Proč sem jít
Tři biotopy na jedné procházce
Mokrá louka, rašeliniště a suchá jalovcová stráň jsou tu od sebe pár set metrů. Na tak malé ploše se to jinde v okolí nepotká.

Přírodní památka • Hutisko-Solanec • 495–565 m n. m.
Tři plochy na jednom svahu, tři úplně jiné světy. Rozdíl mezi nimi neudělala příroda sama - udělala ho voda, jíl a lidská práce.
Kilometr severně od Hutiska-Solance leží na svahu vrchu Poskla tři plochy o celkových 2,45 hektarech. Zdálky vypadají jako kus obyčejné louky. Nejsou - každá z těch tří je úplně jiná.
Na první kvetou po stovkách mečíky a orchideje. Druhá je malé rašeliniště s mechovými bulty. Třetí je suchá stráň s jalovcem a vřesem, kterou dnes spásají ovce. Poskla není chráněná kvůli jednomu vzácnému druhu, ale právě kvůli své pestrosti.

Proč sem jít
Mokrá louka, rašeliniště a suchá jalovcová stráň jsou tu od sebe pár set metrů. Na tak malé ploše se to jinde v okolí nepotká.
Co nevynechat
Na vlhké louce rozkvétají počátkem léta stovky rostlin mečíku střechovitého. Kolem něj kvetou prstnatce, vstavač mužský a hadí mord nízký.
Kdy vyrazit
V květnu a červnu kvetou orchideje, na začátku léta mečík, vřes na třetí ploše až v pozdním létě. Plochy nejsou značené - dívejte se od cest a do porostů nevstupujte.




Jeden svah, tři adresy
Poskla ukazuje, jak pestrý dokázal být jediný kopec. Na severním svahu vrchu Poskla (576 m n. m.) leží tři oddělené plochy vzdálené od sebe jen pár set metrů - a přesto se na jedné boří noha do mechu nasáklého vodou a na druhé roste suchý jalovec s vřesem. Čím výš po svahu, tím je sušeji a půda chudší.
Značení Poskla I, II a III pochází z plánů péče Správy CHKO Beskydy a používá ho i portál Chráněná území ČR, který o lokalitě píše nejpodrobněji.
Kvetoucí louka, jak si ji člověk představuje - jen mnohem bohatší
Leží asi 350 metrů severně od vrcholu na mírném svahu, kde vodu drží nepropustné podloží, takže půda zůstává vlhká. Počátkem léta ji do fialova zbarví stovky mečíků střechovitých, mezi nimi kvetou orchideje. Je to jednosečná louka: kosí se jednou za rok a přesně na ten rytmus je zdejší květena zvyklá.
Jaké rostliny můžete potkat na vlhké louce Poskla I

Gladiolus imbricatus
Nejnápadnější zdejší rostlina - na štíhlém stvolu nese jednostranný klas purpurových květů. Na Poskle I ho počátkem léta rozkvétá několik set rostlin; mimo chráněné louky ho v okolí sotva potkáte.
Foto: Dr. Killer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Dactylorhiza fuchsii
Nejčetnější zdejší orchidej - roste na vlhké louce i na rašeliništi. Klas je světle růžový s tmavší kresbou na pysku, listy bývají skvrnité. Kvete v červnu.
Foto: Uoaei1, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Dactylorhiza majalis
Klas je hustý a sytě fialový, listy bývají tmavě skvrnité. Kvete od května - kdo přijde v květnu a červnu, má největší šanci ho zastihnout.
Foto: Jörg Hempel, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE
Orchis mascula subsp. signifera
Klas je nachový, roste na sečené louce a listy bývají často tmavě skvrnité. Kvete brzy - v květnu a červnu; později po něm nezbude nic než list.
Foto: Hans Hillewaert, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Neottia ovata
Nenápadná orchidej se zelenavými květy. Kdo se při jejím hledání nezaměří na dvojici velkých vejčitých listů proti sobě na spodku stonku, snadno ji přehlédne.
Foto: Rob Hille, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Scorzonera humilis
Má žlutý úbor na nízkém stonku, po odkvětu z něj zbydou chmýřnaté nažky jako u pampelišky. Ubývá s odvodňováním luk - na Poskle I patří ke stálicím.
Foto: Algirdas, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Nejmenší, nejmokřejší a nejzvláštnější z trojice
Asi 350 metrů severovýchodně od vrcholu. Mech tu narostl do pružných polštářů - bultů - do kterých se noha propadne, a v trvalém mokru se odumřelé rostliny nerozloží, jen se ukládají jako rašelina. Níž rašeliniště přechází v rašelinnou a smilkovou louku. Že mokřad pořád funguje, prozrazuje vachta trojlistá; roste tu i vzácný ďáblík bahenní.
Koho a co můžete potkat v rašeliništi Poskla II

