Proč je vzácná
Přirozený les jen na třech vrcholech
Přirozené horské smrčiny rostly v Beskydech odjakživa jen na třech nejvyšších vrcholech - Lysé hoře, Smrku a Kněhyni. Na Kněhyni se dochoval jejich zbytek i původní horský ekotyp smrku.
Beskydy • třetí nejvyšší hora • vrchol nepřístupný
Kněhyně
Vrchol patří přirozenému horskému lesu a jeho vzácným obyvatelům - lidem je vstup zakázán. Chodí se níže.
Jeden z nejcennějších lesů Beskyd
Kněhyně (1 257 m) je třetí nejvyšší hora Beskyd, hned po Lysé hoře (1 323 m) a Smrku (1 276 m). Na jejích vrcholových a svahových lesích roste vzácný přirozený horský les - a právě ten z ní dělá jednu z nejcennějších částí beskydské přírody.
Kněhyně spadá do nejpřísněji chráněné kategorie: je součástí národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn, jedné z pouhých sedmi na celém území CHKO Beskydy. Samotný vrchol tvoří jádro rezervace a je lidem zapovězený.
Co respektovat
Zavřený vrchol a klid pro zvěř
Vrchol Kněhyně tvoří jádro rezervace a značka na něj nevede. Chodí se jen po značce, do jeskyní se neleze a pes patří na vodítko.
Kdy vyrazit
Po značce, za světla
Ke Kněhyňské louce pod vrcholem vede červená značka z Pusteven. Nejhezčí je na jaře a na podzim; jarní a letní noci i období toku nechte zvěři.
Zavřený je jen vrchol
Po hoře se normálně chodí
Nepřístupný je jen samotný vrchol Kněhyně, ne celá hora. Z Pusteven pod ní vede červená značka, která vrchol obchází, a jde se po ní bez omezení. Míjí místa, kam vstoupit smíte - Kněhyňskou louku, studánku U Partyzánky a pomník Růženy Valentové.
360° prohlídka přístupných míst při značené cestě. Vrchol Kněhyně mezi nimi není - do jádra rezervace se nechodí.
Příběh pralesa na Kněhyni
Nahoře zůstal poslední les svého druhu v Beskydech. Roste tu sám od sebe už tisíce let.
Ostrov původního lesa
Smrčina, která sem odjakživa patří
Skoro celé Beskydy jsou dnes pokryté smrkem - jenže hospodářským, v úhledných vysázených řadách. Přirozený horský smrkový les, který tu roste sám od sebe, se odjakživa udržel jen na třech nejvyšších vrcholech – na Lysé hoře, Smrku a Kněhyni. Ve středních polohách převládá buk s jedlí.
Jeden z tří posledních ostrovů přirozené smrčiny nese vrchol Kněhyně. Na strmých svazích pod ním rostou smrko-jedlové bučiny, ale samotný plochý vrchol pokrývají zakrslé jeřábové smrčiny. Hlavní dřevinou ve vrcholové části je smrk ztepilý - a jde o smrk s dochovanou původní populací vzácného horského ekotypu, tedy strom, který tu roste po tisíce let.
Vzácností je i to, co roste pod stromy a mezi kameny: ve vrcholových polohách přežívá keř rybíz skalní a rybíz alpský a v exponovaných sutích celá škála horských bylin. Na Kněhyni se nechrání jeden druh - chrání se celá skladba lesa, jaký se jinde nedochoval.
Proč se na vrchol nechodí
Hora, kterou jsme nechali lesu
Na vrchol hory dnes nevede žádná turistická značka - ochranáři ji v roce 2007 zrušili, když nápor lidí na vrcholové polohy Beskyd přerostl únosnou míru. Od té doby tu platí zákaz výstupu.
Vrchol tvoří jádro rezervace a vstup mimo značené cesty je přestupek. Klid tady potřebuje rys ostrovid kvůli rozmnožování a kriticky ohrožený tetřev hlušec, kterému v Beskydech zbývá posledních pár jedinců. Sešlap ohrožuje i oměj tuhý moravský - rostlinu, která v Česku roste téměř výhradně tady. Strážci vrchol hlídají a pokuty udělují.
- třetí nejvyšší hora Beskyd
- 1 257 m
- značek na vrchol
- 0
- nelegálních vstupů ročně
- až 800
Co tu roste a žije
Nájemníci vrcholového lesa
Vrchol Kněhyně nabízí klid a starý les. Na nich závisí vzácné rostliny i tetřev, který prozrazuje, jak se lesu daří. Nejvzácnější z květeny je jedovatý oměj tuhý moravský - endemit, který v celém Česku roste jedině v Moravskoslezských Beskydech; k němu hořec tolitovitý, mléčivec alpský nebo čípek objímavý. Les je zároveň biotopem rysa ostrovida a v posledních letech se sem několikrát zatoulal i medvěd hnědý.
