Roubená jídelna Libušín na Pustevnách: tmavě červená stavba se šindelovou střechou, žlutě malovaným štítem a vyřezávanou vížkou; před ní kamenné schodiště a lavice

Jídelna • Pustevny • národní kulturní památka

Libušín

Oheň spolkl nejcennější jídelnu v Beskydech. Tesaři ji obnovili prkno po prkně.

Mistrovské dílo, které museli postavit dvakrát

Libušín je jídelna - a mistrovské dílo, kterým se mladý Dušan Samo Jurkovič zapsal do dějin architektury. Navrhl ji pro Pohorskou jednotu Radhošť ve stylu lidové secese; sál vymaloval Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše.

V březnu 2014 Libušín z velké části shořel. Ruční obnova do podoby z roku 1925 trvala 6 let. Znovu se otevřel 30. července 2020.

Průčelí Libušína s kamenným schodištěm, malovaným štítem a nápisem Pohorská jednota Radhošť – Pustevně
Libušín od příchozí cesty - vížka a žlutě malovaný štít jsou poznávacím znamením.

Proč sem

Secesní skvost, ve kterém se stále vaří

Libušín je fungující jídelna. Sál s Alšovými výjevy a vyřezávaným mobiliářem si prohlédnete u jídla.

Co nevynechat

Malovaný sál a štít nad vchodem

Uvnitř nástěnné výjevy a nápisy podle návrhů Mikoláše Alše, venku žlutě malovaný štít s nápisem Pohorské jednoty Radhošť. Vedle stojí druhá Jurkovičova útulna - Maměnka.

Kdy vyrazit

Celoročně, na sál nejlépe mimo špičku

Sedlo bývá o víkendech plné. Interiér je provozem jídelny - přijďte spíš dopoledne nebo mimo hlavní jídelní čas.

Libušín360°
Detail štítu Libušína zdola: žlutě malované pole s květinovými motivy, nad ním vyřezávaná vížka se zlaceným kohoutem
Pohled z výšky na Libušín a Maměnku v sedle Pusteven, v pozadí les a kraj pod horami
Vížka Libušína zespodu, v pozadí střecha sousední budovy

Výmalba

Mikoláš Aleš navrhl, Karel Štapfer maloval

Výjevy do sálu nakreslil Mikoláš Aleš, na stěny je přenesl akademický malíř Karel Štapfer. Po požáru se malby restaurovaly podle týchž návrhů.

Výzdoba stěn

Postavy, pověsti a nápisy

Nad obložením se střídají postavy horalů a výjevy z pověstí s malovanými nápisy - třeba „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“.

Čeho si všimnout

Mobiliář a lustry

Stoly, židle s vyřezávanými opěradly i lustry s červenými květy jsou součástí návrhu - Jurkovič řešil stavbu i vybavení jako jeden celek.

Obnovený sál Libušína: dlouhé stoly s vyřezávanými židlemi, světle zelený obklad stěn a nástěnné malby
Pohled sálem pod dřevěným obloukem: malované figury na stěnách, dlouhé stoly a lustr uprostřed
Osmiboká místnost s malbami po obvodu: jezdec na bílém koni, postava u nádoby, lavice a stoly u oken
Nástěnná malba: postava v plášti s dlouhými copy se opírá o hůl, vedle ní nádoba, ze které stoupá dým
Nástěnná malba muže v zeleném kabátci a vysokých holínkách s puškou přes rameno a valaškou v ruce
Horal s puškou a valaškou - jedna z figur, které sál obklopují ze všech stran.
Lustr v jídelně zblízka: kovaná koruna s červenými květy a bílými koulemi svítidel pod malovaným trámovým stropem
Lustry navrhl Jurkovič jako součást sálu - červené květy proti zelenému stropu.
Interiér jídelny s vysokými kachlovými kamny, prosklenou vitrínou a malovanými nápisy pod stropem
Kachlová kamna sál v chladných dnech přitápějí - a patří k jeho výbavě.
Sál jídelny s kachlovými kamny, kredencí a malovanými nápisy nad obložením stěn
Nad obložením běží malované nápisy; v rohu stojí kachlová kamna, vedle nich kredenc.
Malovaná jídelna Libušína: světle zelené obložení a stropní trámy, nástěnné malby, dlouhé stoly s vyřezávanými židlemi a lustry s červenými květy
Malovaný sál Libušína z jiného úhlu - barevnost i mobiliář se vrátily do podoby z přelomu 19. a 20. století.