Epipactis palustris
Orchidej mokřadů s bílorůžovými květy s nachovou kresbou; kvete v červnu a červenci. Roste přímo v podmáčených plochách - dívejte se od cesty.
Foto: Bernd Haynold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Menyanthes trifoliata
Trojčetné listy a bíle třásnité květy na jaře. Na Poskle II má životaschopnou populaci - je to spolehlivá známka, že rašeliniště pořád funguje.
Foto: Uoaei1, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Calla palustris
Mokřadní rostlina se srdčitými listy a bílým toulcem kolem květenství; na podzim nese svazek jasně červených plodů. Na Poskle II z ní roste jen menší populace.
Foto: Aiwok, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Salamandra salamandra
Černý obojživelník s výraznými žlutými skvrnami. Vylézá za vlhka a v podvečer, hlavně po dešti. Nechytat - kůže vylučuje dráždivý sekret.
Foto: Skot, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Bombina variegata
Malá žabka mělkých kaluží a tůněk. Poznáte ji spíš po hlase - tiché „unk, unk“ - a podle žlutočerného břicha, které ukazuje při ohrožení.
Foto: Christian Fischer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Naposledy v 90. letechDrosera rotundifolia
Masožravá rostlina rašelinišť. Na Poskle byla pozorována do poloviny 90. let, od té doby se její výskyt nepodařilo potvrdit. Rosnatka mizí i z dalších beskydských lokalit.
Foto: Migas, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Bývalá pastvina, na kterou se vrátily ovce
Největší a nejsušší plocha, asi 200 metrů východně od vrcholu, na příkřejším svahu pod hřbítkem tvrdých pískovců. Bývala to obecní pastvina, po letech ladem se na ni pastva vrátila a stráň dnes spásají ovce. Právě spásání a suchá kamenitá půda udržují vřesoviště otevřené, takže vedle jalovce roste borůvka i pupava bezlodyžná. Bez pastvy by tu dávno byl les.
Koho a co můžete potkat na Jalovcové stráni Poskla III

Juniperus communis
Pichlavý keř, který dává třetí ploše tvář. Na pastvinách přežil právě proto, že ho dobytek nespase - jehlice píchají. Je to typický průvodce pasených strání.
Foto: kallerna, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ovis aries
Spásáním drží jalovcovou stráň otevřenou stejně, jako to dřív dělal obecní dobytek: dávají přednost trávě, zatímco jalovec a vřes nechávají růst.
Foto: Nigel Chadwick, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0
Chlorochroa juniperina
Zeleně zbarvená ploštice, vzácný a lokální druh vývojově vázaný na jalovec obecný. Bez jalovců na třetí ploše by tu nebyla.
Foto: AfroBrazilian, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Calluna vulgaris
Fialově kvete až v pozdním létě a na podzim, kdy je jinde po květech. Na chudé kyselé půdě třetí plochy tvoří souvislé porosty.
Foto: Andreas Eichler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Platanthera bifolia
Bílá orchidej se dvěma velkými přízemními listy - roste i na suché stráni. Silněji voní k večeru: vůně láká noční motýly, kteří ji opylují.
Foto: Hans Hillewaert, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Carlina acaulis
Přisedlý stříbřitý úbor na suché louce. Za vlhka se zavírá, na slunci otevírá - funguje jako živý vlhkoměr.
Foto: Bernd Haynold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Zootoca vivipara
Drobná hnědá ještěrka, kterou nejčastěji zahlédnete při vyhřívání u cesty. Jak název říká, rodí živá mláďata - jde o přizpůsobení chladnějším horským polohám.
Foto: Charles J. Sharp, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Vipera berus
Jediný jedovatý had u nás; pozná se podle klikaté tmavé kresby na hřbetě. Je plachá a při setkání dá přednost útěku před útokem. Choďte po cestě, v pevné obuvi, nesahejte do trávy ani pod kameny. Při uštknutí volejte 155.
Foto: Benny Trapp, Wikimedia Commons, CC BY 3.0Snímky jednotlivých druhů jsou převzaté z Wikimedia Commons (autor a licence u fotky) - ukazují druh, ne konkrétní rostlinu či zvíře z Poskly.
Pestrost Poskly není náhoda. Odráží, jak se s každou ze tří ploch zacházelo - a kdy se přestalo.
Voda a podloží
Svah pod vrcholem Poskly stojí na flyši godulského paleogénu - na střídání pískovců a jílovitých vrstev, které tu ukládalo dávné moře. Jílovité vrstvy vodu nepropouštějí. Tam, kde svah pokrývají vlhká deluvia zůstává voda v půdě trvale. Podle míry zamokření z ní vznikla buď vlhká louka, nebo přímo rašeliniště.
O kus výš, pod vrcholem hřbítku z odolných pískovců, je to naopak: mělké suché kamenité deluvium, ve kterém se voda i živiny dlouho neudrží. Půda je kyselá a chudá, a právě tam proto roste jalovec s vřesem a borůvkou.
Na jednom svahu se tu potkávají tři různé světy, a to stojí za ochranu.
Konec hospodaření
Vlhká loučka (Poskla I) se až do počátku 70. let kosila jednou za rok. Rašelinná louka (Poskla II) až do 80. let dávala píci pro dobytek. Třetí plocha byla až do konce 60. let spolková pastvina a pak zůstala ležet ladem.
Když hospodaření skončilo, plochy začaly zarůstat náletem. Ochrana přírody sem musela chodit likvidovat nálet už od roku 1976, dvanáct let předtím, než bylo území vůbec vyhlášené. Bez zásahu by tři světy Poskly čekal stejný osud jako pastviny pod Tanečnicí.
Návrat péče
Od roku 1994 se o všechny tři plochy pečuje soustavně: odstraňuje se nálet a louky se kosí koncem léta. Kosí se záměrně pozdě - rostliny tak stihnou vykvést a vysemenit se.
Na jalovcovou stráň se navíc po desítkách let vrátila pastva ovcí. Spásáním se drží nízký travní porost, ve kterém jalovec a vřes obstojí a nálet nemá šanci. Je to návrat k tomu, co tu lidé dělali po generace, jen s jiným motivem: dřív šlo o seno, píci a maso, dnes o to, aby louka zůstala loukou a stráň strání.
Přesto se něco nevrátilo. Rosnatka okrouhlolistá a všivec lesní byly na lokalitě naposledy pozorovány v polovině 90. let a od té doby se jejich výskyt nepodařilo potvrdit. Ve ztrátě rosnatky Poskla není sama - ztratila ji i nedaleká Kudlačena. V lukách Pod Juráškou ji ale kosení a vrácená pastva ovcí podle pečovatelů přivádí zpět.

