Proč sem
Původní Jurkovičova stavba z roku 1899
Sousední Libušín je po požáru věrnou kopií. Maměnka je původní dům z konce 19. století - dřevo v ní pamatuje první turisty a dodnes funguje jako hotel.

Útulna • Pustevny • národní kulturní památka
Dům, který měl být po válce zbourán, krátce před smrtí zachránil jeho vlastní architekt. Hosty ubytovává dodnes.
Maměnka je druhá z Jurkovičovy dvojice útulen na Pustevnách. V Libušíně se vaří, v Maměnce se ubytovává. V roce 1899 otevřela s patnácti pokoji a společnou noclehárnou.
Přežila válku, hrozbu demolice i uzavření v 80. letech. Stojí v původní podobě dodnes, od roku 2003 opět ubytovává.

Proč sem
Sousední Libušín je po požáru věrnou kopií. Maměnka je původní dům z konce 19. století - dřevo v ní pamatuje první turisty a dodnes funguje jako hotel.
Co nevynechat
Zvenku pavlače, vížky a sluneční štít, uvnitř malované ornamenty a vyřezávaný nábytek pokojů. Vedle stojí jídelna Libušín.
Kdy se ubytovat
Navečer a brzy ráno, až odjedou jednodenní výletníci, mají ubytovaní hosté sedlo pro sebe.




Na stěnách a stropech
Místo figurálních výjevů (těch je plný Libušín) tu najdete květinové a geometrické ornamenty - pás pod stropem, zavěšené motivy na stěnách, zdobné trámy i vyřezávané dveře.
Nábytek
Postele s vějířovými čely, rohové skříně s řezbou, dřevěné korunky nad okenními drapériemi. Nábytek drží tvarosloví domu - stavba s vybavením fungují jako celek.
Textil a detaily
V pokojích visí tkané tapiserie s květinovými motivy, okna rámují žluté drapérie a krajkové záclony. Barevnost je tlumená: žlutá, zelená, růžová.









Postavená pro turisty, kteří chtěli v horách přespat. Dvakrát měla zmizet - a pokaždé byla zachráněna.
1897–1899
Nové útulny na Pustevnách objednala Pohorská jednota Radhošť u vsetínské kanceláře Michala Urbánka. Návrh vypracoval mladý Dušan Samo Jurkovič, který dvojici budov rozdělil jasnými rolemi: Libušín se stal jídelnou, Maměnka domem k přespání. Obě otevřely 6. srpna 1899.
Maměnka byla postavená jako útulna s patnácti pokoji a společnou noclehárnou. Kdo chtěl soukromí, vzal si pokoj; kdo šetřil, přespal na společné noclehárně. Jeden dům tak ubytoval náročnějšího hosta i turistu s tenkou peněženkou. Vysoká, členitá stavba s pavlačemi, vížkami a slunečním vějířem ve štítu je lidová secese v čisté podobě: roubení a šindel z valašských stavení, tvarosloví z Vídně.

1945–1947
V závěru druhé světové války sloužily útulny k ubytování vojenských oddílů a zchátraly natolik, že se po válce uvažovalo o jejich zbourání. Pohorská jednota Radhošť, která je vlastnila, na opravu neměla.
Na Pustevny tehdy přijel sám jejich autor - téměř osmdesátiletý Dušan Samo Jurkovič - a osobně se za jejich záchranu přimluvil. Podle dobových zpráv přitom podotkl, že by dnes takové stavby už nenavrhl: na zdejší klima nejsou dost odolné. Zemřel krátce nato, v prosinci 1947.
1950–2003
Po zrušení Pohorské jednoty Radhošť v roce 1950 přešla Maměnka do majetku státu. Státní podnik Valašské hotely a restaurace opravil zchátralou budovu, o jejímž zbourání se ještě před třemi lety uvažovalo, a znovu ji uvedl k ubytování. Provoz pokračoval i po dalších opravách v 60. letech, budova ale dál chátrala, až musela být v polovině 80. let pro havarijní stav zavřena. Po následujících 18 let zůstala zcela bez provozu.
Se zásadní rekonstrukcí přišlo Valašské muzeum v přírodě. Rekonstrukce začala v roce 1995, kdy byl areál Pusteven prohlášen národní kulturní památkou a přešel do jeho péče. Nejdřív se v roce 1999 vrátila do provozu jídelna v Libušíně, v roce 2003 se otevřela i Maměnka. Ubytování v ní dnes nabízí jedenáct pokojů - po osmnácti letech prázdnoty dům znovu dělá to, k čemu byl postavený.

