Proč sem jít
Tři tváře Valašska na jednom místě
Muzeum tvoří tři různé, ale propojené areály: náměstí, vesnice ve svahu a technické údolí. Stroje se tu skutečně točí a řemeslníci při nich pracují.

Muzeum v přírodě • Rožnov pod Radhoštěm • od roku 1925
Ze zachráněných rožnovských roubenek je nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě.
Valašské muzeum v přírodě je největší skanzen v Česku a zároveň nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě. V Rožnově pod Radhoštěm už od roku 1925 ukazuje, jak se na Valašsku bydlelo, hospodařilo a jaká řemesla se tu dělala.
Dnes ho tvoří tři areály: městečko na rovině, vesnice na stráni a údolí s vodou poháněnými stroji. Uprostřed městečka leží Valašský Slavín - pohřebiště lidí, kteří kraj proslavili.

Proč sem jít
Muzeum tvoří tři různé, ale propojené areály: náměstí, vesnice ve svahu a technické údolí. Stroje se tu skutečně točí a řemeslníci při nich pracují.
Kdy vyrazit
V sezoně se zde konají řemeslné a folklorní pořady. Klid a fotky bez davu nabídne návštěva ve všední den hned po otevření.
Co nevynechat
V Dřevěném městečku stojí dřevěný kostel s modrou výmalbou obejmutý Valašským Slavínem - pohřebištěm známých a vážených osobností spjatých s Valašskem.
„Valašské muzeum plní odkaz svých zakladatelů, kteří usilovali o to, aby bylo živým muzeem."- Národní muzeum v přírodě, o historii a vzniku muzea
Muzeum dodnes stojí na expozicích v interiérech i venku a na předvádění řemesel, hospodaření, obyčejů a folkloru. Domy tvoří prostředí, obsahem je dění.
Ze slavnosti muzeum, z muzea kus kraje
Areály muzea vznikaly postupně téměř šedesát let a každý ukazuje jinou tvář Valašska.
od roku 1925 • nejstarší část



Zrod Dřevěného městečka i celého muzea
Bratři Alois a Bohumír Jaroňkové předložili plán na přenesení několika roubených staveb do městského parku už před první světovou válkou. Podařilo se jim ho prosadit až při přípravách národopisné slavnosti, kterou Rožnov chystal na rok 1925.
Na mýtinku lázeňského parku se tehdy přestěhovaly dva roubené domy z rožnovského náměstí a s nimi několik menších staveb. Šlo o kulisu pro velkolepou folklorní slavnost Valašský rok. Po jejím skončení domy zůstaly. Daly tak základ Dřevěnému městečku a s ním Valašskému muzeu v přírodě. To se stalo prvním a až do 70. let 20. století jediným muzeem svého typu u nás.
Z té hrstky staveb postupně vyrostlo celé městečko. Dnes kolem dlážděných cest stojí radnice, měšťanský dům, hospody, stodola i fojtství z Velkých Karlovic. Dohromady ukazují bydlení a život v malém valašském městě od poloviny 19. století do první čtvrtiny 20. století.


Nevynechejte v Dřevěném městečku
od 60. let • největší areál




Pohled na stavení z Nového Hrozenkova, na větrný mlýn z Kladník a na evangelický toleranční kostel.
Proč přibyla
Už samotní zakladatelé věděli, že městská část muzea o životě na Valašsku dostatečně nevypovídá. Valašsko bylo především kraj rozptýlených hospodářství v kopcovité krajině.
Na počátku 50. let muzeum vybralo pro nový vesnický areál svažitou rožnovskou paseku Stráň nacházející se kousek od Dřevěného městečka. První roubené chalupy a hospodářské budovy na ní vyrostly o deset let později. Vesnice tak stojí v terénu, který jí odpovídá.
Valašská dědina je dnes nejrozsáhlejším areálem muzea. Členitostí připomíná skutečné vsi rozložené po úbočích Beskyd, jak vypadaly ještě na počátku 20. století. Nad areálem, na Karlově kopci, stojí Jurkovičova rozhledna.

od roku 1983 • technický areál




Stroje, které dodnes běží
Třetí, technický areál rostl postupně: technické stavby se do údolí stěhovaly už od 70. let a v roce 1983 se Mlýnská dolina otevřela návštěvníkům. Stroje v ní dodnes běží, a to silou vody z náhonu.
Většinu staveb tvoří kopie a rekonstrukce: valcha, mlýn a pila pocházejí z Velkých Karlovic, hamr je rekonstrukcí zařízení z Ostravice. Olejna z Brumova je naopak originál z 18. století a jako jediná se bez vodního pohonu obejde. Prohlídka začíná ve vozovně z Ostravice mezi starými vozy a zemědělskou technikou.
V letech 2008 a 2009 se areál rozšířil o další stavby - obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic.


