Proč sem jít
Tři biotopy na jedné procházce
Mokrá louka, rašeliniště a suchá jalovcová stráň jsou tu od sebe pár set metrů. Na tak malé ploše se to jinde v okolí nepotká.
Přírodní památka • Hutisko-Solanec • 495–565 m n. m.
Poskla
Tři plochy na jednom svahu, tři úplně jiné světy. Rozdíl mezi nimi neudělala příroda sama - udělala ho voda, jíl a lidská práce.
Kopec, který zůstal pestrý
Kilometr severně od Hutiska-Solance leží na svahu vrchu Poskla tři plochy o celkových 2,45 hektarech. Zdálky vypadají jako kus obyčejné louky. Nejsou - každá z těch tří je úplně jiná.
Na první kvetou po stovkách mečíky a orchideje. Druhá je malé rašeliniště s mechovými bulty. Třetí je suchá stráň s jalovcem a vřesem, kterou dnes spásají ovce. Poskla není chráněná kvůli jednomu vzácnému druhu, ale právě kvůli své pestrosti.
Co nevynechat
Mečík střechovitý - po stovkách
Na vlhké louce rozkvétají počátkem léta stovky rostlin mečíku střechovitého. Kolem něj kvetou prstnatce, vstavač mužský a hadí mord nízký.
Kdy vyrazit
Od května do července
V květnu a červnu kvetou orchideje, na začátku léta mečík, vřes na třetí ploše až v pozdním létě. Plochy nejsou značené - dívejte se od cest a do porostů nevstupujte.
Tři plochy Poskly
Jeden svah, tři adresy
Poskla ukazuje, jak pestrý dokázal být jediný kopec. Na severním svahu vrchu Poskla (576 m n. m.) leží tři oddělené plochy vzdálené od sebe jen pár set metrů - a přesto se na jedné boří noha do mechu nasáklého vodou a na druhé roste suchý jalovec s vřesem. Čím výš po svahu, tím je sušeji a půda chudší.
Značení Poskla I, II a III pochází z plánů péče Správy CHKO Beskydy a používá ho i portál Chráněná území ČR, který o lokalitě píše nejpodrobněji.
Poskla I0,58 ha
Vlhká louka
Kvetoucí louka, jak si ji člověk představuje - jen mnohem bohatší
Leží asi 350 metrů severně od vrcholu na mírném svahu, kde vodu drží nepropustné podloží, takže půda zůstává vlhká. Počátkem léta ji do fialova zbarví stovky mečíků střechovitých, mezi nimi kvetou orchideje. Je to jednosečná louka: kosí se jednou za rok a přesně na ten rytmus je zdejší květena zvyklá.
- Co ji drží
- Vlhká půda na mírném svahu a kosení jednou za rok
Jaké rostliny můžete potkat na vlhké louce Poskla I
Mečík střechovitý
Gladiolus imbricatus
Nejnápadnější zdejší rostlina - na štíhlém stvolu nese jednostranný klas purpurových květů. Na Poskle I ho počátkem léta rozkvétá několik set rostlin; mimo chráněné louky ho v okolí sotva potkáte.
Foto: Dr. Killer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Prstnatec Fuchsův
Dactylorhiza fuchsii
Nejčetnější zdejší orchidej - roste na vlhké louce i na rašeliništi. Klas je světle růžový s tmavší kresbou na pysku, listy bývají skvrnité. Kvete v červnu.
Foto: Uoaei1, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Prstnatec májový
Dactylorhiza majalis
Klas je hustý a sytě fialový, listy bývají tmavě skvrnité. Kvete od května - kdo přijde v květnu a červnu, má největší šanci ho zastihnout.
Foto: Jörg Hempel, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE
Vstavač mužský
Orchis mascula subsp. signifera
Klas je nachový, roste na sečené louce a listy bývají často tmavě skvrnité. Kvete brzy - v květnu a červnu; později po něm nezbude nic než list.
