Proč sem jít
Klid a hafery
Vrchol pokrývá borůvčí, mezi kterým vystupují drobné balvany a skalky. Nevede sem značka - je to kopec pro toho, kdo si trasu rád najde sám.

Vrchol • Horní Bečva • 781 m n. m.
Kopec s borůvčím, u kterého si ani mapy nejsou jisté.
Nad přehradou Horní Bečva se zvedá zalesněný Šorštýn. Jeho vrchol pokrývá borůvčí - po zdejšku hafery, po kterém je pojmenovaný místní spolek i letní slavnost v obci. Na zápisu jména se zdroje neshodnou: mapy píší Šorštýn, obec Šorstýn i Šarštýn - a sousední kóta se jmenuje zdrobněle Šorstýnek, ačkoli je vyšší. Nejistá je i jeho poloha v mapě: leží na hranici dvou geomorfologických celků a zdroje se neshodnou, jestli je nejvyšším bodem Rožnovské brázdy on, nebo Poskla o dvě stě metrů níž.

Proč sem jít
Vrchol pokrývá borůvčí, mezi kterým vystupují drobné balvany a skalky. Nevede sem značka - je to kopec pro toho, kdo si trasu rád najde sám.
Kdy vyrazit
Kvůli haferám sem chodí hlavně místní. Výhled většinou zakrývá les - na okolní stráně s chalupami se otevře jen z pár míst.
Co vědět
Kolem kopce vede červená značka od přehrady do sedla Kladnatá, odkud se odbočuje do terénu - na vrchol žádná značka nevede. Výstup na vrchol a zpět zabere zhruba dvě hodiny.
Vrchol Šorštýna pokrývá borůvčí - na Horní Bečvě se borůvkám říká hafery. Podle urbáře z roku 1676 patřil sběr hub, borůvek a malin k tomu, čím se tehdejších 1 385 obyvatel obce živilo.
Sběr hafer tady nikdy neskončil. Jméno kopce dnes nese spolek Šorstýn, který spolu s obcí pořádá slavnost Haferobraní s haferovými knedlemi a ochutnávkami.
Nahoru mezi keříky nevede žádná cesta. Mezi borůvčím vystupují drobné balvany a skalky, rozhled zakrývá les a jižní svah je odlesněný sjezdovkou.
Jména a metry
Zdroje se v zápisu jména neshodnou. Mapy píší Šorštýn, geomorfologický přehled i obec Šorstýn a v obecním přehledu staveb se u vodovodu z roku 2001 objevuje dokonce Šarštýn. Sousední kóta o půl kilometru na východ se přitom jmenuje Šorstýnek - zdrobněle, přestože je o pár metrů vyšší (785 proti 781 m).
Nejistota nekončí u pravopisu. Šorštýn stojí na hranici Moravskoslezských Beskyd a Rožnovské brázdy - a přehledy se neshodnou, co je vlastně nejvyšší bod brázdy, tedy sníženiny mezi horami. Jeden uvádí Šorštýn, jiné vrcholy o skoro dvě stě metrů nižší. A dvanáct kilometrů odsud, u Bílé, leží ještě jeden, docela jiný Šorštýn (711 m).
Nejznámější je Sachova studánka na jižním úpatí, přímo u silnice I/35 z Horní Bečvy na Bumbálku, ve výšce 600 m n. m. Vydatný pramen, kterému místní dřív říkali Chladná voda, na studánku upravili v roce 1929 při stavbě okresní silnice a pojmenovali ji po Ing. Jaroslavu Sachovi, tehdejším vrchním technickém radovi okresního úřadu v Novém Jičíně.
Sachova studánka není jediná - na svazích Šorštýna vyvěrá víc pramenů. Půl kilometru od ní stojí studna Na Zubčené a v sedle mezi kótami prýští další nepojmenované prameny.
Po kopci se jmenuje i vodovod Šarštýn – Na Bučkové, který obec uvedla do provozu v listopadu 2001 - shoda jména s prameny popsanými výše je ale nejspíš náhodná.
Místní název pro borůvky. Rostou na vrcholu Šorštýna a jejich sběr jako součást obživy uvádí už urbář z roku 1676. Po kopci je pojmenovaný spolek, který s obcí pořádá slavnost Haferobraní.
Vrcholová kóta má 781 m n. m. Sousední Šorstýnek, nacházející se o půl kilometru na východ, je s 785 m ještě o pár metrů vyšší - přestože jeho jméno je zdrobnělina.
Záleží na zdroji. Některé přehledy ho tak uvádějí, jiné kladou nejvyšší bod celku na Požisku (596 m) nebo na Posklu (576 m). Šorštýn stojí na okraji brázdy, kterou začínají Moravskoslezské Beskydy.
Ne. Kolem kopce prochází červená značka od přehrady Horní Bečva do sedla Kladnatá, na vrchol se ale musí odbočit neznačeným terénem. Výstup patří k náročnějším.
Otázka 1 z 5
Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.