Proč sem jít
Symbol Valašska
Socha stojí volně na hřebeni - potkáte ji, ať jdete z Pusteven na Radhošť, nebo obráceně. Na hřebenovce ji nejde minout.
Socha • hřeben Radhoště • 1 105 m n. m.
Socha Radegasta
Slovanský pohanský bůh slunce, hojnosti a úrody na hřebenové trase mezi Pustevnami a Radhoštěm.
Socha, kterou nejde minout
Na hřebenové trase z Pusteven na Radhošť stojí v polovině cesty socha Radegasta, jednoho ze symbolů Valašska. Socha Radegasta v podobě, jakou ji známe, je dílem akademického sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm.
Dnešní socha na hřebeni je žulová replika z roku 1998; oba původní odlitky přežily a jsou stále k vidění.
Co nevynechat
Detaily, které z dálky nejsou vidět
Radegast má mužské tělo a lví tvář. Na hlavě má přilbici v podobě býčí hlavy s mohutnými rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti, v levé se opírá o sekeru.
Kam za originály
Frenštát pod Radhoštěm a Zoo Praha
Originál z hřebene je k vidění v úředních hodinách ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm. Druhý odlitek, nalezený po letech na zahradě slévárny, najdete v Zoo Praha.
Žulová replika sochy Radegasta na hřebeni
Příběh sochy Radegasta
Beton, blesk, žula: příběh sochy na hřebeni
Dílo
Bůh slunce, hojnosti a úrody od frenštátského rodáka
Albín Polášek (1879–1965), rodák z Frenštátu pod Radhoštěm a profesor Akademie umění v Chicagu, začal na Radegastovi pracovat už v roce 1924 v Americe, kde vzniklo několik variant díla. Konečnou podobu dostala socha až v roce 1930 v pronajatém pražském ateliéru. Stejný sochař daroval Radhošti i sousoší Cyrila a Metoděje - jeho příběh vypráví stránka Radhoště.
Polášek Radegasta pojal jako mužské tělo s lví tváří a přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy; v jedné ruce drží roh hojnosti, ve druhé sekeru. Taková podoba je čistě Poláškova výtvarná představa - žádná doložená podoba božstva spojovaného s Radhoštěm neexistuje. Sochu Polášek věnoval Pohorské jednotě Radhošť.
Na podstavci je vytesaný nápis RADHOŠŤ, přestože socha stojí asi 2,5 km od skutečného vrcholu - název patří celému hřebeni mezi Pustevnami a vrcholem, ne jen jeho nejvyššímu bodu.
Odhalení
Bouře den před slavností
V roce 1930 nechal Polášek na vlastní náklady dopravit na hřeben Radegasta i sousoší Cyrila a Metoděje, které pro Radhošť vytvořil zároveň - kromě nákladního auta pomáhalo spřežení deseti koní. Na otázku, nač tolik námahy a výloh, odpověděl:
„Až vy ani já tady nebudeme, ty sochy tady budou stát stále. A jestli tu sem a tam zavítá poutník, který porozumí jejich poselství, bude to odměnou pro klid mé duše.“Albín Polášek při převozu soch na Radhošť
Den před odhalením, 4. července 1931, se nad hřebenem strhla bouřka s krupobitím. Blesk při strážní službě u sochy zabil dvaadvacetiletého vojína Karla Thana - a okamžitě se vyrojily spekulace o první oběti pohanského boha. Druhého dne se vyčasilo a socha byla 5. července 1931 při Slovanské pouti slavnostně odhalena.
- výška originálu
- 320 cm
- váha originálu
- 1,4 t
- pomáhalo dopravit obě sochy na hřeben
- 10 koní
Hora vs. socha
Souboj kamene s horou
Umělý kámen ve výšce přes 1 100 metrů dlouho nevzdoroval. Sochu poškodil úder blesku a v drsném horském počasí zvětrávala. Opravy v 80. letech chátrání jen zpomalily - spojení starého a nového betonu nedrželo.