Foto: Hans Hillewaert, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bradáček vejčitý
Neottia ovata
Nenápadná orchidej se zelenavými květy. Kdo se při jejím hledání nezaměří na dvojici velkých vejčitých listů proti sobě na spodku stonku, snadno ji přehlédne.
Foto: Rob Hille, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hadí mord nízký
Scorzonera humilis
Má žlutý úbor na nízkém stonku, po odkvětu z něj zbydou chmýřnaté nažky jako u pampelišky. Ubývá s odvodňováním luk - na Poskle I patří ke stálicím.
Foto: Algirdas, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Poskla II0,61 ha
Rašeliniště
Nejmenší, nejmokřejší a nejzvláštnější z trojice
Asi 350 metrů severovýchodně od vrcholu. Mech tu narostl do pružných polštářů - bultů - do kterých se noha propadne, a v trvalém mokru se odumřelé rostliny nerozloží, jen se ukládají jako rašelina. Níž rašeliniště přechází v rašelinnou a smilkovou louku. Že mokřad pořád funguje, prozrazuje vachta trojlistá; roste tu i vzácný ďáblík bahenní.
- Co ji drží
- Voda, která prosakuje svahem a nestéká pryč
Koho a co můžete potkat v rašeliništi Poskla II
Kruštík bahenní
Epipactis palustris
Orchidej mokřadů s bílorůžovými květy s nachovou kresbou; kvete v červnu a červenci. Roste přímo v podmáčených plochách - dívejte se od cesty.
Foto: Bernd Haynold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Vachta trojlistá
Menyanthes trifoliata
Trojčetné listy a bíle třásnité květy na jaře. Na Poskle II má životaschopnou populaci - je to spolehlivá známka, že rašeliniště pořád funguje.
Foto: Uoaei1, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Ďáblík bahenní
Calla palustris
Mokřadní rostlina se srdčitými listy a bílým toulcem kolem květenství; na podzim nese svazek jasně červených plodů. Na Poskle II z ní roste jen menší populace.
Foto: Aiwok, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mlok skvrnitý
Salamandra salamandra
Černý obojživelník s výraznými žlutými skvrnami. Vylézá za vlhka a v podvečer, hlavně po dešti. Nechytat - kůže vylučuje dráždivý sekret.
Foto: Skot, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Kuňka žlutobřichá
Bombina variegata
Malá žabka mělkých kaluží a tůněk. Poznáte ji spíš po hlase - tiché „unk, unk“ - a podle žlutočerného břicha, které ukazuje při ohrožení.
Foto: Christian Fischer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Naposledy v 90. letechRosnatka okrouhlolistá
Drosera rotundifolia
Masožravá rostlina rašelinišť. Na Poskle byla pozorována do poloviny 90. let, od té doby se její výskyt nepodařilo potvrdit. Rosnatka mizí i z dalších beskydských lokalit.
Foto: Migas, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Poskla III1,16 ha
Jalovcová stráň
Bývalá pastvina, na kterou se vrátily ovce
Největší a nejsušší plocha, asi 200 metrů východně od vrcholu, na příkřejším svahu pod hřbítkem tvrdých pískovců. Bývala to obecní pastvina, po letech ladem se na ni pastva vrátila a stráň dnes spásají ovce. Právě spásání a suchá kamenitá půda udržují vřesoviště otevřené, takže vedle jalovce roste borůvka i pupava bezlodyžná. Bez pastvy by tu dávno byl les.
- Co ji drží
- Suchá kamenitá půda a pastva - dnes zase ovcemi
Koho a co můžete potkat na Jalovcové stráni Poskla III
Jalovec obecný
Juniperus communis
Pichlavý keř, který dává třetí ploše tvář. Na pastvinách přežil právě proto, že ho dobytek nespase - jehlice píchají. Je to typický průvodce pasených strání.
