Proč sem jít
Výhled, který les jinde nedopřeje
Hřeben Vsetínských vrchů je z větší části zalesněný. Na Beneškách se otevře - přes louky je vidět na protilehlé Javorníky a do údolí.

Hřebenové louky • Vsetínské vrchy • 855 m n. m.
Louky na hřebeni drží kosení a pastva. Bez nich by je do pár let pohltil les.
Na hřebeni Vsetínských vrchů nad Horní Bečvou se les rozestoupí a otevře pás luk s výhledem na Javorníky. Louky vypásli a vykosili pasekáři. Jakmile se přestalo sekat, začaly zarůstat.
Od roku 2003 jsou louky opět udržovány - odvděčily se za to devíti druhy orchidejí.

Proč sem jít
Hřeben Vsetínských vrchů je z větší části zalesněný. Na Beneškách se otevře - přes louky je vidět na protilehlé Javorníky a do údolí.
Co nevynechat
Na loukách roste devět druhů orchidejí, mezi nimi vstavač mužský a prstnatec májový - přímo u cesty.
Kdy vyrazit
Nejlíp v květnu a červnu, kdy kvetou louky i orchideje. V zimě přes Benešky vede běžkařská magistrála Vsetínské vrchy.




Křižovatka na hřebeni
Benešky jsou uzel. Po hřebeni sem přichází červená hřebenová trasa Vsetínských vrchů, která vede od Čartáku až k Třeštíku s odbočkou na nejvyšší vrchol Vysokou. Zdola od Horní Bečvy sem vede modrá značka.
Kříží se tu i cyklotrasy (Rožnov je po nich 24 km daleko, Horní Bečva 8 km). V zimě tudy prochází běžkařská magistrála Vsetínské vrchy, upravovaný pás od Vsackého Cábu po Třeštík.
Když se počasí zkazí, schováte se v dřevěném přístřešku se šindelovou střechou a lavicí. U cesty je i informační panel obce Horní Bečva a nedaleko stezky vyvěrá pramen Benešky.

Louku na hřebeni nevytvořila příroda, ale lidé - a bez jejich práce znovu zarůstá.
Louka jako dílo člověka
Vsetínské vrchy byly původně zalesněné odshora až dolů. Louky na hřebeni vznikly působením člověka: pasekáři les vyklučili a udržovali otevřený pastvou a kosením. Osada Benešky, po které se rozcestí jmenuje, leží níž ve svahu - hřeben býval její pastvinou a senosečí.

Dvacet let bez kosy
Skoro dvacet let se o zdejší louky nikdo nestaral. Zarůstaly náletem, a s ním i vzácná květena, kvůli které jsou louky chráněné. Ponechat tento stav nadále, dopadly by jako louky Pod Tanečnicí. Tam salašnictví upadlo a pastviny postupně zarůstají lesem.
Zdejší přírodu nechrání nečinnost. Bez pravidelné péče by louka zarostla lesem a ztratila pestrost, kvůli které je chráněná.
Téma zásahu jako pomoci přírodě rozvádí příběh Pod Juráškou.
Od roku 2003 louky udržují ochránci přírody z Programu péče o krajinu. Nejdřív bylo potřeba plochu vyčistit od náletu. Z porostů zůstaly jen remízky s břízou a smrkem a několik jalovců roztroušených po louce. Louky mají zhruba sedm hektarů a leží v 1. zóně CHKO Beskydy.
Co se sečí vrátilo
Orchideje tu kvetou od května do začátku léta. Lze je vidět i přímo u cesty.

Dactylorhiza majalis
Nejnápadnější zdejší orchidej - hustý sytě fialový klas, listy bývají tmavě skvrnité. Kvete od května; kdo přijde v květnu a červnu, má největší šanci ji zastihnout.
Foto: Jörg Hempel, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE
Platanthera bifolia
Bílé květy s dlouhou ostruhou na řídkém klasu, u země dva velké vstřícné listy. Voní hlavně k večeru - láká noční motýly, kteří ho opylují.
Foto: Hans Hillewaert, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Orchis mascula
Nachový klas na sečených loukách, listy často tmavě skvrnité. Kvete brzy - v květnu a červnu; později už po něm nezbude nic než list.
Foto: Hans Hillewaert, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Traunsteinera globosa
Poznáte ji podle tvaru: květy jsou stlačené do růžové kulovité hlávky na štíhlém stonku. Horská orchidej - na loukách kvete v červnu a červenci.
Foto: Bernd Haynold, Wikimedia Commons, CC BY 2.5
Neottia ovata
Nenápadná orchidej se zelenavými květy - přehlédnete ji, když nevíte, co hledat. Prozradí ji dvojice velkých vejčitých listů proti sobě v dolní části stonku.
Foto: Rob Hille, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Epipactis sp.
Rod orchidejí s nenápadnými zelenorůžovými květy na jednostranném hroznu. Kvetou později než ostatní - v létě, kdy už je po nejbarevnější vlně na louce. Na fotce je kruštík širolistý, nejběžnější zástupce rodu; zdroj u Benešek uvádí jen rod.
Foto: Alex Abair, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Snímky jednotlivých druhů jsou převzaté z Wikimedia Commons (autor a licence u fotky) - ukazují druh, ne konkrétní rostlinu z Benešek.
Časová osa
dříve
Louky na hřebeni udržuje pastva a kosení pasekářů z osady Benešky. Otevřená krajina je vedlejší produkt hospodaření.
1973
Hřeben se stává součástí chráněné krajinné oblasti. Louky na Beneškách patří k nejcennějším plochám a spadají do 1. zóny.
před rokem 2003
Louky nikdo nekosí. Zarůstají náletem dřevin a ztrácejí otevřenost - s ní mizí i vzácná květena.
2003
Louky se začínají udržovat z Programu péče o krajinu. Nálet se odstraňuje, na ploše zůstávají jen remízky s břízou a smrkem a několik jalovců.
dnes
Na sedmi hektarech sečených luk roste devět druhů orchidejí - mimo jiné vstavač mužský, prstnatec májový, hlavinka horská či vemeník dvoulistý.
Vsetínské vrchy byly původně zalesněné odshora dolů. Pasekáři les vyklučili a otevřený hřeben udržovali pastvou a kosením - bez téhle práce by tu zase byl les.
Skoro dvacet let je nikdo neudržoval a zarůstaly náletem dřevin. Od roku 2003 se sem péče vrátila v rámci Programu péče o krajinu.
Devět druhů, mimo jiné vstavač mužský, prstnatec májový, hlavinka horská a vemeník dvoulistý. Kvetou od května do začátku léta.
855 m n. m., na hřebeni Vsetínských vrchů mezi vrcholy Pálenice (848 m) a Polana (937 m).
Ne - nahoru nevede žádná silnice ani parkoviště. Vedou sem tři značené cesty: zdola z Horní Bečvy nebo po hřebeni od Soláně či od Třeštíku.
Otázka 1 z 5

Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.