V létě, když se zavře koruna, to tak už vůbec nevypadá. Chřástala uslyšíte v pozdní jarní a časně letní noci, z cesty.
Co nevynechat
Pískovcové desky s hnědošedou zvětrávací kůrou leží v lese jako rozházené kostky. Je to rozpadající se vrcholová skála - Rysová je totiž příkrovová troska.




Vrchol z jiných hor a svahy, které mu ujíždějí pod nohama. Současně jméno, které si od kopce půjčila obec.
Kus cizích hor
Kopce se obvykle skládají shora dolů z téže horniny. Rysová ne. Její vrcholovou část tvoří hrubě rytmický flyš křivských vrstev - pískovce, místy slepencové, patřící k račanské jednotce magurského příkrovu. Svahy a úpatí pod ní jsou z docela jiného, měkčího materiálu: jílovců a slínovců slezské jednotky.
Vysvětlení je v pohybu celých Karpat. Račanská jednotka byla nasunuta přes slezskou - a když pak eroze okolní příkrov obrousila, zůstal z něj v krajině jen osamocený ostrov. Přesně tomu geologové říkají příkrovová troska: kus horniny, který nad své okolí trčí proto, že je z tvrdšího materiálu, který sem přijel doslova odjinud.
Česká geologická služba Rysovou vede jako významnou geologickou lokalitu s velkým vzdělávacím významem.

Tvrdá deska na měkkém podloží se dá do pohybu
Tvrdé těleso na plastickém podloží je nestabilní kombinace. Pevné pískovce vrcholu tlačí na měkké jílovce pod sebou - a ty pod tíhou tečou. Vrcholová část Rysové se tak od okrajů rozpadá a sesouvá po svazích: geologové mluví o gravitačním kolapsu příkrovové trosky.
Vrchol je na severní, jihozápadní a severovýchodní straně ohraničený odlučnými hranami plošně rozsáhlých sesuvů, které pokrývají svahy. Bloky pískovce, o které v bučině zakopáváte, jsou kusy vrcholové skály na cestě dolů. Právě kvůli téhle ukázce svahových deformací je Rysová v databázi geologických lokalit - a jako hlavní riziko u ní Česká geologická služba uvádí „nestabilitu terénu“.
Co uvidíte v terénu
Nahoře je bučina - a v ní kameny, které tam podle běžné logiky nepatří. Pískovcové desky a bloky leží nakloněné, popraskané, obrostlé mechem, některé vyšší než člověk. Pod převisy se drží stín a vlhko, mezi bloky se propadají mezery a rýhy.
Za pozornost stojí i les samotný. Pestré listnaté lesy na jaře prokvetou - než se zavřou koruny, dno bučiny rozsvítí kvetoucí podrost.
Poznávacím znamením zdejšího pískovce jsou hnědošedé porézní zvětrávací kůry - povrch bloků vypadá jinak než čerstvý lom kamene. Kolem se v suti válí drobivé jílovce, které se rozpadají v ruce; ten rozdíl v tvrdosti je celý příběh Rysové v jedné hrsti.
Terén je členitý a nestabilní - hrany sesuvů, propady, kluzké kořeny. Na vrchol nevede značená cesta. Kdo tam jde, jde po svých a s rozmyslem; červená turistická značka z Rožnova pod Radhoštěm na Hážovické díly obchází kopec po úbočí a pro většinu návštěvníků úplně stačí.

Jméno
Hážovice a Tylovice byly odjakživa dvě samostatné obce po dvou stranách jednoho kopce. V červnu 1960 je sloučili do jedné, a nové obci dali jméno podle kopce mezi nimi - Rysová.
Vydrželo to tak 20 let. V roce 1980 byla Rysová připojena k Rožnovu pod Radhoštěm a zase rozdělena na dvě místní části s původními názvy. Jméno Rysová zůstalo tomu, komu patřilo od začátku - kopci.
Nesl ho i kámen z okolí: v Tylovicích je opuštěný lom Rysová, dnes geologická lokalita s dobře odkrytými vrstvami pískovce. Drobné staré lůmky jsou i na svazích samotné Rysové.

