Proč sem jít
Mečíky po desítkách, občas koberec
Mečík střechovitý kdysi rostl na všech vlhkých loukách Valašska, dnes je vzácný a chráněný. Pod Juráškou ho pořád kvetou desítky, v některých letech celý fialový koberec.
Přírodní památka • Horní Bečva • 510–520 m n. m.
Pod Juráškou
Louka, kterou málem zabila vlastní ochrana.
Chránili rosnatku tak, že ji vyhubili
U silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny, v údolí potoka Kněhyně, leží hektar silně podmáčené rašelinné louky. Chráněná je od roku 1952 kvůli masožravé rosnatce okrouhlolisté, která tu tehdy měla jedinou známou lokalitu v Pobečví. Ochrana zde paradoxně zničila to, co měla chránit - louka začala zarůstat a rosnatka z ní zmizela. Teprve návrat kosení a pastvy ji podle pečovatelů v posledních letech přivádí zpátky.
- rosnatek po desítkách let bez pastvy
- 0
- lokalit prstnatce sedmihradského v ČR
- 1 z mála
- skutečná výměra, na papíře hektar
- 0,84 ha
Kdy vyrazit
Červen a začátek července
V tu dobu kvetou mečíky i orchideje naráz - louka je nejhezčí. Kruštík bahenní se přidává ještě v červenci.
Co vědět
Chráněné území hned u cesty
Louka leží kousek od silnice, mimo značené trasy. Je to podmáčený mokřad - dívejte se od kraje.
Příběh louky a jedné masožravé rostliny
Rezervace vznikla kvůli jedné rostlině. Trvalo desítky let, než se ukázalo, co ji na louce doopravdy drží.
Proč vzniklo
Kvůli jediné masožravé rostlině
Louka Pod Juráškou leží na dně údolí potoka Kněhyně, pod prudkým zalesněným svahem kopce Juráška (také Kotelnice), po kterém nese jméno. Podloží tvoří těžké glejové jíly, které vodu nepustí - a tak tu vzniká trvale podmáčená rašelinná louka.
Za války a pár let po ní byl mokřad plný rostlin, které jinde mizely. Nejvzácnější z nich byla rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravka, která si lepkavými listy chytá hmyz. V roce 1952 tu měla jedinou známou lokalitu v celém Pobečví - a přesně kvůli ní bylo místo vyhlášeno za chráněné.
Jenže rosnatka ani mečík tu nerostly navzdory lidem, ale díky nim. Vlhkou louku po generace drželo kosení a pastva; ta chudá, otevřená, rozdupaná půda byla přesně to, co takové rostliny potřebují. To se ukázalo, teprve když lidé odešli.
Ochrana, která dusila
Zákaz pastvy a vyschlé okolí
Po vyhlášení ochrany se stalo něco, co dnes zní jako paradox: státní ochrana přírody tu zakázala pastvu, aby zvířata vzácné druhy nesešlapala. Louka se přestala spásat i pořádně kosit a zůstala ležet ladem. Spolu s odvodněním okolních pozemků to spustilo přesně to, čemu měla ochrana zabránit. Louku ovládly vysoké byliny, začaly ji zarůstat nálety dřevin a pestrost se vytrácela - včetně těch nejvzácnějších druhů. Rosnatka, kvůli které celá ochrana vznikla, z louky úplně zmizela.
Jak se to zvrtlo
1952
Vyhlášení chráněného území kvůli rosnatce okrouhlolisté - jediné lokalitě v Pobečví.
po vyhlášení
Pastva zakázaná z obavy o vzácné druhy, kosení ustává. Pozemek zůstává ležet ladem.
odvodnění okolí
Meliorace okolních pozemků snižují hladinu vody. Mokřad začíná vysychat.
sukcese
Louku ovládají vysoké byliny a nálet dřevin. Nízké a světlomilné druhy nemají šanci.
polovina 90. let
Rosnatka okrouhlolistá je z louky pryč - přesně ta rostlina, kvůli které se všechno chránilo.
