Proč sem jít
Dvě chalupy, které ze samoty zbyly
Ze tří usedlostí, které tu stály, zůstaly v sedle pod vrcholem dvě. V jedné z nich se dnes dá v sezoně občerstvit - je to poslední ozvěna doby, kdy tu fungovala turistická chata.
Vrchol Vsetínských vrchů • Horní Bečva a Velké Karlovice • 870 m n. m.
Kotlová se zaniklou samotou Jezerné
Z osady, která tu byla tři sta let, zbyly dvě chalupy. Zbytek pohltil les.
Hora, pod kterou stála celá samota
Kotlová je nejnenápadnější bod celé hřebenovky mezi Solání a Třeštíkem: vrchol má zarostlý lesem a výhled z něj žádný není.
Pod Kotlovou od konce 17. století stála horská samota Jezerné. Začínala jako javořina, vyrostly na ní tři usedlosti a v jedné z nich se pak vystřídalo pastevní družstvo i turistická noclehárna. Právě tu roku 1962 zbourali a pastviny kolem zalesnili; dvě chalupy v sedle stojí dodnes.
Kdy vyrazit
Celoročně, v zimě po lyžařské stopě
V létě se sem chodí po červené hřebenovce mezi Solání a Beneškami. V zimě tudy vede 50 km strojově upravované stopy Beskydské Hornovsacké magistrály.
Co nevynechat
Louky před vrcholem
Výhledy nabízejí hřebenové louky mezi Beneškami a Kotlovou - na jednu stranu Javorníky, na druhou nejvyšší beskydské vrcholy. Z vrcholu samotného výhled není.
Příběh samoty Jezerné
Tři sta let se tu páslo, hospodařilo a nakonec i nocovalo. Následně přišlo zalesnění.
1700: javořina
Dědictví, které postavilo tři chalupy
Ke konci 17. století přestala vrchnostenská správa trpět volné horské pastevectví. Pasení ovcí po hřebenech nahradily ohraničené pastviny - javořiny, každá s jasným rozsahem a nájemcem.
Javořina Jezerné patřila na hřebeni Vsetínských vrchů k nejstarším, které vrchnost prodala poddaným do dědičného nájmu. Měřila 135 hektarů a ležela po obou stranách hřebene - od svahů nad Horní Bečvou přes Kotlovou dolů k Velkým Karlovicím. Jméno dostala po jezeře v závěru karlovického údolí, stejně jako to údolí samo. Celou javořinu vrchnost roku 1700 udělila za 30 zlatých Jakubu Závorkovi z Dolní Bečvy. Pásly se tu hlavně ovce, krávy jen výjimečně.
Rozkliknout pověst o jezeřeSbalit pověstasi minuta čtení
Jezero prý vyhloubili čerti, aby měli odkud brát vodu pro svůj mlýn na hřebeni Radhoště. Rýhy ve zdejších balvanech jsou podle vyprávění stopy jejich drápů a řetězů - a stejný motiv nese i jméno hory Čertův mlýn.
Jezero bývalo mnohem větší než dnes a rodili se v něm draci. Chodilo se k němu s obavami: nikdo nevěděl, co se pod hladinou hýbe.
Až se jednomu zdejšímu chalupníkovi zjevil černokněžník. Slíbil mu nesmírné bohatství, když mu pomůže vylákat z jezera dva draky - a když se to povedlo, odletěl s nimi neznámo kam. Tuhle verzi zapsal ze sběru B. M. Kuldy Karel Jaromír Erben a roku 1865 ji vydal v souboru Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských.
Převyprávění lidových motivů.
Nájem se dědil dál a s ním se dělila i javořina: tři čtvrtiny připadly jedné rodině, čtvrtina druhé. Každá si na svém dílu postavila vlastní hospodářství, a tak tu někdy před rokem 1825 stály dvě pasekářské usedlosti, každá v jiném sedle. Starší z nich se říkalo Stará Kotlová a stála severně od vrcholu, druhá vyrostla přímo na hřebeni v sedle Pod Kotlovou. K té druhé přibylo po roce 1921 ještě třetí stavení.
1928–1941: Domovina
Co jeden hospodář neutáhne, zvládne čtyřicet
Mezitím uplynulo sto let. Javořina zůstávala v soukromých rukou a několikrát změnila majitele - až se v horách objevil nový způsob hospodaření. Drobný hospodář si sám nepořídí plemeníka, dobytčí váhu ani hnojivo. Ve čtyřiceti lidech to jde.
