Proč sem jít
Podívat se na 130 let starý nápad
Je to nejstarší dochovaný počin beskydských turistů v sedle - starší než Libušín i Maměnka. Dnes v něm žijí tři druhy čolků.
Jezírko • Prostřední Bečva • 980 m n. m.
Mořské oko
Beskydy neměly jezero. Turisté si ho v roce 1894 vykopali sami - dnes patří čolkům.
Vykopané pleso, které si vzali čolci
Necelý půlkilometr od Pusteven se v lese schovává tmavá hladina zvaná mořské oko. Taková horská jezera obvykle vytvořil ledovec nebo sopka. Tohle vyhloubili lidé.
Byli to členové Pohorské jednoty Radhošť. Mrzelo je, že Beskydy jako jediné hory nemají pleso, a tak si ho v roce 1894 udělali sami. Dnes je z jejich atrakce chráněná tůň se třemi druhy čolků.
Co nevynechat
Panel naučné stezky a klid u hladiny
Jezírko je druhé zastavení naučné stezky Čertův mlýn. Od zábradlí je vidět celá hladina - a když chvíli počkáte v tichu, uvidíte i to, co se v ní hýbe.
Kdy vyrazit
Za čolky v květnu a červnu
Dospělé čolky uvidíte ve vodě nejčastěji v květnu a červnu. V létě hladinu často pokryje zelený povlak, na podzim je nad ní klid a barvy. V zimě se kolem běžkuje.
Jezírko zblízka
Rozhlédněte se po jezírku
Pohled od dřevěného zábradlí na břehu - za to se kvůli čolkům nechodí.
Příběh jezírka Mořské oko
Jediné jezero v okolí si turisté vykopali sami. Přežilo, protože si ho zabrala příroda.
Hory bez plesa
Turisté, kterým chybělo jezero
Roku 1884 založili Frenštáťané Pohorskou jednotu Radhošť - první český turistický spolek v tehdejším Rakousku-Uhersku. Lidé ze spolku stavěli útulny, značili cesty a vodili do hor výletníky. Pustevny, jak je známe, jsou z velké části jejich dílo.
Podle historických záznamů je ale trápila jedna věc: Beskydy na rozdíl od jiných hor neměly žádné pleso. Tak si ho v roce 1894 udělali sami. Vybrali si starší mokřad v terénní prohlubni pod hřebenem, vyčistili ho a prohloubili. Jméno si vypůjčili od horských jezer, která vznikala ledovci a sopkami: mořské oko.
Bylo to o pět let dřív, než v sedle vyrostly slavné Jurkovičovy útulny. Mořské oko je tak starší než Libušín i Maměnka a patří k nejstaršímu, co z díla spolku na Pustevnách a okolním hřebeni zůstalo.
Kdy co na Pustevnách vzniklo
- 1884Pohorská jednota Radhošť
nejstarší český turistický spolek
- 1891První útulna Pústevňa
dřevěné stavení s noclehárnou
- 1894Mořské oko
jezírko vykopané z mokřadu
ŠumnáPatrně nejstarší dosud stojící turistická chata v Beskydech
Altán CyrilkaVyhlídka na hřebeni nad sedlem
- 1899Libušín a Maměnka
Jurkovičovy secesní útulny
Dnešek
Tůň v lese, zábradlí a jeden panel
Mořské oko je mělká lesní tůň schovaná mezi stromy. V létě ji z velké části pokryje zelený povlak drobných vodních rostlin. Voda je tmavá - zrcadlí se v ní les.
Ke břehu vede vyšlapaná plocha s dřevěným zábradlím. Není to vyhlídka, ale hranice - za ni se nechodí. Vedle stojí panel naučné stezky Čertův mlýn. Jezírko je její druhé zastavení; celá stezka měří sedm kilometrů a pokračuje úbočím Čertova mlýna k Martiňáku. Její první část vede po červené k Čertovu stolu.
Nejzajímavější je jezírko pro toho, kdo u něj chvíli počká. Na jaře se ve vodě pohybují čolci, nad hladinou loví vážky. Přes den tudy projdou stovky lidí od lanovky.
Obrácené role
Z atrakce pro lidi se stalo útočiště pro čolky
Sto třicet let je na horskou tůňku dlouhá doba. Jezírko, které mělo být ozdobou pro návštěvníky, si mezitím zabrali obojživelníci. Stojatá voda je v horách vzácnost, a tak v širokém okolí není pro obojživelníky důležitější místo než tahle tůň, která nevyschne ani v létě.
Tím se role obrátily. Voda dnes patří čolkům: nechodí se do ní a nic se do ní nepouští. Jezírko leží v CHKO Beskydy a starají se o něj ochránci přírody s lesníky.
- rok vzniku
- 1894
- druhy čolků ve vodě
- 3
- nadmořská výška
- 980 m
Kdo v tůni žije
Čolek horský
Ichthyosaura alpestris
Nejnápadnější ze tří. Samec má v době rozmnožování modrošedé boky a jasně oranžové břicho. Mimo vodu se ukrývá pod kameny a dřevem.
Foto: Anevrisme, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Čolek obecný
Lissotriton vulgaris
Nejrozšířenější český čolek, drobný a hnědavý. Samec má v době rozmnožování vysoký zubatý hřeben po celém hřbetě.
Foto: Jaromír Trautmann, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Čolek karpatský
Lissotriton montandoni
Karpatský endemit. Žije jen v Beskydech a okolí - jinde v Česku ho nepotkáte. Právě on dělá z obyčejné tůně vzácné místo.