Návrat rukou a kopyt
Kosa, tůňky a vracející se ovce
Od 90. let se to obrací. Chráněné území se zase pravidelně kosí a odstraňuje se z něj nálet; pro rozmnožování obojživelníků tu bylo vyhloubeno několik tůněk. Louka dostala zpátky to, co jí lidé po generace dávali.
V posledních letech přibyla i pastva ovcí, kterou sem vrátil spolek ČSOP Salamandr - tentýž, co o louku pečuje. Dnes už víme, že dávný zákaz pastvy byl omyl. Mnohé rostliny se totiž bez rozšlapané půdy neobejdou - v souvislém drnu se semeno neuchytí.
Pomalu se tak vrací i to, kvůli čemu chráněné území vzniklo. Rosnatka okrouhlolistá, po desítky let nezvěstná, se tu podle pečovatelů zase začíná objevovat. Obdobný osud - mokřad, který málem zničilo odvodnění a konec hospodaření - potkal i nedalekou Kudlačenu a přírodní památku Poskla. Na obou rosnatka zmizela úplně a zatím se nevrátila.
Co roste a žije Pod Juráškou
Nájemníci mokré louky
Louka Pod Juráškou patří ke svazu vlhkých luk Calthion. Vedle mečíku a orchidejí tu roste celá mokřadní společnost - blatouch, tužebník, kohoutek, suchopýr. Rosnatka na konci řady ukazuje, jak křehká ta rovnováha je - a že se ztracená rostlina může vrátit.
Otevřená louka
Mokro, světlo a kosa
Kvetoucí vlhká louka svazu Calthion - kvete od května do začátku léta. Orchideje jsou zákonem chráněné: netrhejte je, nevyrývejte a do porostu nešlapejte.
Koho a co tu potkáte
Mečík střechovitý
Gladiolus imbricatus
Mečík má nejnápadnější květenství louky - purpurové, na štíhlém stvolu. Počátkem léta jich tu kvetou desítky, v dobrý rok celý koberec. Mimo chráněné louky ho v okolí sotva potkáte.
Foto: Dr. Killer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Prstnatec plamatý sedmihradský
Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica
Pod Juráškou je jedna z mála dnes doložených lokalit tohoto poddruhu v celé republice. Prstnatec má světle růžový klas se skvrnitými listy a kvete v červnu.
Foto: Dominicus Johannes Bergsma, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Prstnatec Fuchsův
Dactylorhiza fuchsii
Nejčetnější zdejší orchidej - světle růžový klas s tmavší kresbou na pysku, listy bývají skvrnité. Kvete v červnu.
Foto: Uoaei1, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Prstnatec májový
Dactylorhiza majalis
Prstnatec má hustý sytě fialový klas a tmavě skvrnité listy. Kvete od května - kdo přijde v květnu a červnu, má největší šanci ho zastihnout.
Foto: Jörg Hempel, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE
Kruštík bahenní
Epipactis palustris
Kruštík je orchidej mokřadů s bílorůžovými květy a nachovou kresbou. Kvete v červnu a červenci, tedy o něco později než ostatní, a roste přímo v podmáčených místech.
Foto: Bernd Haynold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Chřástal polní
Crex crex
Ohrožený pták vlhkých luk, kterého slyšíte, ale skoro nikdy nevidíte - samec za soumraku vytrvale vrže „krek-krek“. Přežije jen tam, kde se seče pozdě a šetrně.
Foto: Triinupohlak, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Rašelina a tůňky
Trvale mokrá místa
Nejmokřejší kouty a vyhloubené tůňky. Rovnováha je křehká: stačí, aby bylo sušeji, a druh, který tu byl běžný, je pryč - jak dokládá osud rosnatky.
Koho a co tu potkáte
Suchopýr úzkolistý
Eriophorum angustifolium
Poznáte ho na dálku podle bílých chomáčků, které v létě vypadají jako sníh v trávě. Roste na trvale mokrých místech - spolehlivá známka, že rašelina pořád funguje.