Foto: kallerna, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ovce
Ovis aries
Spásáním drží jalovcovou stráň otevřenou stejně, jako to dřív dělal obecní dobytek: dávají přednost trávě, zatímco jalovec a vřes nechávají růst.
Foto: Nigel Chadwick, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0
Kněžice jalovcová
Chlorochroa juniperina
Zeleně zbarvená ploštice, vzácný a lokální druh vývojově vázaný na jalovec obecný. Bez jalovců na třetí ploše by tu nebyla.
Foto: AfroBrazilian, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Vřes obecný
Calluna vulgaris
Fialově kvete až v pozdním létě a na podzim, kdy je jinde po květech. Na chudé kyselé půdě třetí plochy tvoří souvislé porosty.
Foto: Andreas Eichler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Vemeník dvoulistý
Platanthera bifolia
Bílá orchidej se dvěma velkými přízemními listy - roste i na suché stráni. Silněji voní k večeru: vůně láká noční motýly, kteří ji opylují.
Foto: Hans Hillewaert, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pupava bezlodyžná
Carlina acaulis
Přisedlý stříbřitý úbor na suché louce. Za vlhka se zavírá, na slunci otevírá - funguje jako živý vlhkoměr.
Foto: Bernd Haynold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ještěrka živorodá
Zootoca vivipara
Drobná hnědá ještěrka, kterou nejčastěji zahlédnete při vyhřívání u cesty. Jak název říká, rodí živá mláďata - jde o přizpůsobení chladnějším horským polohám.
Foto: Charles J. Sharp, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Zmije obecná
Vipera berus
Jediný jedovatý had u nás; pozná se podle klikaté tmavé kresby na hřbetě. Je plachá a při setkání dá přednost útěku před útokem. Choďte po cestě, v pevné obuvi, nesahejte do trávy ani pod kameny. Při uštknutí volejte 155.
Foto: Benny Trapp, Wikimedia Commons, CC BY 3.0
Snímky jednotlivých druhů jsou převzaté z Wikimedia Commons (autor a licence u fotky) - ukazují druh, ne konkrétní rostlinu či zvíře z Poskly.
Příběh tří ploch na Poskle
Pestrost Poskly není náhoda. Odráží, jak se s každou ze tří ploch zacházelo - a kdy se přestalo.
Voda a podloží
Proč je každá plocha jiná
Svah pod vrcholem Poskly stojí na flyši godulského paleogénu - na střídání pískovců a jílovitých vrstev, které tu ukládalo dávné moře. Jílovité vrstvy vodu nepropouštějí. Tam, kde svah pokrývají vlhká deluvia zůstává voda v půdě trvale. Podle míry zamokření z ní vznikla buď vlhká louka, nebo přímo rašeliniště.
O kus výš, pod vrcholem hřbítku z odolných pískovců, je to naopak: mělké suché kamenité deluvium, ve kterém se voda i živiny dlouho neudrží. Půda je kyselá a chudá, a právě tam proto roste jalovec s vřesem a borůvkou.
Na jednom svahu se tu potkávají tři různé světy, a to stojí za ochranu.
Konec hospodaření
Louka, pícnina, pastvina - a pak nic
Vlhká loučka (Poskla I) se až do počátku 70. let kosila jednou za rok. Rašelinná louka (Poskla II) až do 80. let dávala píci pro dobytek. Třetí plocha byla až do konce 60. let spolková pastvina a pak zůstala ležet ladem.
Když hospodaření skončilo, plochy začaly zarůstat náletem. Ochrana přírody sem musela chodit likvidovat nálet už od roku 1976, dvanáct let předtím, než bylo území vůbec vyhlášené. Bez zásahu by tři světy Poskly čekal stejný osud jako pastviny pod Tanečnicí.
- rozloha všech tří ploch
- 2,45 ha
- vyhlášení ochrany
- 1988
- začátek soustavné péče
- 1994
Návrat péče
Kosí se koncem léta - a je to vidět
Od roku 1994 se o všechny tři plochy pečuje soustavně: odstraňuje se nálet a louky se kosí koncem léta. Kosí se záměrně pozdě - rostliny tak stihnou vykvést a vysemenit se.