Časová osa
do konce 60. let
Třetí plocha pod vrcholem Poskly je obecní pastvina. Jalovec na ní přežívá právě proto, že ho dobytek nespase - jehlice píchají.
do počátku 70. let
Vlhká loučka (Poskla I) se kosí jednou za rok. Výskyt mečíku a orchidejí je vedlejší produkt hospodaření.
1976
Na plochy začíná chodit ochrana přírody likvidovat náletové dřeviny - dvanáct let předtím, než je území vyhlášené.
do 80. let
Rašelinná louka (Poskla II) dává píci pro dobytek. Pak i tady hospodaření končí.
1988
Vyhláškou Okresního národního výboru Vsetín z 21. prosince 1988 vzniká chráněný přírodní výtvor Poskla - dnes přírodní památka (kód ÚSOP 1520).
polovina 90. let
Na rašeliništi jsou naposledy pozorovány rosnatka okrouhlolistá a všivec lesní. Od té doby se jejich výskyt nepodařilo potvrdit.
1994
Začíná pravidelná péče o celé území: odstraňování náletu a kosení koncem léta. Podle správců má zřetelně pozitivní dopad na vzácné a ohrožené druhy.
dnes
Tři plochy o rozloze 2,45 ha: vlhká louka, rašeliniště a jalovcová stráň. Louky se kosí koncem léta, na bývalou pastvinu se vrátily ovce.
Tři samostatné plochy na jednom svahu (576 m n. m.) u Hutiska-Solance - mokrá louka, rašeliniště a jalovcová stráň, z nichž každá je jiná díky odlišnému podloží a jinému způsobu hospodaření.
Rozhoduje podloží (vlhkost, jíl) a hlavně historie hospodaření - každá plocha se udržovala jinak, což se dodnes odráží v tom, jaké druhy na ní rostou.
Ano - na bývalou obecní pastvinu (Poskla III) se pastva vrátila. Ovce spásáním drží stráň otevřenou stejně, jako to dřív dělal obecní dobytek, takže jalovec a vřes mají prostor a nálet nemá šanci.
Ne. Všechny tři plochy leží mimo značené turistické trasy - vyjde se z Hutiska-Solance po místních cestách k severu, asi kilometr do svahu.
Ne. Orchideje jsou zákonem chráněné a dvě ze tří ploch jsou navíc podmáčené - zůstaňte na cestách, netrhejte rostliny a do porostů nevstupujte.
Otázka 1 z 6
Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.