Vrcholový lesRostliny, které jinde nerostou
Horské druhy vázané na chladný, vlhký a nerušený les na vrcholu Kněhyně. Rostou tu vzácně a pomalu.
Smrk ztepilý - horský ekotyp
Picea abies
Ve vrcholové části Kněhyně se dochovala původní populace vzácného horského ekotypu - stromy, které tu rostou po tisíce let. Horský tvar poznáte podle úzké, sloupovité koruny s krátkými větvemi (drží méně sněhu) a dlouhých převislých šišek, nejdelších z našich smrků.
Foto: Jacek Halicki, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Rybíz skalní
Ribes petraeum
Vzácný horský keř příbuzný rybízu zahradnímu. Ve vrcholových polohách přežívá spolu s rybízem alpským na kamenitých sutích, kam se běžný les nedostane.
Foto: opioła Jerzy, Wikimedia Commons, CC BY 2.5
Oměj tuhý moravský
Aconitum firmum subsp. moravicum
Prudce jedovatá horská bylina s modrofialovými helmicovitými květy - endemit, který v celém Česku roste jen v Moravskoslezských Beskydech.
Foto: Mizera Ondřej, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Klid a starý lesKdo tu má nejvíc co ztratit
Rys ostrovid tu loví v tichu a tetřev hlušec potřebuje rozlehlý starý les - oba mizí, jakmile ubude klidu. Pohybujte se jen po značených cestách, buďte tiše a psa mějte na vodítku.
Na pokrajiTetřev hlušec
Tetrao urogallus
Největší evropský kur a měřítko zdravého horského lesa. V Beskydech ho zbylo posledních pár jedinců; od roku 2017 populaci posiluje odchovna Lesů ČR v Krásné pod Lysou horou. Kněhyně jim nabízí les, jaký potřebují, rušení je z něj ale vytlačuje.
Foto: Simon Bailey, Wikimedia Commons, CC BY 2.0
Rys ostrovid
Lynx lynx
Největší evropská kočkovitá šelma. Po vrcholovém lese se pohybuje za kořistí i při hledání partnera - ticho a nerušené houštiny potřebuje stejně jako tetřev.
Foto: Tim Sträter, Wikimedia Commons, CC BY 2.0
Snímky druhů jsou převzaté z Wikimedia Commons - autor a licence jsou uvedené u každé fotky. Ilustrují, jak druh vypadá; nejde o snímky pořízené přímo na Kněhyni.
Časová osa
Od vrásnění po zavřený vrchol
vrásnění Karpat
Z flyše vzniká hora
Horniny slezské jednotky se vrásní a nasouvají; z godulských pískovců vzniká hřbet s vrcholy nad 1 200 m - Kněhyně (1 257 m) i sousední Čertův mlýn (1 206 m).
po době ledové
Na vrchol se vrací smrk
Na nejvyšší beskydské hory - Lysou horu, Smrk a Kněhyni - se vrací přirozený horský smrkový les, zatímco níž převládá buk s jedlí. Na Kněhyni se tenhle vzácný les dochoval dodnes.
19. 1. 1989
Vrchol se stává jádrem rezervace
Kněhyně se spolu s Čertovým mlýnem stává součástí národní přírodní rezervace nejpřísnější kategorie. Podrobnosti nese stránka NPR.
90. léta
Tetřev ustupuje
Kdysi běžný tetřev hlušec je v okolí pozorován už jen ojediněle. Beskydská populace se ocitá na pokraji - a s ní roste tlak nechat mu poslední klid.
2007
Vrchol se zavírá
Nápor lidí na vrcholové polohy Beskyd přeroste únosnou míru a ochranáři ruší stezku na vrchol Kněhyně. Od té doby tu platí zákaz výstupu.
2017
Tetřevi se vracejí do hor
Lesy ČR začínají vypouštět do Beskyd tetřevy odchované v Krásné pod Lysou horou. Aby se to vyplatilo, potřebují ptáci místa, kde mají klid.
dnes
Vrchol zůstává zavřený
Ke Kněhyňské louce pod vrcholem vede červená značka. Čidla strážců přesto počítají až 800 lidí ročně, kteří vyrazí výš; za vstup do rezervace hrozí pokuta až 10 000 korun.
Stopy lidí pod horou
Podzim 1944: komu patří pomníky u cesty
Lesy pod Kněhyní skrývaly na podzim 1944 bunkry 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky - a značená cesta dodnes míjí připomínky té doby. V sedle u rozcestníku stojí kámen s deskou památce bojů brigády. Kousek dál na značené trase je studánka U Partyzánky a pomník partyzánky Růženy Valentové, učitelky z Olomouce, která tu padla 6. listopadu 1944.
Původní studánka i mohyla ležely hlouběji v rezervaci, na slepé odbočce ze značky. Byla to nejčastější cesta, kterou lidé sešli do jádra rezervace, a tak ji značkaři zrušili; nová studánka a nový pomník vznikly přímo u hlavní trasy. Postavily je děti ze skautského oddílu v Pražmě a ze základní školy v Bohumíně.