Foto: Ihor Hvozdeckyj, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0Nad hladinou
Lovci ve vzduchu
Vážky vyrůstají ve vodě jako dravé larvy a nad hladinou pak loví - jsou tedy dalším důkazem, že tůň funguje. Od břehu je nejlíp zahlédnete za slunečného dne.
Vážka ploská
Libellula depressa
Zavalitá vážka se širokým zploštělým zadečkem. U samců je modře ojíněný. Ráda usedá na vyčnívající větvičky a znovu a znovu z nich vyráží lovit.
Foto: slezo, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0
Šídlo modré
Aeshna cyanea
Velké šídlo s modrozelenou kresbou. Nad hladinou vytrvale krouží sem a tam. Létá i v podvečer. K malým tůním se vrací klást vajíčka.
Foto: Klaus Krahn, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0Fotky ukazují druh, ne konkrétního jedince z Mořského oka.
Časová osa
Od nápadu k chráněné tůni
1884
Vzniká Pohorská jednota Radhošť
Ve Frenštátě pod Radhoštěm zakládají místní první český turistický spolek v Rakousku-Uhersku. Značí cesty, staví útulny - a proměňuje Pustevny v turistické místo.
1894
Turisté si vyhloubí jezero
Členy spolku podle historických záznamů mrzelo, že Beskydy nemají žádné pleso. Využili proto starší mokřad v prohlubni pod hřebenem, vyčistili ho a prohloubili do podoby jezírka.
konec 19. století
Sedlu se ještě říká Poustevny
Jméno má sedlo po poustevnících, kteří tu předtím pár desetiletí žili. Slavné útulny Libušín a Maměnka podle návrhů Dušana Jurkoviče jsou o několik let mladší než jezírko.
dnes
Chráněná tůň na naučné stezce
Jezírko je druhé zastavení naučné stezky Čertův mlýn a domov tří druhů čolků. Pečují o něj ochránci přírody a lesů; leží v CHKO Beskydy.
Návštěva
Naplánujte si cestu k Mořskému oku
Kde to přesně je
Půl kilometru východně od Pusteven, v lese
Jezírko leží ve výšce 980 m n. m. v terénní prohlubni pod hřebenem mezi Pustevnami a Tanečnicí - necelý půlkilometr od Libušína a horní stanice lanovky. Ze značené cesty ho neuvidíte hned: schovává se mezi stromy pár kroků stranou.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Mapa okolí
Jak se sem dostat
Od Pusteven vede k jezírku a dál k Čertovu stolu červená značka:
- 1
Mořské okocíl · ~0,5 km · jste tady
Ze sedla vyrazte na východ, zády k Radhošti. Kousek od rozcestí u Libušína se v lese schovává jezírko Mořské oko - útočiště čolků a dalších obojživelníků.
- ↓
Kam dál: Čertův stůlpokračování · ~2,5 km
Po téže červené se dá jít dál hřebenem přes sedlo pod Tanečnicí na Čertův mlýn, nejvyšší horu Zlínského kraje. Celou trasu popisuje stránka výletu.
Naučná stezka: jezírko je druhé z devíti zastavení naučné stezky Čertův mlýn. Oficiální stezka pak pokračuje po červené dál až k Martiňáku (7 km, 9 zastavení); pozdější úsek už vede po asfaltu.
Co vědět před cestou
Časová náročnost
Od Brány Pusteven jste u jezírka za deset až patnáct minut chůze. Na zastavení u hladiny a přečtení panelu stačí čtvrthodina.
Šetrnost k obojživelníkům
Jezírko je útočiště čolků a dalších obojživelníků. Zůstaňte za zábradlím, nevstupujte do vody, nesahejte do ní a nic do ní nevypouštějte - ryby ani želvy sem nepatří. Psa nechte na břehu a na vodítku.
Co uvidíte a kdy
Dospělé čolky potkáte ve vodě nejčastěji v květnu a červnu. V létě bývá hladina z velké části pokrytá zeleným povlakem drobných vodních rostlin - jde o normální stav mělké tůně.
Nejbližší zázemí
U jezírka není ani lavička, ani koš - zázemí je zpátky na Pustevnách.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Jak vzniklo Mořské oko na Pustevnách?
Vyhloubili ho lidé. V roce 1894 vyčistili a prohloubili starší mokřad pod hřebenem členové Pohorské jednoty Radhošť - mrzelo je, že Beskydy jako jediné hory nemají pleso.
Jak se dostanu k Mořskému oku?
Pěšky z Pusteven po červené značce na východ, necelý půlkilometr - deset až patnáct minut chůze.
V jaké nadmořské výšce Mořské oko leží?
980 m n. m., v terénní prohlubni pod hřebenem mezi Pustevnami a Tanečnicí.
Kdo v Mořském oku žije?
Tři druhy čolků - horský, obecný a karpatský. Dospělce ve vodě uvidíte nejčastěji v květnu a červnu, jejich larvy od června do srpna.
Dá se v Mořském oku koupat?
Ne. Jezírko je útočiště obojživelníků - návštěvníci zůstávají za zábradlím a do vody se nevstupuje.
Je u Mořského oka občerstvení nebo toalety?
Přímo u jezírka není nic. Zázemí (občerstvení, toalety) najdete zpátky na Pustevnách.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 4
Jak vzniklo beskydské Mořské oko?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.