Příběh Libušína

Tři stavby v jedné

Nejdřív pohltil starší útulnu, pak se stal ikonou lidové secese - a nakonec vyhořel. To, co dnes vidíte, je ruční kopie.

Letecký pohled na Libušín zprava: věž s ochozem v popředí, uprostřed hlavní sál se štítem, vlevo v pozadí Maměnka
Vlevo nenápadné křídlo pohlcené Pústevně, uprostřed Jurkovičova jídelna se štítem, vpravo přístavba z roku 1924.

Pústevňa 1891

Nejdřív tu stála samostatná Pústevňa

Frenštátská Pohorská jednota Radhošť - nejstarší český turistický spolek - koupila v roce 1886 pozemek poblíž rozpadlé poustevny, po které se celému místu říkalo Pustevny. O pět let později tu postavila první turistickou útulnu a pojmenovala ji po ní Pústevňa. Přízemní dřevěné stavení mělo 16 lůžek, výčep a společnou noclehárnu.

Pústevňa stála samostatně. Dnes je součástí Libušína - stavba ji pohltila. Turistů přibývalo rychleji než lůžek, a tak se spolek rozhodl stavět dál.

Letecký pohled na prostší křídlo Libušína - pohlcenou Pústevňu - s dvojicí vikýřů a prostou střechou bez malované výzdoby
Vlevo na letecké fotce je pohlcená Pústevňa - i její štít Jurkovič při propojení upravil, jen skromněji než u jídelny.

1897–1899

Jurkovič, Štapfer a Aleš

Spolek se obrátil na vsetínskou stavební kancelář Michala Urbánka. Její tehdejší zaměstnanec, mladý architekt Dušan Samo Jurkovič, navrhl dvě nové útulny - jídelnu Libušín a hotel Maměnku. Vycházel z roubené architektury Valašska a doplnil ji o vlastní detaily a secesní barevnost.

Obě stavby se otevřely 6. srpna 1899. Výmalbu Libušína provedl akademický malíř Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše - do sálu se tak dostaly výjevy z valašských a slovanských pověstí.

Libušín zepředu: roubená stavba s kamennou podezdívkou, malovaným štítem a nápisem Pohorská jednota Radhošť – Pustevně nad vchodem
Jurkovičův štít zepředu i z dronu - malované pole s vížkou nad vchodem.

Parmova přístavba 1924

Vpravo přibyla poslední přístavba

Poslední přístavba vznikla v roce 1924. Provedl ji stavitel Aleš Parma - proto se jí dodnes říká Parmova přístavba. V horní části vznikl byt, o rok později přibyla v zadním traktu kuchyně.

Přístavba drží stejný roubený sloh jako Jurkovičova jídelna, i když je o čtvrt století mladší. Parma je v pramenech veden jako stavitel přístavby, kterou postavil v zavedeném duchu celého souboru. Dnešní podoba odpovídá právě roku 1925, kdy byl Libušín poprvé hotový jako celek.

Vyšší věžovitá přístavba Libušína s ochozem a balkonem v horním patře, vlastním kamenným schodištěm a vchodem
Pravé, nejmladší křídlo Libušína - přístavba z roku 1924. Ve věži se dnes pořádají tematické výstavy.

Noc na 3. března 2014

Zbylo torzo

V noci z 2. na 3. března 2014 Libušín z velké části vyhořel. Plameny zničily hlavně pravou část stavby - tedy tu, ve které byla umělecky nejcennější malovaná jídelna.

Zbylo torzo. Právě ono se pak stalo hlavním pramenem obnovy: památkáři a restaurátoři ho průběžně zkoumali a nálezy doplňovali z dobových fotografií. Nešlo o to, jestli Libušín postavit znovu, ale v jaké podobě. Na obnovu za 117,5 milionu korun přispěly ve veřejné sbírce tisíce dárců - v roce 2017 šlo o nejúspěšnější sbírku v zemi.

noční požár
3. 3. 2014
trvala obnova
téměř 6 let
stav, do kterého se vrátil
1925
náklady obnovy
117,5 mil. Kč
Průčelí Libušína po požáru v březnu 2014: ohořelý štít a vížka, provizorní podepření trámem a stavební oplocení se zákazovými cedulemi před vchodem
Torzo krátce po požáru, červen 2014.Foto: Ivannah, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, výřez

2020

Kopie, kterou tesali ručně

Libušín byl obnoven jako vědecká rekonstrukce - věrná řemeslná kopie. Tesaři pracovali tradičními postupy a s masivním jedlovým dřevem - stejným druhem, jaký měla původní stavba. Interiér jídelny je kopií Jurkovičova díla z roku 1899, malířská výzdoba se restaurovala podle původních Alšových návrhů.