V roce 1995 byla socha demontována a převezena do restaurátorské dílny v Leskovci u Vsetína. Akademický sochař Miroslav Machala s restaurátory Janem Sobkem a Miroslavem Zubíčkem podle ní vytesali přesnou kopii ze žuly. Základem byl jednadvacetitunový blok přivezený z lomu u Sedlčan.
Žulová replika se na původní místo vrátila 29. června 1998. Právě ji dnes na hřebeni potkáte: věrnou podobu originálu ve stejné velikosti, tentokrát v materiálu, který horskému počasí odolá.
- výška repliky
- téměř 3,3 m
- váha repliky
- 3,2 t
Originály
Originální Radegastové se dochovali
Socha od počátku existovala dvakrát. Ve slévárně firmy Maška v Praze - té, ze které později vyšla i jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově - vznikly podle menšího modelu dva shodné odlitky z umělého kamene: betonu se žulovou drtí na železné kostře.
Originál z hřebene byl po demontáži zrestaurován a dnes stojí ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm - v rodném městě svého autora.
Druhý odlitek měl stát v domě, který si Polášek plánoval ve Frenštátě postavit; k tomu nikdy nedošlo. O soše se přestalo vědět - až ji na přelomu 50. a 60. let objevili dělníci pod nánosem zeminy a listí na zahradě bývalé Maškovy slévárny. Pravděpodobně tam byla ukryta před německými okupanty za druhé světové války. Po zrestaurování ji dostala darem Zoo Praha, kde stojí dodnes.
Z jedné sochy tak jsou tři: replika na hřebeni, originál ve Frenštátě a jeho dvojče v pražské zoo.
Časová osa
Sto let jedné sochy
Od prvních variant v Americe roku 1924 přes dramatické odhalení až po žulovou repliku, která na hřebeni stojí dnes.
1924
První varianty v Americe
Albín Polášek začíná na Radegastovi pracovat; v USA vzniká několik podob díla.
1930
Odlití a převoz na hřeben
V pražském ateliéru vzniká konečná podoba, slévárna Maška odlévá dva shodné exempláře. Sochu na hřeben dopravuje nákladní auto se spřežením deseti koní - společně se sousoším Cyrila a Metoděje, které Polášek pro Radhošť vytvořil zároveň.
1931
Slavnostní odhalení
5. července je socha odhalena při Slovanské pouti. Den předtím u ní blesk zabil vojáka strážní služby.
~1960
Nález druhého odlitku
Dělníci objevují na zahradě bývalé Maškovy slévárny zapomenutý druhý originál, zřejmě ukrytý za okupace. Po restaurování míří do Zoo Praha.
80. léta
Opravy proti zvětrávání
Socha na hřebeni, poškozená bleskem a horským počasím, prochází opravami; betonové vysprávky ale dlouho nevydrží.
1995
Demontáž originálu z hřebene
Zvětralá socha putuje do restaurátorské dílny v Leskovci u Vsetína; vzniká podle ní žulová kopie z bloku ze sedlčanského lomu.
1998
Žulová replika na hřebeni
29. června se na původní místo vrací věrná kopie ze žuly. Originál nachází domov na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Návštěva
Naplánujte si cestu k soše
Socha stojí volně u hřebenové cesty - návštěva se nejlíp spojí s Pustevnami a Radhoštěm.
Kde to přesně je
Na hřebeni, asi 1,5 km od Pusteven
Socha stojí přímo u široké hřebenové cesty z Pusteven na Radhošť, ve výšce 1 105 m n. m. Od Pusteven k ní dojdete zhruba za půl hodiny; na vrchol Radhoště s kaplí to od sochy jsou další asi 2 km.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Další místa v okolí (mimo trasu)
Trasa po hřebeni
Jak se sem dostat: hřebenovkou
K soše nevede silnice - cesta k ní je hřebenovka z Pusteven na Radhošť, z jedné nebo druhé strany. Nejhezčí příchod (asi 1,5 km) začíná na Pustevnách. Celý výlet měří asi 4 km; trasu vidíte na mapě.