Foto: Kim Hansen, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Čolek horský
Ichthyosaura alpestris
Na jaře je v tůňkách - samec má v době rozmnožování modré boky a jasně oranžové břicho. Zbytek roku se ukrývá na souši pod kameny a dřevem. Kvůli němu se tu tůňky hloubily.
Foto: Anevrisme, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Kuňka žlutobřichá
Bombina variegata
Malá žabka mělkých tůněk. Poznáte ji spíš po hlase - tiché „unk, unk“ - a podle žlutočerného břicha, které ukazuje při ohrožení.
Foto: Christian Fischer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ještěrka živorodá
Zootoca vivipara
Drobná hnědá ještěrka, kterou zahlédnete, jak se vyhřívá na kraji louky. Jak název říká, rodí živá mláďata - jde o přizpůsobení chladnějším a vlhčím polohám.
Foto: Charles J. Sharp, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Vrací seRosnatka okrouhlolistá
Drosera rotundifolia
Masožravá rostlina, kvůli které chráněné území vzniklo. Po desetiletích bez pastvy a kosení z louky úplně zmizela; podle pečovatelů se v posledních letech zase začíná objevovat. Okrouhlé listy nesou lepkavé žláznaté chlupy, do kterých chytá hmyz.
Foto: Migas, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Snímky jednotlivých druhů jsou převzaté z Wikimedia Commons (autor a licence u fotky) - ukazují druh, ne konkrétní rostlinu či zvíře z Pod Juráškou.
Časová osa
Od zákazu pastvy zpátky k pastvě
1952
Vyhlášení chráněného území
Výnosem z 21. ledna 1952 vzniká chráněné území Pod Juráškou. Důvod je jediný: rosnatka okrouhlolistá, která tu má jedinou známou lokalitu v Pobečví.
po vyhlášení
Zákaz pastvy, konec kosení
Aby se vzácné druhy nepoškodily, pastva se zakazuje a louka se přestává obhospodařovat. Zůstává ležet ladem.
meliorace okolí
Odvodnění sousedních pozemků
Meliorace v okolí snižují hladinu vody. Spolu s koncem hospodaření nastávají zásadní změny vegetace - nastupují vysoké byliny a nálet.
polovina 90. let
Rosnatka mizí
Rostlina, kvůli které ochrana vznikla, bez zásahu z louky úplně vymizela.
1988
Přehlášení
Území se přehlašuje (výnos z 29. listopadu 1988); dnes je vedeno jako přírodní památka (kód ÚSOP 321).
od 90. let
Návrat péče
Plocha se zase pravidelně kosí, odstraňuje se nálet a jsou vyhloubeny tůňky pro obojživelníky.
v posledních letech
Ovce se vrací
Spolek ČSOP Salamandr sem vrací pastvu ovcí - jejich kopyta narušují půdu, což řada vzácných druhů potřebuje. Podle pečovatelů se začíná objevovat i rosnatka.
dnes
Louka, která se musí užívat
Hektar mokřadu, který přežije jen tak dlouho, dokud ho lidé kosí a spásají. V červnu tu kvetou koberce mečíků a orchidejí.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Kvůli čemu vznikla ochrana Pod Juráškou?
Kvůli masožravé rosnatce okrouhlolisté, která tu měla v roce 1952 jedinou známou lokalitu v Pobečví.
Proč vzácné druhy po vyhlášení ochrany začaly mizet?
Ochrana zakázala pastvu z obavy, aby zvířata rostliny nepoškodila, a louka se přestala kosit. Spolu s odvodněním okolí to způsobilo zarůstání a vysychání - rosnatka z louky úplně zmizela.
Proč pastva ovcí mokřadu prospívá?
Kopyta naruší půdu a vytvoří obnažená místa, kam se semena vzácných druhů uchytí. Bez tohoto narušení se řada rostlin nemá kam rozšířit.
Kdy je louka Pod Juráškou nejhezčí?
V červnu a na začátku července, kdy naráz kvetou plané mečíky i orchideje.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 5
Kvůli které rostlině byla louka Pod Juráškou roku 1952 vyhlášena za chráněnou?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.