Na jalovcovou stráň se navíc po desítkách let vrátila pastva ovcí. Spásáním se drží nízký travní porost, ve kterém jalovec a vřes obstojí a nálet nemá šanci. Je to návrat k tomu, co tu lidé dělali po generace, jen s jiným motivem: dřív šlo o seno, píci a maso, dnes o to, aby louka zůstala loukou a stráň strání.
Přesto se něco nevrátilo. Rosnatka okrouhlolistá a všivec lesní byly na lokalitě naposledy pozorovány v polovině 90. let a od té doby se jejich výskyt nepodařilo potvrdit. Ve ztrátě rosnatky Poskla není sama - ztratila ji i nedaleká Kudlačena. V lukách Pod Juráškou ji ale kosení a vrácená pastva ovcí podle pečovatelů přivádí zpět.
Časová osa
Od kosy k ochraně
do konce 60. let
Spolková pastvina
Třetí plocha pod vrcholem Poskly je obecní pastvina. Jalovec na ní přežívá právě proto, že ho dobytek nespase - jehlice píchají.
do počátku 70. let
Jednosečná louka
Vlhká loučka (Poskla I) se kosí jednou za rok. Výskyt mečíku a orchidejí je vedlejší produkt hospodaření.
1976
První asanační zásahy
Na plochy začíná chodit ochrana přírody likvidovat náletové dřeviny - dvanáct let předtím, než je území vyhlášené.
do 80. let
Sklizeň píce na rašeliništi
Rašelinná louka (Poskla II) dává píci pro dobytek. Pak i tady hospodaření končí.
1988
Vyhlášení ochrany
Vyhláškou Okresního národního výboru Vsetín z 21. prosince 1988 vzniká chráněný přírodní výtvor Poskla - dnes přírodní památka (kód ÚSOP 1520).
polovina 90. let
Poslední rosnatka
Na rašeliništi jsou naposledy pozorovány rosnatka okrouhlolistá a všivec lesní. Od té doby se jejich výskyt nepodařilo potvrdit.
1994
Soustavná péče
Začíná pravidelná péče o celé území: odstraňování náletu a kosení koncem léta. Podle správců má zřetelně pozitivní dopad na vzácné a ohrožené druhy.
dnes
Kosí se - a znovu pase
Tři plochy o rozloze 2,45 ha: vlhká louka, rašeliniště a jalovcová stráň. Louky se kosí koncem léta, na bývalou pastvinu se vrátily ovce.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co je přírodní památka Poskla?
Tři samostatné plochy na jednom svahu (576 m n. m.) u Hutiska-Solance - mokrá louka, rašeliniště a jalovcová stráň, z nichž každá je jiná díky odlišnému podloží a jinému způsobu hospodaření.
Proč jsou si tři plochy Poskly tak nepodobné?
Rozhoduje podloží (vlhkost, jíl) a hlavně historie hospodaření - každá plocha se udržovala jinak, což se dodnes odráží v tom, jaké druhy na ní rostou.
Vrátily se na Posklu ovce?
Ano - na bývalou obecní pastvinu (Poskla III) se pastva vrátila. Ovce spásáním drží stráň otevřenou stejně, jako to dřív dělal obecní dobytek, takže jalovec a vřes mají prostor a nálet nemá šanci.
Dá se k Poskle dojít po značené turistické cestě?
Ne. Všechny tři plochy leží mimo značené turistické trasy - vyjde se z Hutiska-Solance po místních cestách k severu, asi kilometr do svahu.
Smí se v Poskle vstupovat do porostů?
Ne. Orchideje jsou zákonem chráněné a dvě ze tří ploch jsou navíc podmáčené - zůstaňte na cestách, netrhejte rostliny a do porostů nevstupujte.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 6
Co dělá Posklu výjimečnou?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.