Proč sem jít
Palouk s křížem a hraničním kamenem
Žádná zřícenina, žádné základy. Jen palouk v lese, kříž a kámen. Hodorf je místo k přemýšlení o tom, jak snadno zmizí celá vesnice - a jak dlouho po ní vydrží jméno.
Sedlo ve Veřovických vrších • Zubří • 685 m n. m.
Hodorf
Ves, která zmizela. Sedlo, po kterém se chodí dál.
Sedlo s dávnou minulostí
Hodorf je sedlo. Právě proto tu ve středověku nejspíš stála ves Hondorf - „vysoko položená ves“. Ta ale zanikla.
Zbylo po ní jen zkomolené jméno na plechové ceduli, hraniční kámen dvou panství a kříž u cesty, po které chodili poutníci ze Zubří do Mořkova.
Co nevynechat
Kámen vedle kříže
Nenápadný kamenný sloupek u kříže je hraniční kámen ze 17. století s tesanými písmeny. Odděloval dvě panství - a dodnes tudy vede hranice dvou krajů.
Kdy vyrazit
Celoročně, s vlastním občerstvením
Sedlo je celé zalesněné. Místo výhledů je tu stín a klid. Odpočívadlo s lavicemi na místě je, občerstvení ani pitnou vodu tu nenajdete.
Příběh sedla a zaniklé vsi Hondorf
Sedlo je díra v hradbě hor. Všechno ostatní na Hodorfu je jen důsledek - cesty, která tudy musela vést.
Průchod přes hřeben
Tudy se chodilo
Veřovické vrchy jsou hřeben oddělující valašskou stranu od novojičínské. Nejjednodušeji se přejde v některém z nižších míst mezi vrchem Hodorf (766 m) a vrchem Krátká. Sedlo Hodorf leží ve výšce 685 metrů a od dávných dob bylo spojnicí mezi jižní a severní stranou hřebene.
Cesta tudy vedla od Veřovic přes sedlo do Zubří a dál k poutnímu místu v Zašové. Byla to jediná rozumná varianta, jak se dostat z jednoho údolí do druhého bez několikahodinové zajížďky. Dnes tudy prochází žlutá turistická značka ze Zubří do Mořkova a po hřebeni ji kříží červená dálková trasa E3.
Kousek pod sedlem vyvěrá studánka Hodorf. Voda u cesty a průchod přes hřeben - to jsou dvě vlastnosti, díky kterým se tady ve středověku dalo žít.
Hondorf
Vysoká ves, po které zbylo jenom jméno
Někde pod sedlem, nejspíš poblíž pramene, kde dodnes vyvěrá studánka, stávala středověká ves Hondorf - v pramenech vedená i jako Hochdorf, česky Vyšová, tedy „vysoko položená ves“. Zemské desky ji poprvé zmiňují v roce 1348 a při prodeji rožnovského panství roku 1502 už ji prameny uvádějí jako pustou. Proč se vylidnila, neříkají.
Zbylo po ní jméno. Hondorf se v ústech místních obrousil na Hodorf a přešel na sedlo (kopec nad ním) i na studánku - tu samou, u které ves nejspíš stávala. Přesné místo ale archeologie zatím neurčila: čtyři keramické střepy z povrchového průzkumu podle nálezců mohou stejně dobře souviset se starou cestou přes hřeben jako s osídlením.
Rozkliknout co po vsi zůstalo v zemiSbalitasi 1 minuta čtení
Po Hodorfu není na povrchu vidět nic - žádné zdivo, žádné valy. Ves se ale archeologům připomněla v roce 2017, kdy tu proběhl povrchový průzkum: hledání předmětů, které na povrch vynesla eroze, orba nebo zvěř, bez jediného rýpnutí lopatou. Našly se při něm zlomky středověké keramiky - střepy nádob, které mohly zůstat po vsi, ale stejně dobře po lidech procházejících starou cestou přes hřeben.
- první písemná zmínka o vsi
- 1348
- ves je vedena jako pustá
- 1502
- povrchový průzkum Hodorfu
- 2017
Hranice
Kámen dělící panství i kraje
Vedle kříže stojí nenápadný kamenný sloupek. Je to hraniční kámen z druhé poloviny 17. století a označoval místo, kde se potkávala dvě panství: rožnovsko-krásenské na jižní straně a novojičínsko-štramberské na severní.