- 1
Po hřebeni k soše Radegasta~1,5 km · jste tady
Vydejte se po hřebeni k žulové soše pohanského boha Radegasta od Albína Poláška - stejného sochaře, který vytvořil i sousoší u kaple.
- 2
Od Radegasta ke kapli+2 km
Od sochy pokračujte dál po hřebeni ještě zhruba dva kilometry až na samotný vrchol Radhoště. Výhledy na obě strany Beskyd si užijete prakticky po celou cestu.
Vrchol Radhoště s kaplícíl
Nejvýše položená církevní stavba v Česku - a s ní sousoší věrozvěstů, hledící přes hřeben zpět k Radegastovi.
- ↓
Kam dál: sestup do Rožnovamožnost bez auta
Nechcete se vracet po stejné cestě? Od kaple můžete sejít po turistické stezce kolem Valašského muzea v přírodě do Rožnova pod Radhoštěm. Zpátky na Pustevny vás vyveze autobus. Na mapě je sestup naznačený čárkovaně.
Z opačné strany: auto se dá nechat i v Rožnově pod Radhoštěm a hřebenovku vyjít v protisměru trasy Pustevny – Radhošť – Rožnov - od kaple k soše pak zbývají asi 2 km. Celodenní výlet, na mapě naznačený čárkovaně.
Co vědět před cestou
Volně přístupná po celý rok
Socha stojí volně u hřebenové cesty - žádné vstupné ani otevírací doba.
Počasí na hřebeni
Stojíte v otevřeném terénu nad 1 100 m n. m. - počasí se tu mění rychle a fouká i v létě. Vrstva navíc se hodí prakticky vždy.
Občerstvení a toalety
U sochy je bufet a kompostovací toalety. Provozní doba bufetu je proměnlivá - nespoléhejte se na to, že bude otevřen.
Za originály do údolí
Původní socha z roku 1931 stojí ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm (přístupné v úředních hodinách), druhý odlitek je k vidění v Zoo Praha.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Kolik existuje soch Radegasta a kde je najdu?
Tři. Na hřebeni stojí žulová replika z roku 1998, originál z hřebene z roku 1931 je ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm a jeho dvojče (druhý odlitek ze stejné formy) je v Zoo Praha.
Z čeho je socha, kterou dnes na hřebeni potkáte?
Ze žuly. Je to přesná kopie originálu, vytesaná v roce 1998 poté, co horské počasí a úder blesku poškodily původní sochu z umělého kamene.
Kdo sochu vytvořil a kdy byla poprvé odhalena?
Frenštátský rodák Albín Polášek, profesor Akademie umění v Chicagu. Slavnostně ji odhalili 5. července 1931 při Slovanské pouti na Radhošti.
Jak se k soše nejsnáz dostanu?
Pěšky po hřebenové cestě - od Pusteven asi 1,5 km, od kaple na Radhošti asi 2 km. Silnice k soše nevede.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 3
Z jakého materiálu je socha, kterou dnes na hřebeni potkáte?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Kam dál
Hřeben a jeho okolí
Hřebenovku a pověst o Radegastovi vypráví sousední stránka o Radhošti. Ostatní místa jsou nedaleko na cestě k soše.
Hřebenovka a pověst o Radegastovi
Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
Cesta z Pusteven na Radhošť, vrchol s kaplí sv. Cyrila a Metoděje a pověst o pohanském bohu, kterému se hora přezdívá - vyšší kontext, který socha jen doplňuje.
Přejít na stránku →
Odkud se sem chodí
Brána Pusteven
Vstupní brána do areálu Pusteven s infocentrem, které má na starosti logistiku výletu - auto, autobus, lanovku i parkování.
Přejít na stránku →
Podzemí kousek od sochy
Jeskyně Cyrilka
Trhlina rozevřená sesouváním hřebene, zimoviště netopýrů - druhá nejdelší pseudokrasová jeskyně v Česku, jen kousek od Pusteven.
Přejít na stránku →
Zastávka cestou
Mořské oko
Jezírko, které si beskydští turisté v roce 1894 sami vykopali - dnes chráněná tůň s třemi druhy čolků, kousek od Pusteven.
Přejít na stránku →