Proč sem jít
Za nenápadnou dírou půl kilometru chodeb
Z Pusteven je to pár minut. Uvidíte prohlubeň v lese, rozpraskané pískovcové bloky a mříž ve svahu. Za ní se skrývá půl kilometru chodeb nejdelší jeskyně Beskyd.
Jeskyně • Pustevny • asi 1 000 m n. m.
Jeskyně Cyrilka
Rozsedlina v hřebeni, který se pomalu rozvolňuje. 2. nejdelší jeskyně v ČR a zimoviště netopýrů.
Nejdelší beskydská jeskyně
Pár set metrů od Pusteven se v lesní prohlubni nachází úzký zamřížovaný otvor. Za ním se rozbíhá 568 metrů chodeb nejdelší jeskyně Beskyd a druhé nejdelší pseudokrasové jeskyně v Česku. Nevymlela ji voda: rozevřel ji svah hřebene, který se pomalu sune dolů. Jeskyně je nepřístupná.
- rozsedlinových ďůr na hřebeni
- ~30
- chodeb propojených průlezy
- 3 patra
- ne kras vymletý vodou
- pseudokras
Co si u toho představit
Hřeben, který se rozjíždí
Chodby nevymlela voda. Jsou to rozsedliny - trhliny, jak se svah Radhošťského hřebene po měkkých jílovcích pomalu sesouvá. Jeskyně roste s pohybem hory a stále se mění.
Proč je zavřeno
Mříž chrání lidi i netopýry
Vstup do jeskyně není bezpečný. Jeskyně se stále hýbe a její bloky se řítí. V zimě tu navíc spí vzácní netopýři, které vyrušení stojí životně důležitou energii.
Příběh jeskyně Cyrilka
Půl kilometru chodeb, které nevymlela voda: jeskyně, pověsti a netopýři pod Pustevnami
Jak vznikla
Chodby, které rozevřel svah
Beskydy tvoří flyš - vrstvy tvrdých godulských pískovců proložené měkkými jílovci. Jílovce fungují jako kluzné plochy: pískovcové bloky po nich pomalu sjíždějí ze svahu a hřeben se rozvolňuje.
Tam, kde se masiv roztrhne, zůstanou pukliny, ze kterých vzniká rozsedlinová jeskyně. Tou je i Cyrilka: síť trhlin ve třech patrech propojených průlezy. Někde jsou chodby vysoké sotva pár desítek centimetrů, jinde až osm metrů, místy se zužují do úzkých spár. Tím se beskydské jeskyně liší od krasových: jejich chodby sledují svislé pukliny v pískovci - stěny bývají skoro rovné. Právě proto v nich lidé odedávna tušili spíš lidské výtvory než dílo přírody.
Takových trhlin je Radhošťský hřeben plný - odedávna se jim říká Radhošťské ďůry. Speleologové jich tu napočítali kolem třiceti.
Pověsti
Ďůry na Radhošti
Jeskyním se na Valašsku říkalo ďůry a ty radhošťské byly odjakživa opředené pověstmi. Uvnitř hory prý byla obrovská jeskyně s potokem, přes něj kamenná lávka a na ní pes nebo drak hlídající poklad pohanských kněží. Podle bájí, které v Rožnově sesbíral Beneš Metoděj Kulda, vedly z Radhoště tři chodby - jedna až k Velehradu, druhá k Jablunkovu, třetí do Uher.
„Nejstarší dochované zprávy o jeskyních na hřebenu Radhoště pocházejí z roku 1639.“J. Skutil, Radhošťské ďůry (1957)
Pastevci ďůry používali prakticky - jako sklep na mléčné výrobky a úkryt před nečasem. Badatelé se do nich pouštěli od 19. století: roku 1895 nechal František Přikryl rozšířit vchod do Cyrilky. Byl přesvědčen, že podzemí pokračuje až k jeskyni Volářka pod Radhoštěm, čtyři kilometry daleko - což se ale nepotvrdilo.
- nejstarší dochovaná zpráva
- 1639
- Přikryl nechal rozšířit vchod
- 1895
- vedly dle pověstí až k Velehradu a do Uher
- 3 ďůry
Objevování
Půl kilometru po metrech
Soustavný výzkum vede od roku 1969 speleologický klub ORCUS Bohumín (ZO ČSS 7-01). V roce 1976 se speleologům podařilo proniknout do „Nové části“ a jeskyně se prodloužila o 210 metrů na 375 metrů.
Pak přišla dlouhá pauza a po ní tři objevné roky. Při novém mapování v roce 2011 se našly další rozsedlinové chodby i propojení mezi známými větvemi: délka vyskočila na 511 metrů. Na konci roku 2012 speleologové vyklidili suť a protlačili se do úzké pukliny (dnes Kašingova chodba) - délka vzrostla na 535 metrů. Objevy v roce 2015 posunuly součet na 552 metrů a další prolongace v roce 2022 na dnešních 568 metrů.
