Proč sem jít
Vrchol nejvyšší hory Zlínského kraje
Čertův mlýn (1 206 m) je nejvyšší vrchol Zlínského kraje i okresu Vsetín. Značená cesta vede přímo přes rozpadající se vrchol - cestou uvidíte skalní výchozy, trhliny, odsedlé bloky.

Hora v NPR Kněhyně – Čertův mlýn • Prostřední Bečva • 1 206 m n. m.
Nejvyšší hora Zlínského kraje se pomalu trhá pod vrcholem. Na konci té trhliny stojí Čertův stůl - lidé si ho nedokázali vysvětlit jinak než čertem.
Čertův mlýn je nejvyšší hora Zlínského kraje (1 206 m n. m.). Její vrchol se trhá hlubinným ploužením a zůstávají po něm dva nápadné útvary: stometrové skalní koryto jako vytesaný mlýnský náhon a kousek od něj kamenná deska na dvou soklech. Lidé si je neuměli vysvětlit - koryto proto přiřkli čertovu mlýnu a desku jeho stolu. Obojí přitom vytvořila táž hora, která sedá.

Proč sem jít
Čertův mlýn (1 206 m) je nejvyšší vrchol Zlínského kraje i okresu Vsetín. Značená cesta vede přímo přes rozpadající se vrchol - cestou uvidíte skalní výchozy, trhliny, odsedlé bloky.
Kdy vyrazit
Rozvolněný vrchol je nejčitelnější na jaře před olistěním a na podzim. V zimě je hřeben náročný, po dešti kluzký. Noční pohyb v rezervaci se nedoporučuje - patří zvířatům.
Co nevynechat
Stometrový kamenný žlab jako vytesaný mlýnský náhon, ve skutečnosti vzniklý rozestoupením bloků rozpadajícího se hřebene. Pověst v něm viděla čertovo dílo; na jeho konci se nachází Čertův stůl.





Hora se trhá, kámen sedá - a lidé si to vyprávěli tak dlouho, až z toho byl čert, mlýn a nevěsta.
Hora, která se rozevírá
Čertův mlýn je z godulských pískovců - tvrdé flyšové horniny, kde pískovce převažují nad měkčími jílovci. Pevná deska nahoře s poddajnějšími vrstvami níže je recept na nestabilní kolos.
Výsledkem je pomalé rozvolňování vrcholu hlubinným ploužením: masiv se sesouvá, hornina se trhá do rozsedlin a odsedlých bloků a na jejich plochy se vážou jeskyně a propasti.
Nejnápadněji se hora trhá kousek pod vrcholem: k jihu se táhne asi stometrový kamenný žlab, vzniklý rozestoupením skalních bloků. Na jeho konci stojí Čertův stůl.
Kdo dnes vrchol zdolá, stojí na hoře, která se pořád ještě rozevírá. Rozvalené balvany, žlab jako vytesaný, deska na podstavcích - všechno je to dílo jednoho pomalého děje. Lidem to ale kdysi nedávalo smysl, a tak si našli jiného viníka.

Podzemí hory
V Čertově mlýně je pět pseudokrasových jeskyní dlouhých 5 až 74 metrů. Vznikly rozevřením horniny při rozvolňování vrcholu.
Největší z nich je Čertova díra asi 150 metrů jihojihozápadně od vrcholu: 74 metrů dlouhá a 30 metrů hluboká, výrazně svislá, se dvěma vchody. Kousek dál, už u sousední Kněhyně, se do hloubky propadá Kněhyňská propast - s 57,5 metru nejhlubší pseudokrasová propast v Česku.
Pověst
Selka pod horou měla dceru na vdávání, o kterou nikdo nestál - až se jednou vztekla, že by si vzala i čerta. Brzy nato přišel na přástky myslivecký mládenec, chlubil se bohatstvím a o dceru se hlásil. Matka svolila pod jedinou podmínkou: do osmačtyřiceti hodin, dřív než podruhé zakokrhá kohout, postaví nahoře na vrchu mlýn, aby se v něm dalo hned mlít.
Starý strýček se hned pokřižoval a zeptal se, jestli si nevšimly koňského kopyta. Od rána prý po Bečvách chodí žebrák a skupuje všechny kohouty. Jednoho tedy schovaly - a když byl mlýn druhou noc skoro hotový, kohout po půlnoci zakokrhal. Čert upadl a dílo nedokončil. Po nedostavěném mlýně prý zůstaly jen balvany rozházené po vrcholu (kameny ze stavby) a skalní koryto, kudy měla téct voda na kolo - právě onen stometrový žlab pod vrcholem.
Dolmen, nebo dílo hory?
Šestapůltunová deska leží na dvou kamenných soklech tak pravidelně, až to svádí k myšlence lidského díla. Vypráví se o ní jako o pohanském obětním stole i pravěkém astronomickém zařízení - nejčastěji ale jako o dolmenu, pravěkém „kamenném stole“, jaké stojí po celé Evropě.
K astronomické verzi se přiklonil docent Jan Folprecht, jehož výklad se dostal až na informační tabuli na vrcholu: podle něj jde o megalitickou stavbu, snad kultovní. Nabízí i pozorování, které zní lákavě - osa stolu míří na Radhošť a z dutiny by se dal o rovnodennostech sledovat západ slunce nad jeho vrcholem. Archeologický výzkum, který by to potvrdil, ale neproběhl.
Druhý tábor v desce vidí dílo samotné hory - a má pro sebe tutéž věc jako u koryta o kus výš: rozvolněný vrchol, odsedlé bloky godulského pískovce a náhodu, která je poskládala do tvaru stolu. Trhliny a rozvalené kvádry jsou tu na každém kroku, takže přírodě to lze věřit snadno. Jistotu nemá zatím nikdo a možná je to tak dobře: hádanka drží horu při životě už po generace.