Hlas, který uslyšíte dřív, než něco uvidíte
V loukách, které kopec obtáčejí, hnízdí chřástal polní - u nás silně ohrožený pták, jehož přežití závisí na jediné věci: kdy se louka poseče.
Chřástal je menší než holub, rezavohnědý, pták-fantom. Žije skrytě, prozrazuje ho jen hlas. Samci se ozývají za soumraku a v noci suchým vrzavým crex crex, které se nese přes louku a opakuje se do únavy. Ve vysoké trávě si vyšlapává chodby, skoro tunely, kterými se bleskově přemisťuje, takže i když se ozve na dvou místech, může to být pořád jeden pták.
Ze zimoviště v jihovýchodní Africe se ptáci vracejí na přelomu dubna a května a hnízdí přímo na zemi ve vysoké trávě. V tom je právě potíž: chřástal potřebuje louky sečené až v létě. Při strojové seči nestačí utéct.
Kdysi běžného ptáka dnes pro jeho vzácnost chrání celá Evropa. To z něj ale nedělá miláčka všech: hospodáři kvůli němu nemohou včas sušit seno a na Rysové jeho přítomnost dlouho blokovala výstavbu domů. Z nížin chřástal od poloviny 20. století skoro zmizel a těžištěm jeho výskytu zůstávají střední a vyšší polohy, mezi které patří i louky Rožnovska. Kde hospodáři seč posunou (a dostanou za to kompenzaci), chřástalové zůstávají.

„crex… crex“
Louky jsou soukromé a hospodaří se na nich. Chřástal hnízdí v trávě, kterou z cesty nerozeznáte od kterékoli jiné - proto se do porostů nevstupuje, zvlášť od května do konce léta. Poslouchat lze z cesty; víc než hlas z chřástala stejně nikdo neuvidí.
Časová osa
svrchní křída
V karpatském moři se ukládají flyšové sedimenty - střídavě písek a jíl. Vzniká z nich hornina obou jednotek, které se na Rysové potkají.
paleogén
Usazují se hrubozrnné vápnité a arkózové pískovce křivských vrstev zlínského souvrství - budoucí tvrdý vrchol kopce.
nasunutí příkrovů
Při vrásnění Karpat je magurský příkrov nasunut přes měkčí slezskou jednotku. Tvrdá deska se ocitá tam, kam nepatří.
eroze
Okolní příkrov eroze obrousí. Osamocený zbytek nad krajinou = příkrovová troska - vrchol Rysové (554 m n. m.).
dodnes
Pevné těleso na plastickém podloží se gravitačně rozpadá; svahy pokrývají rozsáhlé sesuvy s odlučnými hranami pod vrcholem.
1960
Hážovice a Tylovice se slučují v jednu obec. Dostane jméno podle kopce mezi nimi.
1980
Rysová je připojena k Rožnovu pod Radhoštěm a rozdělena zpět na Hážovice a Tylovice. Jméno zůstává kopci.
2012
Rysová je zpracována v databázi významných geologických lokalit České geologické služby jako příklad příkrovové trosky.
Kopec (554 m n. m.) asi 1 km jižně od Tylovic - příkrovová troska, která se gravitačně sesouvá. Louky pod ním jsou domovem chřástala polního.
Ne, na vrchol značka nevede a terén je nestabilní kvůli sesuvům. Nejbližší značená trasa (červená KČT) vede jen po úbočí.
Přesný původ jména se nedochoval. Jisté je, že ho v letech 1960-1980 neslo i okolí: sloučené Hážovice a Tylovice se na tu dobu staly obcí Rysovou, pojmenovanou podle kopce mezi nimi.
Je to v Česku silně ohrožený druh, který hnízdí přímo na zemi ve vysoké trávě v loukách kolem kopce - hnízdo z cesty nerozeznáte od okolní trávy. Proto se od května do konce léta do porostů nevstupuje.
Ne, lom Rysová leží v Tylovicích a je to samostatná geologická lokalita - dokládá jen, že jméno neslo i okolí kopce.
Otázka 1 z 6

Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.