12. ledna 1928 se v hostinci Čeňka Maliny na Horní Bečvě sešlo dvacet devět lidí a založili Pastevní družstvo Domovina. Účel byl praktický: zřídit a udržovat pastviny pro dobytek členů i nečlenů, pořídit plemeníky, dobytčí váhu, osivo a hnojiva. Členů bylo při založení čtyřicet šest.
Ještě téhož roku družstvo koupilo v dražbě Starou Kotlovou a od jara na ní páslo. Ekonomicky to ale nevyšlo: členové neplatili za pastvu ani za odebrané produkty a dluhy narostly tak, že jim družstvo po sezoně přestalo vydávat dobytek, dokud nezaplatí. Roku 1937 už samo nemělo z čeho platit úroky - Spořitelna města Rožnova vedla na jeho majetek exekuční dražbu. V dražbě vše sama koupila.
- členů při založení
- 46
- za kus dobytka a sezonu
- 150 Kč
- jak dlouho vydrželo
- 13 let
1881–1957: turisté
Když se z pasekářské chalupy stala noclehárna
Turisté sem chodili dávno před spolky. O prázdninách roku 1881 si na Horní Bečvě najal průvodce básník Svatopluk Čech a nechal se přes Jezerné provést do Karlovic; z cesty vytěžil fejeton „Dvě chalupy moravské“, který o tři roky později vyšel knižně.
O půl století později táhl turistiku v kraji rožnovský odbor Klubu čs. turistů. Od roku 1928 mu rychle přibývali členové - z 89 na konci roku 1929 na víc než 290 o pár let později - a cíleně budoval v Beskydech síť záchytných bodů, kde se dalo najíst a přespat.
Družstvo potřebovalo příjem, turisté střechu. Potkalo se to ve Staré Kotlové: od léta 1929 v ní odbor provozoval nouzovou chatu, o rok později přibyla noclehárna a postupně patnáct lůžek. Vybavení bylo primitivní, ale místo sedělo - křižovatka tras uprostřed nejhezčího hřebenového úseku mezi Solání a Třeštíkem.
Roku 1940 se pohostinství přestěhovalo do sousední, mladší usedlosti a vydrželo tam až do zrušení soukromých živností roku 1957. Dnes ho v téže chalupě obnovil současný majitel.
1949–1962: konec
Starou Kotlovou zbourali, pastviny zalesnili
Po krachu družstva neměl kdo pást. Usedlost prošla rukama několika majitelů, až ji roku 1949 převzala se všemi pozemky obec Horní Bečva.
Roku 1962 šla Stará Kotlová k zemi - chalupa, ovčírna i stodola. Severní sedlo, kde stála, se zalesnilo.
Odkud má hora jméno
Dva výklady, žádná jistota
Původ jména Kotlová se v pramenech rozchází. Ani jeden výklad není doložený listinou - oba jsou jazykové úvahy, jen se opírají o jiné věci.
Podle tvaru svahů
Příkrá úbočí hory rozřezaly do hloubky horní toky Hlubokého, Bučkového a Jezerního potoka. Vzniklé prohlubně mohly připomínat kotle.
Archivní studie K. J. Maliny (kjmalina.cz)
Podle vykotlaných stromů
Druhé vysvětlení odvozuje jméno od množství starých „vykotlaných“ stromů s dutinami, které tu podle informačního panelu v sedle rostly.
Informační panel v sedle
Časová osa
Od ohrazené pastviny k zalesněnému vrcholu
konec 17. stol.
Vrchnost ohradí pastviny
Vrchnostenská správa přestala trpět volné horské pastevectví a nahradila ho javořinami - ohraničenými pastvinami s určeným nájemcem. Jezerné patří k nejstarším z nich.
1700
Javořina jde do dědičného nájmu
Vrchnost uděluje celou javořinu o 135 hektarech za 30 zlatých Jakubu Závorkovi z Dolní Bečvy.
před 1825
Z pastviny se stává samota
Držba javořiny se rozdělila mezi dědice a každá rodina si na svém dílu postavila vlastní hospodářství - každé v jiném sedle. Severně od vrcholu stojí Stará Kotlová, přímo na hřebeni druhá usedlost; po roce 1921 k ní přibude třetí stavení.
