Národní přírodní rezervace • CHKO Beskydy
NPR Kněhyně – Čertův mlýn
Nejpřísněji chráněná rezervace Beskyd: přes 198 hektarů přirozeného horského lesa a nejbohatší pseudokras v ČR.
Na hřebeni Radhošťské hornatiny stojí vedle sebe dva nejvyšší beskydské vrcholy Zlínského pomezí - Kněhyně (1 257 m) a Čertův mlýn (1 206 m). Dělí je jen mělké sedlo a spojuje je jedna národní přírodní rezervace, chránící přirozené horské lesy a nejbohatší pseudokras v Česku.
Jižní vrchol • nejvyšší bod Zlínského kraje
Čertův mlýn1 206 m
Hora, která se hlubinným ploužením rozevírá - skalní koryto, rozsedliny, pseudokrasové jeskyně a na konci stometrového žlabu Čertův stůl. K němu se váže pověst o čertově mlýně i spor o dolmen.
Otevřít stránku →
Severní vrchol • vyšší ze dvou
Kněhyně1 257 m
Vyšší z obou vrcholů, na hranici s Moravskoslezským krajem. Na jeho svazích je rezervace přírodně nejbohatší; značka na samotný vrchol byla zrušena a vrchol je nepřístupný.
Otevřít stránku →Přirozený horský les na strmých svazích
Ministerstvo kultury rezervaci vyhlásilo 19. ledna 1989 na ploše necelých 199 hektarů. V CHKO Beskydy je třetí největší a v mezinárodní klasifikaci patří mezi přísné přírodní rezervace (IUCN Ia). Leží na katastrech Čeladné (okres Frýdek-Místek) a Prostřední Bečvy (okres Vsetín).
Chrání se tu jedinečný zbytek přirozených horských lesů na velmi strmých kamenitých svazích s pseudokrasovými jevy. Na plochých vrcholech obou hor rostou zakrslé jeřábové smrčiny, na prudkých srázech pod nimi smrko-jedlové bučiny. Nejstarší porosty jsou staré přes půldruhého století.
Vzácná horská příroda
Z rostlin je nejcennější oměj tuhý moravský, který v Česku roste jen v Moravskoslezských Beskydech, a v nejvyšších polohách vzácný keř rybíz skalní. V balvanité suti žije slepý střevlíček Duvaliopsis pilosella stobieckii - jediný slepý střevlík v Česku, karpatský prvek, který kromě několika beskydských vrcholů nikde jinde u nás nežije.
Rezervací se pohybuje rys ostrovid, v posledních letech se tu i vícekrát objevil medvěd hnědý. Do začátku 80. let se v okolí Čertova mlýna pravidelně rozmnožoval tetřev hlušec; les mu tu vyhovuje dodnes, jenže rušení ho z něj vytlačilo a v Beskydech ho zbývá posledních pár jedinců. Od roku 2017 populaci posilují Lesy ČR ptáky z odchovny v Krásné pod Lysou horou.
Co se nahoře rozestoupí, dole pokračuje
Obě hory stojí na měkkých godulských pískovcích, které se pod vlastní vahou pomalu sesouvají a trhají do rozsedlin - geologové tomu říkají hlubinné ploužení. Kde se hornina rozestoupí, vznikají pseudokrasové jeskyně: dutiny bez vody a krápníků, jakých má Česko nejvíc právě tady.
Jeskyní je v rezervaci pět, všechny na jižním vrcholu. Nejdelší, Čertova díra, měří 74 metrů; kousek od ní se propadá Kněhyňská propast - s 57,5 metru nejhlubší pseudokrasová propast v Česku. Zdejší podzemí patří k nejvýše položeným zimovištím netopýrů u nás.
- Čertova díra (nejdelší jeskyně)
- 74 m
- Kněhyňská propast - nejhlubší pseudokras v ČR
- 57,5 m
- pseudokrasových jeskyní na Čertově mlýně
- 5
Chodí se jen po značených cestách
- Území je přísná přírodní rezervace - chodí se výhradně po značených cestách. Stezku na vrchol Kněhyně ochranáři zrušili v roce 2007, vrchol je nepřístupný.
- Skalní útvary a jeskyně (Čertův stůl, Čertova díra) leží mimo značku - nevstupuje se k nim.
- Sběr, tábornictví ani vjezd sem nepatří. Zvláštní klid vyžadují jeskyně v zimě - jsou to netopýří zimoviště.
- V rezervaci není občerstvení ani toaleta. Nejbližší zázemí má sedlo Pusteven.