Časová osa
křída
V karpatském moři se ukládají godulské pískovce - tvrdá flyšová hornina, ze které je celý masiv Čertova mlýna.
vrásnění Karpat
Horniny se stlačují do vrás a přesouvají na sebe - tak vzniká hřbet Radhošťské hornatiny s vrcholy nad 1 200 m.
dodnes
Vrchol pomalu praská a sesouvá se: vznikají trhliny, sesuvy a jeskyně. Táhne se z něj stometrový skalní žlab a na jeho konci Čertův stůl.
19. 1. 1989
Vzniká NPR Kněhyně – Čertův mlýn (necelých 199 ha) - třetí největší rezervace v CHKO Beskydy.
2001
Doc. Jan Folprecht publikuje výklad, že Čertův stůl je megalitická stavba orientovaná k Radhošti. Text se dostává na informační tabuli na vrcholu.
2002
Ochránci přírody otevírají 7 km dlouhou stezku s devíti zastaveními z Martiňáku na Pustevny.
Naučná stezkaKamenná deska odsedlá na konci stometrového skalního koryta pod vrcholem Čertova mlýna (1 206 m, nejvyšší hora Zlínského kraje). Vznikla stejným hlubinným ploužením, které horu trhá do rozsedlin.
Je to jen hypotéza doc. Jana Folprechta z roku 2001, která se dostala na informační tabuli na vrcholu. Archeologický výzkum neproběhl - jistě se neví, jde-li o přírodní útvar, nebo stavbu.
Ne, leží mimo značenou cestu uvnitř národní přírodní rezervace, kde je pohyb povolený jen po vyznačených trasách. Stůl proto stránka ukazuje ve 360° prohlídce.
Ano, hora má pseudokrasové jeskyně a zimoviště netopýrů - podrobně je popisuje stránka Jeskyně Cyrilka.
Otázka 1 z 6

Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Čertův mlýn je jen část většího celku. Související místa a jejich příběhy najdete na následujících stránkách.

Celá rezervace pohromadě
Celá rezervace ukrývá i Kněhyňskou propast - s hloubkou 57,5 metru nejhlubší pseudokrasovou propast v Česku.
Přejít na stránku →Sesterský vrchol téže rezervace
Kněhyně (1 257 m), vyšší soused Čertova mlýna - její vrchol tvoří jádro rezervace a lidem je vstup zakázán.
Přejít na stránku →Stejný děj, o hřeben vedle
Trhlina rozevřená sesouváním Radhošťského hřebene - druhá nejdelší pseudokrasová jeskyně v Česku. Zimoviště netopýrů, stejné jako Čertova díra; ke vstupu s mříží lze dojít.
Přejít na stránku →Zdi za vrcholem
Zbytky lovecké chaty arcibiskupských lesů v sedle za vrcholem - asi 497 m severně od stolu po červené, s vlastním 360° stanovištěm.
Přejít na stránku →Zastávka cestou
Jezírko, které si beskydští turisté v roce 1894 sami vykopali - dnes chráněná tůň s třemi druhy čolků. Leží na červené kousek od Pusteven, cestou k Čertovu mlýnu.
Přejít na stránku →Výchozí bod výletu
Parkoviště, lanovka i autobus - logistiku celého výletu má na starosti sedlo Pusteven. Odtud jsou to na vrchol necelé tři kilometry.
Přejít na stránku →