12. 1. 1928
Vzniká Domovina
V hostinci na Horní Bečvě zakládá 29 lidí Pastevní družstvo Domovina; ještě téhož roku kupuje v dražbě usedlost na Jezerném.
1930
Turistická noclehárna
Rožnovský odbor Klubu čs. turistů zřizuje v chalupě noclehárnu se šesti postelemi; o rok později přibude upravená cesta údolím Hluboké.
1932
Pivo na hřebeni
K noclehu přibývá občerstvení - pivo, malinovka a studená jídla. Lůžek postupně narůstá na patnáct.
1937
Exekuční dražba
Družstvo neuplatí úroky z dluhů. Spořitelna města Rožnova vede na jeho majetek exekuční dražbu a sama ho kupuje.
srpen 1941
Konec družstva
Mimořádná valná hromada schvaluje závěrku se ztrátou 14 750 Kč a výmaz družstva z obchodního rejstříku.
1949
Pozemky obci
Usedlost se všemi pozemky přechází do vlastnictví obce Horní Bečva.
1962
Stará Kotlová mizí
Nejstarší usedlost jde k zemi i s ovčírnou a stodolou a severní sedlo, kde stála, se zalesňuje. Ze tří usedlostí zůstávají dvě.
dnes
Hřebenovka a dvě chalupy
Přes zalesněný vrchol vede červená hřebenovka; v sedle stojí poslední dvě usedlosti samoty Jezerné a v sezoně z jedné bývá otevřené okénko s občerstvením.
Návštěva
Kotlovou spíš projdete, než navštívíte
Vrchol nemá vyhlídku ani ceduli - smysl dává jako část hřebenové túry. Nejhezčí úsek je mezi Beneškami a Kotlovou, zastavit lze v sedle pod vrcholem.
Kde to přesně je
Na hřebeni Vsetínských vrchů mezi Solání a Beneškami
Vrchol Kotlové (870 m) leží na hranici katastrů Horní Bečvy a Velkých Karlovic. Vrchol je zalesněný a bez výhledu; červená značka vede přes něj. Zhruba 700 metrů západně klesá cesta do sedla Pod Kotlovou, k rozcestníku a informačnímu panelu - tam mají stát obě dochované chalupy samoty Jezerné.
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Mapa okolí
Jak se sem dostat
Nejpohodlnější je přijít po červené hřebenovce od Soláně - k Čartáku je zastávka Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo a hřeben odtud dál skoro nestoupá. Od východu se jde stejnou značkou od rozcestí Benešky zhruba dva kilometry.
- 1
Horní Bečva, rozcestník u přehradystart • 545 m n. m.
Nechte auto dole a najděte zelenou značku. Nahoru žádná silnice nevede - u přehrady je zastávka Horní Bečva, přehrada.
- 2
Výstup po zelené~3,5 km • stoupání 275 m
Stálé stoupání lesem z údolí na hřeben. Je to nejkratší cesta nahoru, zato nejstrmější - počítejte s hodinou a půl.
Sedlo Pod Kotlovoucíl • 820 m • jste tady
Zelená tu končí. Stojí tady obě dochované chalupy samoty Jezerné a v sezoně z jedné bývá otevřené okénko s občerstvením.
- ↓
Kam dál: vrchol Kotlové700 m po červené na východ
Vrchol je zalesněný a bez výhledu - rozhledy nabízejí louky před ním, ne samotný vrchol.
- 1
Čarták na Solánistart • sedlo pod Solání
Nejpohodlnější nástup: v sedle je zastávka Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo a je odsud kam zaparkovat. Hřeben dál skoro nestoupá.
- 2
Hřebenové loukyčervená značka
Nejhezčí úsek celé hřebenovky. Na jednu stranu Javorníky, na druhou nejvyšší beskydské vrcholy - právě tady jsou výhledy, které vrchol nemá.
Vrchol Kotlovécíl • 870 m • jste tady
Od východu se jde stejnou značkou od rozcestí Benešky zhruba dva kilometry.
Zdola je to výrazně náročnější - zelená značka od přehrady stoupá do sedla o 275 metrů. Obec Prostřední Bečva popisuje ještě vlastní variantu přístupu přes část obce Adámky, tu na mapě zakreslenou nemáme.
