Proč sem
Ojedinělé trojlodí
Kostel je zapsán mezi kulturní památky pro ojedinělou trojlodní dispozici s vestavěnými emporami - galeriemi, které obepínají hlavní loď z obou stran.

Památka • Zubří • pozdní baroko
Pozdně barokní dominanta Zubří z let 1785–1788 s ojedinělým trojlodím a vestavěnými emporami
Nad střechami Zubří se od roku 1788 zvedá kostelní věž s hodinami. Uvnitř kostela sv. Kateřiny Alexandrijské se skrývá pozdně barokní trojlodí s vestavěnými emporami, pro které je stavba kulturní památkou.
Ke kostelu patří bohoslužby i pěvecké a varhanní koncerty. Hned vedle je hřbitov.

Proč sem
Kostel je zapsán mezi kulturní památky pro ojedinělou trojlodní dispozici s vestavěnými emporami - galeriemi, které obepínají hlavní loď z obou stran.
Kdy vyrazit
Kostel je živý farní kostel - otevírá se při bohoslužbách (aktuální rozpis) a při pěveckých a varhanních koncertech.
Co nevynechat
Nad obdélným vstupem je římskými číslicemi vyveden rok dokončení stavby: MDCCLXXXVIII (1788).




Boční lodě
Empory s balustrádami tvoří obě boční lodě trojlodí - právě tahle ojedinělá dispozice dostala kostel na seznam kulturních památek.
Presbytář
Půlkruhovému závěru vévodí hlavní oltář; z lodi k němu vede červený koberec kolem dřevěné kazatelny. Barevný presbytář byl dokončen po roce 1900, poté přibyla i křížová cesta.
Strop a kůr
Plochý strop zdobí malby v medailonech, nad vstupem se klene kůr s varhanami. Dnešní nástroj byl pořízen po roce 1989 z příspěvků věřících.




Dřevěný kostelík z roku 1575 nahradila zděná stavba. Přežila dvě války a v roce 2010 se dočkala slavnostního svěcení.
Dřevěné začátky
První, ještě dřevěný kostelík si Zubřané postavili v roce 1575 - a už tehdy ho zasvětili svaté Kateřině Alexandrijské, panně a mučednici. Velikostí neodpovídal ani třetině dnešního kostela.
V 18. století sem docházeli faráři z Rožnova. Jejich farnost sahala od Velkých Karlovic přes Bečvy až k okraji Valašského Meziříčí, a tak na zuberský kostelík zbývalo jen dvacet bohoslužeb do roka.
Změnu přinesly reformy císaře Josefa II.: Zubří získalo vlastní duchovní správu (patřilo pod ni i sousední Vidče) a prvním farářem se stal Václav Marian Zischka ze zrušeného kláštera v Zašové.

Stavba 1785–1788
Nový zděný kostel rostl v letech 1785–1788. Po dokončení mu požehnal děkan z Valašského Meziříčí P. František Kostelník; rok dokončení dodnes hlásá letopočet MDCCLXXXVIII nad vstupem.
Zvenku je stavba pozdně barokní - obdélná loď s půlkruhovým závěrem, věž s ciferníky hodin a jehlancovou střechou. To hlavní je ale uvnitř: trojlodní dispozice s vestavěnými emporami, pro kterou je kostel zapsán na seznamu kulturních památek.
Vybavení přibývalo postupně - na první varhany si kostel počkal až do roku 1823.

Války
První světová válka na kostele zanechala stopy, které nešly přehlédnout: v roce 1917 postihla kostel rekvizice dvou zvonů, o rok později přišel kostel i o varhanní píšťaly. Podobný osud se opakoval za druhé světové války.
Opravy přesto průběžně pokračovaly a věž se nových zvonů dočkala v roce 1970. O tři roky později byl upraven liturgický prostor - oltář se obrátil čelem k lidem a interiér dostal novou výmalbu.
Obnova
Po roce 1989 se kostel dočkal renovace svatostánku, nových varhan pořízených z příspěvků věřících i elektrického topení. V 90. letech 20. století proběhly rozsáhlé opravy exteriéru i interiéru.
Symbolickou tečku udělal rok 2010: po opravách a úpravě liturgického prostoru kostel slavnostně vysvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, 222 let od dokončení stavby.
Farní život v kostele žije dál: kromě bohoslužeb v něm zní i pěvecké a varhanní koncerty a schází se tu chrámový sbor či schola.

Časová osa
Od dřevěného kostelíku z roku 1575 po slavnostní svěcení v roce 2010.
1575
Zubřané staví dřevěný kostelík zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské - velikostí nedosahuje ani třetiny dnešního kostela.
1785
Za josefínských reforem získává Zubří vlastní duchovní správu a začíná stavba nového zděného kostela.
1788
Kostelu žehná děkan z Valašského Meziříčí P. František Kostelník. Rok dokončení nese letopočet MDCCLXXXVIII nad vstupem.
1823
Kostel dostává první varhany - 35 let po dokončení stavby.
1886
Zásluhou faráře Karla Řezníčka vzniká nová farní budova a rozvíjí se spolkový život farnosti.
1892
Oprava exteriéru i interiéru; instalovány nové varhany. Po roce 1900 přibývá barevný presbytář a křížová cesta.
1917
Dva zvony jsou zabaveny pro válečné účely, o rok později i varhanní píšťaly. Podobné ztráty přináší i druhá světová válka.
1970
Věž dostává nové zvony; v roce 1973 je upraven liturgický prostor s oltářem čelem k lidu.
po 1989
Renovace svatostánku, nové varhany z příspěvků věřících a elektrické topení; v 90. letech rozsáhlé opravy exteriéru i interiéru.
2010
Po opravách kostel slavnostně světí olomoucký arcibiskup Jan Graubner - 222 let od dokončení stavby.
Pro ojedinělou trojlodní dispozici s vestavěnými emporami - galeriemi, které obepínají hlavní loď z obou stran.
Zděná stavba z let 1785–1788 nahradila dřevěný kostelík z roku 1575, který velikostí nedosahoval ani třetiny dnešního kostela.
Je to živý farní kostel - otevírá se při bohoslužbách a při pěveckých a varhanních koncertech. Interiér si můžete prohlédnout i v 360° panoramatu přímo na této stránce.
Po rozsáhlých opravách exteriéru i interiéru ho slavnostně vysvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner - 222 let od dokončení stavby.
Otázka 1 z 4
Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.