Sto let, během kterých se z kulisy pro folklorní slavnost stal největší skanzen v Česku.
před 1914
Bratři Jaroňkové předkládají plán přenést několik roubených staveb do městského parku. Nedojde na něj.
1925
Na mýtinku lázeňského parku se stěhují dva roubené domy z rožnovského náměstí. Po slavnosti zůstávají stát a tím je založeno Valašské muzeum v přírodě.
1939–1941
V Dřevěném městečku vyrůstá volná kopie jednolodního kostela z Větřkovic u Příbora.
60. léta
Okolí kostela slouží jako expozice historických náhrobků a litinových křížů; pozornost budí kamenné desky fojtů a valašských portášů.
1969
Z expozice se stává místo připomínky osobností, které se zasloužily o Moravské Valašsko.
50. léta
Muzeum se rozhoduje doplnit městečko o vesnici - Valašsko bylo hlavně kraj svahů a pasek.
60. léta
Na rožnovské pasece Stráň rostou první chalupy a hospodářské stavby Valašské dědiny.
70. léta
U starého vodního náhonu postupně vyrůstají technické objekty - valcha, mlýn, pila, olejna i hamr.
1983
Technický areál se zpřístupňuje veřejnosti; stroje v něm pohání voda a prohlídka jde jen s průvodcem.
1995
Muzeum přebírá Maměnku, Libušín a zvoničku na Pustevnách - Jurkovičovy stavby jsou národní kulturní památkou.
Na stránku Pusteven2008–2009
Přibývá obytný dům z Trojanovic, kovárna z Horní Lidče a stodola z Velkých Karlovic.
dnes
Tři areály v Rožnově s více než stovkou památkových objektů - originály přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce.
V Rožnově tři: Dřevěné městečko (od 1925), Valašskou dědinu (od 60. let) a Mlýnskou dolinu (od 1983). Čtvrtý areál jsou Pustevny 20 kilometrů odsud - muzeu tam od roku 1995 patří útulny Maměnka a Libušín a zvonička, ne celé sedlo.
Ano, každý ze tří rožnovských areálů má vlastní vstupenku; existuje i okružní vstupenka na všechny tři najednou. Aktuální ceny a otevírací dobu má web muzea.
Pohřebiště kolem kostela sv. Anny uprostřed Dřevěného městečka, kam se od roku 1969 ukládají osobnosti Valašska. Leží přímo na prohlídkové trase areálu, samostatné vstupné nemá. Celý příběh i kdo tu leží najdete na stránce Valašského Slavína.
Samotné Dřevěné městečko zvládnete projít za 50 minut. Na všechny tři areály počítejte s půl dnem - Valašská dědina je rozlehlá a jde do svahu.
Dřevěné městečko je vedené po rovině po dlážděných cestách s lavičkami a areál i přízemí vybraných objektů jsou přístupné na vozíku. Valašská dědina je kopcovitá.
Otázka 1 z 3
Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Objevte další místa a témata spojená s Valašským muzeem v přírodě.
Dům zakladatelů muzea
Bydleli a pracovali tu sourozenci Jaroňkovi. Deset minut chůze odsud.
Přejít na stránku →Vyhlídka nad Valašskou dědinou
Dřevěná rozhledna na Karlově kopci podle Jurkovičových návrhů - z dědiny je to nahoru krátký výšlap.
Přejít na stránku →Hroby valašských portášů
Dva náhrobky u kostela ve Valašské Bystřici - poslední stopa sboru, který kraj střežil skoro dvě stě let.
Přejít na stránku →Čtvrtý areál muzea
Maměnka, Libušín a zvonička na hřebeni pod Radhoštěm patří muzeu od roku 1995.
Přejít na stránku →