Co vědět před cestou
Vrchol je slepý
Sama Kotlová je zalesněná a bez výhledu. Rozhledy nabízejí louky na hřebeni před vrcholem - na Javorníky i na nejvyšší beskydské hory.
Nejsnáz po hřebeni
Od Soláně je to nenáročná hřebenová chůze. Výstup z Prostřední Bečvy po zelené je kvůli převýšení výrazně těžší - počítejte s prudkým stoupáním po lesní pěšině.
Informace až v sedle
Na vrcholu není nic. Rozcestník a informační panel stojí až v sedle asi 700 metrů západně - lze si tam i sednout.
Nejbližší zázemí
Okénko s občerstvením u chalupy v sedle bývá otevřené jen v sezoně. Veřejné toalety na hřebeni nejsou.
Chalupy jsou soukromé
Stavení v sedle jsou obydlená a soukromá. Louka kolem nich není veřejné tábořiště - projděte a nechte lidem klid.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Jak je Kotlová vysoká a je z ní výhled?
Vrchol má 870 metrů nad mořem. Výhled z něj není - je zalesněný. Rozhledy nabízejí hřebenové louky před vrcholem.
Co bylo Jezerné?
Horská samota v sedlech pod Kotlovou. Vznikla na stejnojmenné javořině - ohrazené horské pastvině - a tvořily ji pasekářské usedlosti. Ještě roku 1930 ji místopis Československé republiky vedl jako samotu na Horní Bečvě. Roku 1962 zbourali poslední družstevní stavení a pastviny zalesnili.
Je to totéž Jezerné jako údolí ve Velkých Karlovicích?
Ne, ale souvisí spolu. Obojí má jméno po jezeře v závěru karlovického údolí. Samota Jezerné stála nahoře na hřebeni, v sedlech pod Kotlovou, a zanikla; údolí Jezerné leží dole na karlovické straně a je to dnes rekreační oblast. Javořina, ze které samota vznikla, sahala přes hřeben až k tomu údolí.
Proč se místu dnes říká Kotlová, a ne Jezerné?
Protože Kotlová je název hory, rozcestníku i sedla pod ním - Jezerné z map zmizelo spolu se samotou. Přitom i dobové názvy usedlostí odkazovaly na horu: nejstarší z nich se říkalo Stará Kotlová.
Co je javořina?
Ohrazená horská pastvina. Když vrchnost koncem 17. století začala regulovat volné pasení ovcí v horách, soustředila je právě na takto vymezené plochy. Javořina Jezerné měla 135 hektarů a roku 1700 ji vrchnost prodala do dědičného nájmu.
Proč se hora jmenuje Kotlová?
Jistota není. Archivní studie odvozuje jméno od tvaru příkrých úbočí s hluboce zaříznutými potoky, které mohly připomínat kotle. Informační panel v sedle nabízí druhý výklad - podle starých „vykotlaných“ stromů s dutinami.
Jak se na Kotlovou dostanu nejsnáz?
Po červené hřebenovce od Soláně, kde je zastávka Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo - hřeben odtud dál skoro nestoupá. Od východu se jde stejnou značkou od rozcestí Benešky asi dva kilometry. Výstup z Prostřední Bečvy po zelené je kvůli převýšení náročný.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 5
Co byla javořina?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Kam dál
Krajina, kterou udělalo hospodaření
Hřebenové louky vzniklé pastvou jsou v Beskydech běžné. Co louka, to jiný příběh.
Louky, které se zachránit podařilo
Benešky
Dva kilometry po hřebeni na východ. Tamní pastviny by dopadly stejně jako ty na Jezerném - od roku 2003 je ale znovu sečou.
Přejít na stránku →Západní konec hřebenovky
Čarták
Sedlo na Soláni se zastávkou Hutisko-Solanec, Čarták, Sedlo - odsud vede nejpohodlnější cesta na Kotlovou.
Přejít na stránku →
Když se přestane hospodařit
Kudlačena
Rašelinná louka nad Horní Bečvou, kterou málem zabilo odvodnění a konec kosení. Jiné místo, stejná zápletka.
Přejít na stránku →
Otisk tří způsobů hospodaření
Poskla
Přírodní památka, na které je dodnes vidět rozdíl mezi loukou kosenou, pastvinou a rašeliništěm.
Přejít na stránku →