Díky postupným objevům je dnes Cyrilka druhou nejdelší pseudokrasovou jeskyní v Česku - delší je jen Teplická jeskyně v Adršpašsko-teplických skalách (1 065 m). Geofyzikální měření naznačuje, že další neznámé rozsedliny se skrývají výš ve svahu.
Živá hora
Jeskyně, která se pořád mění
Cyrilka není ustálená jeskyně a nikdy ustálená nebude. Pořád se mění: chodby se otevírají i zavírají a stropy se mohou řítit; vchod byl naposledy zavalený v roce 1998. Právě proto je vstup nebezpečný a uzavírá ho mříž.
Dlouho se mělo za to, že chodby vedou jen těsně pod povrchem - přesné zaměření v roce 2011 ale ukázalo, že dno jeskyně leží až 16 metrů pod zemí. Hlouběji ve vnitřních chodbách visí ze stropu drobná bílá brčka - jediná zdejší „krápníková“ výzdoba. Nevznikla srážením vápence jako v běžných jeskyních, ale z vápnitého tmelu vyluhovaného z pískovce.
Časová osa
Od ďůr k půlkilometrové jeskyni
1639
Nejstarší zpráva
Z tohoto roku pocházejí nejstarší dochované zprávy o jeskyních na hřebenu Radhoště. Lidově se jim říká ďůry a opřádají je pověsti o pokladech.
1895
Rozšíření vchodu
František Přikryl nechává rozšířit vstup do Cyrilky a jeskyni prozkoumává. Mylně se domnívá, že podzemí pokračuje až k jeskyni Volářka pod Radhoštěm.
1953
První přesný plán
D. Tučník publikuje první spolehlivý plán jeskyně i vysvětlení jejího vzniku ze svahových pohybů.
1969
Začíná soustavný výzkum
Do jeskyně přichází speleologický klub ORCUS Bohumín - mapování, sledování mikroklimatu, pohybů bloků a netopýrů pokračuje dodnes.
1976
Objev Nové části
Průnik do dosud neznámých prostor prodlužuje jeskyni o 210 metrů na 375 metrů.
1996
Sčítání netopýrů
Netopýři se začínají pravidelně sčítat. V zimovišti dominuje kriticky ohrožený vrápenec malý.
1998
Zavalený vchod
Pohyb skalních bloků naposledy zavalil vstup do jeskyně - připomínka toho, že hora se stále hýbe.
2011
Nové mapování: 511 m
Přesné měření odhaluje další chodby i propojení mezi větvemi. Ukazuje se také, že dno jeskyně leží 16 metrů pod povrchem.
2012
Kašingova chodba: 535 m
Po vyklizení sutě se speleologové protlačují do úzké pukliny; za ní následují plazivky a malý dóm.
2015
552 metrů chodeb
Další objevy protahují jeskyni na 552 metrů.
2022
568 metrů chodeb
Prolongace speleologického klubu ORCUS posouvá součet na dnešních 568 metrů.
Obyvatelé jeskyně
Život v podzemní ledničce
Uvnitř panuje stálé chladno a vlhko, po celý rok bez větších výkyvů. Takové stabilní prostředí je v přírodě vzácné - a tak se do Cyrilky stáhli i tvorové, které jinde nepotkáte.
- teplota
- 4–10 °C
- vlhkost
- nad 85 %
- beze změn
- celý rok
Netopýři
Zatímco mrvnatka tu žije celý rok, netopýři jsou zimní hosté. Cyrilka patří spolu s Kněhyňskou jeskyní a Čertovou dírou k nejvýše položeným zimovištím netopýrů v Česku; sčítá se tu pravidelně od roku 1996.
Vrápenec malý
Rhinolophus hipposideros
Nejpočetnějším zimním hostem je kriticky ohrožený vrápenec malý - jeden z našich nejvzácnějších netopýrů. Zatímco ostatní druhy se přes zimu tisknou do škvír, vrápenec visí volně za nohy a celý se zahalí do širokých křídel jako do pláště.
Takhle zabalený a nehybný pak vypadá trochu jako visící hruška - nenápadná kapka, o které byste ani neřekli, že je to spící zvíře. Přepněte si pohled na fotce a uvidíte ho rozbaleného: s velkýma ušima a podkovovitým nosním listem, podle kterého celá skupina vrápenců dostala jméno.
Netopýr přečkává zimu na tukových zásobách, spánek přerušuje nerad. Každé vyrušení ho stojí energii, kterou v mrazu nemá kde doplnit - opakované probuzení mu může být až osudné. Do zimoviště se tedy nechodí.
Netopýři, kteří tu dále zimují
Skoro všichni patří do rodu Myotis - malí hnědí netopýři k nepoznání si podobní. Prozradí je až detail, který na fotce splyne: výřez na uchu, délka uší, lem štětinek na bláně nebo velikost. Proto u každého druhu uvádíme rovnou jeho poznávací znak.