Zastavení podél trasy ukazuje stránka výletu; partyzánskému hnutí v Beskydech se věnuje památník Partyzán.
Návštěva
Jak se ke Kněhyni vydat - a proč ne na vrchol
Kde to přesně je
Kněhyňská louka na červené značce, kus za Čertovým mlýnem
Špendlík míří na Kněhyňskou louku - rozcestí na červené značce pod vrcholem, kus za vrcholem Čertova mlýna. Samotný vrchol Kněhyně (1 257 m) leží severněji, v jádru rezervace, a značená cesta k němu nevede.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Mapa okolí
Kudy vede výlet
Ke Kněhyňské louce se jde z Pusteven po červené na východ - přes Mořské oko a vrchol Čertova mlýna. Necelé tři a půl kilometru mírným hřebenem.
- 1
- 2
Mořské oko~0,5 km
Ze sedla vyrazte na východ, zády k Radhošti. Kousek od rozcestí u Libušína se v lese schovává jezírko Mořské oko - útočiště čolků a dalších obojživelníků.
- 3
Sedlo pod Tanečnicí~1,5 km
K rozcestí s odpočívadlem dojdete pohodlně; poslední přibližně půldruhý kilometr pak červená stoupá strměji kamenitou lesní cestou. Kousek pod rozcestím leží palouky, které tři sta let udržovaly ovce.
- 4
Vrchol Čertova mlýna~3 km
Červená vede přes vrchol nejvyšší hory Zlínského kraje (1206 m) - ten je po značce přístupný. Kousek pod ním, na konci stometrové rozsedliny, leží Čertův stůl - kamenná deska na dvou soklech; značka k němu ale nevede a rezervací se chodí jen po značkách, takže si ho prohlédnete ve 360° prohlídce. Asi 497 m severně po červené stojí i zbytky lovecké chaty Greiffky.
Kněhyňská loukacíl · ~3,5 km · jste tady
Rozcestí na červené pod vrcholem Kněhyně - nejzazší bod, kam se ke Kněhyni po značce dostanete. Cestou k němu míjíte pomníky z podzimu 1944 a studánku U Partyzánky. Vrchol Kněhyně (1257 m) je nepřístupný - leží v jádru rezervace a značka k němu nevede.
Vrchol Kněhyně je uzavřený. Nehledejte k němu pěšinu ani zkratku - leží v jádru rezervace a vstup mimo značku je přestupek. Skalní útvar Čertův stůl, který také leží mimo značku, si prohlédnete ve 360° prohlídce na stránce Čertův mlýn.
Co vědět před cestou
Na vrchol se nechodí
Vrchol Kněhyně leží v jádru rezervace a značka k němu nevede - vstup je proto ze zákona zakázán. Strážci ho hlídají a za vstup hrozí pokuta až 10 000 korun.
Nejpřísnější ochrana
Jste v národní přírodní rezervaci kategorie IUCN Ia. Chodí se jen po značených cestách - mimo ně hrozí pokuta a hlavně škoda na tom, kvůli čemu je hora chráněná.
Zvířata mají přednost
V území žije rys i medvěd. Buďte tiše, hlasitou hudbu nechte doma, psa na vodítko a k jeskynním vchodům nechoďte - zimují v nich netopýři.
Hřeben nad 1 200 m
Nahoře fouká a počasí se mění rychleji než v údolí. Po dešti jsou kameny a kořeny kluzké, v zimě je hřeben náročný a dny krátké.
Nejbližší zázemí
Občerstvení i toalety má sedlo Pusteven, necelých pět kilometrů po červené.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Proč je vrchol Kněhyně nepřístupný?
Leží v jádru národní přírodní rezervace a nevede k němu značená stezka, takže je vstup ze zákona zakázán. Klid tu potřebuje rys ostrovid, tetřev hlušec i vzácné horské rostliny.
Kam se po značce dá dojít, když je vrchol zavřený?
Na Kněhyňskou louku - nejzazší bod, kam turistická značka vede. Zbytek hory je uzavřený.
Co je na lesích Kněhyně vzácného?
Přirozený horský les rostl v Beskydech jen na třech nejvyšších vrcholech - Lysé hoře, Smrku a Kněhyni (1 257 m, třetí nejvyšší hora Beskyd). Na Kněhyni se navíc dochovala původní populace horského ekotypu smrku.
Chci si projít vrchol téže rezervace - kam mám jít?
Na sousední vrchol Čertův mlýn, kam značka vede. Kněhyně a Čertův mlýn tvoří společnou NPR Kněhyně – Čertův mlýn.
Je Kněhyně samostatná rezervace?
Ne, Kněhyně je jen vyšší ze dvou vrcholů národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 5
Kolikátá nejvyšší je Kněhyně (1 257 m) v Beskydech?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.