Časová osa
Od otevření útulny přes válku a hrozbu demolice až po osmnáct let ticha a nový začátek v roce 2003.
1897–1899
Pohorská jednota Radhošť staví podle návrhu Dušana Samo Jurkoviče jídelnu Libušín a útulnu Maměnku.
6. 8. 1899
Maměnka se otevírá jako útulna s patnácti pokoji a společnou noclehárnou.
1945
V závěru války slouží stavby k ubytování vojenských oddílů a zchátrají natolik, že se uvažuje o jejich zbourání.
1947
Téměř osmdesátiletý architekt osobně přijíždí na Pustevny a přimluví se za záchranu svých staveb. V prosinci téhož roku umírá.
1950
Spolek je zrušen, útulny přecházejí do majetku státu. Zchátralou Maměnku opravuje a k ubytování znovu uvádí státní podnik Valašské hotely a restaurace.
80. léta
Pro havarijní stav se Maměnka musí uzavřít a znovu jí hrozí zánik. Na dalších osmnáct let zůstává úplně bez provozu. Valašské muzeum v přírodě přichází s myšlenkou zásadní rekonstrukce.
1995
Areál Pusteven je prohlášen národní kulturní památkou, správu přebírá rožnovské Valašské muzeum v přírodě a začíná rekonstrukce.
2003
Po Libušíně (1999) se vrací do provozu i Maměnka - dnes s jedenácti pokoji.
2014
Sousední Libušín z velké části vyhoří. Maměnka požár přečkala - dřevo z konce 19. století v ní zůstalo.
Ano. Maměnka slouží původnímu účelu - je to hotel s jedenácti pokoji. Provoz zajišťuje soukromý nájemce, aktuální nabídku a otevírací dobu si ověřte u provozovatele.
Ne. Maměnka nemá ukázkový pokoj ani veřejnou prohlídku interiéru - dovnitř se dostanete jedině jako ubytovaný host. Zvenku si ji prohlédnete kdykoli.
V polovině 80. let byla pro havarijní stav uzavřena a na dalších osmnáct let zůstala bez provozu. Znovu se otevřela až v roce 2003, po rekonstrukci pod Valašským muzeem v přírodě.
Objekt vlastní rožnovské Valašské muzeum v přírodě, dnes součást státního Národního muzea v přírodě. Areál Pusteven převzalo do péče v roce 1995. Samotný provoz hotelu zajišťuje soukromý nájemce.
Otázka 1 z 6
Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Maměnka stojí uprostřed sedla - příběh pokračuje vedle i po hřebeni.
Jídelna hned vedle
Malovaný sál podle návrhů Mikoláše Alše - stavba, kterou po požáru v roce 2014 vrátila k životu vědecká rekonstrukce.
Přejít na stránku →Celé sedlo Pusteven
Doprava, parkování, lanovka i rozcestí na hřebeny - průvodce celým areálem.
Přejít na stránku →Hřebenovka k soše boha
Od útulen vede hřebenová cesta k soše Radegasta a dál na Radhošť.
Přejít na stránku →Cíl hřebenovky: Radhošť
Nejvýše položená církevní stavba v Česku, kousek za sochou Radegasta.
Přejít na stránku →