Netopýr velký Myotis myotis
Náš největší netopýr a po vrápenci druhý nejčastější spáč Cyrilky - pozná se hlavně podle velikosti.
Netopýr ušatý Plecotus auritus
Uši skoro tak dlouhé jako tělo. Na zimu si je harmonikovitě složí a schová pod křídla - trčí jen špičaté tragy.
Netopýr vodní Myotis daubentonii
Loví těsně nad hladinou potoků a rybníků; hmyz sbírá i nohama a ocasní blánou.
Netopýr řasnatý Myotis nattereri
Na okraji ocasní blány má hustý lem štětinek - kartáč, kterým shrabuje hmyz z listů. Odtud „řasnatý“.
Netopýr brvitý Myotis emarginatus
Pozná se podle drobného výřezu na okraji ucha, který mu dal jméno; srst má do ryšava.
Netopýr vousatý Myotis mystacinus
Jeden z našich nejmenších netopýrů, s tmavým obličejem i blánami.
Netopýr Brandtův Myotis brandtii
Vousatému tak podobný, že se dlouho měli za jeden druh; rozliší je až detail chrupu - chce to lupu.
Netopýr velkouchý Myotis bechsteinii
Velké uši a mimořádná vzácnost - specialista na staré listnaté lesy.
Za dobu sledování tu bylo zjištěno devět druhů netopýrů. Počet přezimujících se rok od roku liší.
Návštěva
Naplánujte si cestu k jeskyni
Kde to přesně je
V lese nad parkovištěm na Pustevnách
Vstup najdete v mělké prohlubni pod nízkou skalkou, ve výšce kolem 1 000 m n. m. Od parkoviště na Pustevnách je to asi 100 metrů, od vyhlídkového altánu Cyrilka zhruba 250 metrů na východ. Otvor je malý a nenápadný - snadno se mine.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Jeskyně a okolí Pusteven
Jak se sem dostat
Vyráží se z Pusteven. Od parkoviště je to k jeskyni pár minut lesem.
- 1
Vstup do jeskyně Cyrilkacíl · jste tady
Cesta končí u prohlubně s mříží. Jeskyni si prohlédnete jen zvenčí - podzemí patří netopýrům.
- →
Kam dál: po hřebeni k Radegastovi~1,5 km
Z Pusteven pokračuje hřebenovka k soše Radegasta a dál na Radhošť s kaplí. Jeskyni tak snadno spojíte s celodenním výletem po hřebeni.
K jeskyni nevede značená trasa a terén v prohlubni bývá vlhký a kluzký; zůstaňte na pěšině a do vstupního jícnu nelezte.
Co vědět před cestou
Dovnitř se nechodí
Jeskyně je veřejnosti nepřístupná a vstup uzavírá mříž. Bloky se posouvají a stropy se mohou řítit - vchod byl naposledy zavalený v roce 1998.
Zimní klid pro netopýry
Od podzimu do jara tu hibernují netopýři. Vyrušení je stojí tukové zásoby, které v mrazu nedoplní - proto se u vstupu nehlučí a nesvítí dovnitř.
Terén a obuv
Prohlubeň je stinná, vlhká a kluzká. Kolem leží popadané bloky a kořeny. Hodí se pevná obuv - k jeskyni nevede značená cesta.
Nejbližší zázemí
Občerstvení i toalety jsou na Pustevnách, pár minut chůze.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Je jeskyně Cyrilka přístupná veřejnosti?
Ne. Vstup uzavírá mříž - dovnitř se nechodí, jeskyně je veřejnosti nepřístupná. Prohlédnete si ji jen zvenčí, včetně 360° prohlídky na této stránce.
Jak se k jeskyni dostanu?
Z Pusteven je to pár minut chůze lesem. K jeskyni ale nevede značená cesta, jen sešlapaná pěšina.
Jak jeskyně Cyrilka vznikla?
Rozevřely ji trhliny ve svahu, který se pomalu sesouvá po měkkých jílovcích (hlubinné ploužení) - typický beskydský pseudokras, ne kras vymletý vodou.
Jak je jeskyně Cyrilka dlouhá?
568 metrů chodeb (poslední prolongace z roku 2022). Jde o nejdelší pseudokrasovou jeskyni v Beskydech a druhou nejdelší v Česku.
Kdo v jeskyni přezimuje?
Devět druhů netopýrů, nejpočetnější je kriticky ohrožený vrápenec malý. Celoročně tu navíc žije vzácná mrvnatka, drobná moucha přizpůsobená životu v podzemí.
Proč se u vstupu nemá hlučit?
Od podzimu do jara tu hibernují netopýři. Probuzení je stojí tukové zásoby, které v mrazu nedoplní - proto se u vstupu nehlučí a nesvítí dovnitř.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 4
Čím je jeskyně Cyrilka výjimečná?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.