Stavba se vrátila do podoby z roku 1925, kdy byl soubor postupně přistavovaných budov hotový jako celek. Skryla se do ní i technika, kterou dnes vyžadují předpisy. Hasicí systém pracuje s plynem, aby voda interiér nezničila. 30. července 2020 se Libušín znovu otevřel návštěvníkům.

Obnovený sál Libušína se dvěma lustry: světle zelený obklad, nástěnné malby a nápisy, dlouhé stoly s vyřezávanými židlemi uprostřed

Časová osa

Libušín rok po roce

Od první turistické útulny přes Jurkovičovu jídelnu a požár až po znovuotevření.

  1. 1886

    Pozemek pod Radhoštěm

    Pohorská jednota Radhošť kupuje od fojtky Apoleny Malinové pozemek „Krabičanek“ poblíž rozpadlé poustevny.

  2. 1891

    Útulna Pústevňa

    Vzniká první turistická útulna na Pustevnách - 16 lůžek, výčep, společná noclehárna. Dnes je součástí Libušína.

  3. 1897–1899

    Stavba Libušína

    Podle návrhu Dušana Samo Jurkoviče (stavební kancelář Michala Urbánka) vyrůstá jídelna Libušín a hotel Maměnka.

  4. 6. 8. 1899

    Slavnostní otevření

    Obě útulny se otevírají veřejnosti. Interiér Libušína vymaloval Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše.

  5. 1924–1925

    Přístavba a kuchyně

    Areál dostává přístavbu a v zadním traktu kuchyni - soubor budov se scelil do podoby, do které se o sto let později vrátí.

  6. 1995

    Národní kulturní památka

    Areál Pusteven je prohlášen národní kulturní památkou; správu Libušína a Maměnky přebírá rožnovské Valašské muzeum v přírodě.

  7. 3. 3. 2014

    Požár

    Noční požár ničí velkou část stavby včetně umělecky nejcennější malované jídelny.

  8. 2020

    Znovuotevření

    Po téměř šesti letech vědecké rekonstrukce se Libušín 30. července vrací návštěvníkům - v podobě z roku 1925.

Na závěr

Doplňující info a test znalostí

Rychlá rekapitulace

Dá se do Libušína jen tak nahlédnout?

Ano - je to fungující jídelna, dovnitř se dostanete jako host u jídla. Volný pohyb s fotoaparátem mezi obsazenými stoly je ale omezený.

Je Libušín původní stavba, nebo kopie?

Věrná řemeslná kopie. Po požáru v březnu 2014 ho vědeckou rekonstrukcí - stejnými postupy a stejným druhem dřeva jako na konci 19. století - vrátili do podoby z roku 1925.

Jaký je rozdíl mezi Libušínem a Maměnkou?

Obě stavby navrhl Dušan Samo Jurkovič a otevřely se roku 1899. Libušín je jídelna, Maměnka je hotel. Libušín z velké části vyhořel v roce 2014 a je věrná kopie, Maměnka je původní stavba z konce 19. století.

Kdo Libušín spravuje?

Objekt vlastní rožnovské Valašské muzeum v přírodě, dnes pobočka Národního muzea v přírodě. Provoz jídelny zajišťuje soukromý nájemce.

Kdy je na návštěvu nejlepší čas?

Sedlo bývá o víkendech plné. Interiér je provoz jídelny - přijďte spíš dopoledne nebo mimo hlavní jídelní čas.

Závěrečný kvíz

Otázka 1 z 6

Kdo navrhl Libušín?

RysíkRysík→

Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?

Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.

Zkusit kvíz

Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.

Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.

Uložte si Libušín mezi oblíbená místa

Oblíbená místa najdete ve svém účtu. Na stránce Turistika si podle nich vyfiltrujete trasy.

Něco tu nesedí?

Navrhněte přesnější znění.