Severní panství Nový Jičín a Štramberk v roce 1624 daroval císař Ferdinand II. jezuitskému řádu a jeho výnosy měly vydržovat ferdinandský konvikt v Olomouci (školu pro katolické mládence). Kdo v sedle překročil kámen, přešel ze šlechtického panství do církevního.
Dnes tudy vede hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje a kopíruje přesně tu starou panskou. Kámen je zároveň vzácná epigrafická památka.
Co je do kamene vytesáno
- Jižní strana
BFHVZ
Bernhard Ferdinand Herr von Zierotin - pán rožnovsko-krásenského panství.
- Severní strana
(F) FII IHS
Fundace císaře Ferdinanda II. a zkratka jména Ježíš, doplněná symbolem tří hřebů a kříže vystupujícího z písmene H.
Čtení a výklad podle studie J. Anlaufa a P. Lasztoviczy (Acta musealia, 2021).
Kříž a poutníci
Slib, který se splnil za splašenými koňmi
Nad sedlem, u cesty pod stromy, se z vysokého kamenného podstavce zvedá železný kříž. Podle legendy ho postavil sedlák z Mořkova. Tahal po svahu klády, koně se mu splašili a rozjeli se z kopce dolů; v tom zmatku prý stačil vykřiknout prosbu k Panně Marii se slibem, že když to dobře dopadne, postaví tu z vděku kříž. Dopadlo to - a kříž stojí.
Ještě v padesátých letech 20. století tu u kříže stávala dřevěná bouda, ve které se prodávalo občerstvení poutníkům, kteří šli ze Zubří přes hory na tradiční dubnovou pouť ke svatému Jiří do Mořkova. Sedlo bylo zastávka uprostřed cesty: kříž, voda a něco k jídlu.
Časová osa
Od horské vsi k rozcestí v lese
Šest století v sedle, kudy vždycky vedla cesta. Od prvních zmínek o vsi Hondorf až po dnešní hranici dvou krajů.
1348
Ves Vyšová
Zemské desky poprvé připomínají ves Vyšovou - tu, kterou pozdější prameny vedou jako Hondorf. Žije se tu z toho mála, co horská poloha dovolí.
1502
Ves je vedena jako pustá
Při prodeji rožnovského panství se Hondorf uvádí jako pustý. Kdy přesně zanikl a proč, prameny neříkají; zůstane po něm jen jméno, které se obrousí na Hodorf.
1624
Jezuité na severní straně
Císař Ferdinand II. dává panství Nový Jičín a Štramberk jezuitskému řádu. Výnosy mají vydržovat ferdinandský konvikt v Olomouci.
2. pol. 17. století
Hraniční kámen
V sedle se objevuje kámen s tesanými písmeny BFHVZ a FII IHS - hranice mezi panstvím rožnovsko-krásenským a novojičínsko-štramberským.
50. léta 20. století
Bouda u kříže
U kříže ještě stojí dřevěná bouda s občerstvením pro poutníky, kteří jdou ze Zubří na dubnovou pouť ke sv. Jiří do Mořkova.
2017
Střepy pod drnem
Povrchový průzkum Hodorfu přináší zlomky středověké keramiky - hmatatelný důkaz, že tu ves opravdu stála.
dnes
Rozcestí a hranice krajů
Sedlem prochází žlutá značka ze Zubří do Mořkova, po hřebeni červená dálková trasa E3 - a tatáž linie, kudy kdysi vedla hranice panství, dělí dnes Zlínský a Moravskoslezský kraj.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co je Hodorf?
Sedlo ve Veřovických vrších, nejnižší místo hřebene ve výšce 685 m n. m. Odedávna tudy vedla cesta mezi valašskou a novojičínskou stranou hor.
Odkud pochází jméno Hodorf?
Ze středověké vsi Hondorf („vysoko položená ves“), doložené roku 1348. Roku 1502 už je vedena jako pustá - zbylo po ní jen zkomolené jméno.
Co znamená hraniční kámen vedle kříže?
Kámen z druhé poloviny 17. století dělil panství rožnovsko-krásenské a novojičínsko-štramberské. Stejná linie dnes tvoří hranici Zlínského a Moravskoslezského kraje.
Proč se u kříže ještě v 50. letech 20. století prodávalo občerstvení?
Stávala tu dřevěná bouda pro poutníky, kteří chodili ze Zubří přes hory na dubnovou pouť ke svatému Jiří do Mořkova.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 6
Co je Hodorf především?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.