Proč sem jít
Vývoj hranic na jednom místě
Málokde uvidíte starý zemský mezník a současný hraniční znak vedle sebe. Novější hranici od starší dělí pár desítek centimetrů - a víc než sto let.
Historický hraniční kámen • vrch Trojačka • 939 m n. m.
Trojmezí
Hranice se tu od roku 1906 dvakrát přepsala - kámen stojí dodnes. A dnešní hraniční znak mu vyrostl na dosah ruky.
Minulost a současnost hranice na dosah ruky
Na zalesněném vrcholu kousek nad Bumbálkou stojí těsně vedle sebe dva mezníky. Pískovcový hranečník z roku 1906 nese jména Uhry, Morava a Karlovice - a pár desítek centimetrů od něj stojí bílý znak dnešní česko-slovenské státní hranice.
Co nevynechat
Obejít kámen dokola
Každá ze tří stran nese jiné jméno: Uhry k východu (Makovu), Morava k severu (Ostravice), Karlovice k jihu (Velkým Karlovicím).
Kdy vyrazit
Celoročně po červené
Z Bumbálky je to zhruba kilometr po červené hřebenovce. V létě jdete lesním stínem, v zimě kolem vede běžkařská magistrála.
Tři strany kamene
Jeden kámen, tři jména
Hranečník má trojhranný průřez. Tři strany kamene jsou mapa: stojí v místě, kde se stýkají tři katastry, a každá strana ukazuje jménem do „svého“ území. Jména jsou ovšem z roku 1906 - obejděte kámen a přečtěte si, kdo tu byl sousedem tenkrát.
Východní strana
UHRY
Strana obrácená do katastru Makova. Kysuce patřily k Uherskému království - hranice na hřebeni tu proto nebyla jen mezí obcí, ale hranicí zemí uherské koruny a Moravy. Dnes tímhle směrem leží Slovensko.
- Co jméno označovalo
- Uherské království - dnes slovenská strana
Severní strana
MORAVA · Ostravice
Čelní strana do tehdejšího katastru Ostravice. Pod jménem země je vytesáno H. H. - Herrschaft Hochwald, hukvaldské panství arcibiskupského velkostatku, kterému zdejší lesy patřily. Doplňuje ji letopočet 1906 a evidenční číslo.
- Co jméno označovalo
- Morava - ostravický katastr hukvaldského panství
Jižní strana
KARLOVICE
Jižní strana míří do katastru Velkých Karlovic. Valašská obec v horním povodí Bečvy sahá svými pasekami až na hřeben - a její katastr se tu dotýká ostravického i makovského dodnes.
- Co jméno označovalo
- Katastr Velkých Karlovic - moravské Valašsko
Příběh hranice na Trojmezí
Hranice tu byla dřív než kámen a přežila všechny státy, které ji definovaly. Kámen z roku 1906 je její nejčitelnější svědek.
Hranice starší než kámen
Čára po hřebeni, kterou kreslila voda
Zemská hranice mezi Moravou a Uhrami tu neběžela náhodně. Sledovala hlavní hřeben - a s ním hlavní evropské rozvodí. Déšť, který spadne na severní stranu vrcholu, odtéká Ostravicí a Odrou do Baltu; voda z ostatních stran teče Kysucou a Bečvou k Dunaji a do Černého moře. Hranici zemí tak odedávna kreslil terén sám.
Na hřebeni se přitom nestýkaly státy, jak je známe dnes, ale panství a katastry: ostravické lesy hukvaldského panství ze severu, paseky Velkých Karlovic z jihu a uherský Makov z východu. Přesně tenhle styk tří území kámen na vrcholu značí - proto má tři strany.
Tři se v tomhle místě objevuje i jinde v jazyce: podle jednoho výkladu se vrch jmenuje Trojačka proto, že se tu potkávají tři horská pásma - Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Javorníky.
Rok 1906
Kameník z Horní Bečvy
Na začátku 20. století nechalo hukvaldské panství své hranice nově vyměřit a osadit kamennými mezníky. Na Trojačku tehdy přišel trojhranný hranečník z pískovce: v průřezu měří jen 25 × 24 × 26 centimetrů, nad terén vystupuje zhruba 80 centimetrů - a přesto obstál déle než státy, jejichž hranici značil.
Písmo na kameni má nejspíš konkrétního autora. Badatel Karel Jan Malina srovnal tvary liter s podpisem vytesaným do skály na Čertově mlýně - „Bolf Josef, kameník, H. B. 1903“ - a došel k závěru, že se na opracování a osazování zdejších hranečníků v letech 1903–1906 pravděpodobně podílel Josef Bolf z Horní Bečvy (1868–1909), vyučený v kamenolomu mistra Leideho.
- osazení kamene
- 1906
- trojhranný průřez
- 25 × 24 × 26 cm
- výška nad terénem
- 80 cm
Hranice se mění
Státy se přepsaly, kámen stojí
Kámen stál na místě teprve dvanáct let, když z jeho stran zmizel první stát. V roce 1918 se rozpadla monarchie a Uhry přestaly existovat. Hranice tím ale nezmizela: z meze dvou zemí monarchie se stala moravsko-slovenská hranice uvnitř společného státu.
Podruhé se hranice přepsala 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo. Z vnitřní hranice se přes noc stala hranice dvou samostatných států - a vedle starého kamene proto stojí bílý hraniční znak: S na slovenské straně, C na české. Oba mezníky dělí pár desítek centimetrů a skoro devadesát let.
Trojka platí dodnes. U vrcholu se stýkají Makov, Velké Karlovice a Bílá - a s nimi Žilinský, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Trojmezí zůstalo, jen se mu třikrát změnila jména.
Časová osa
Jedna čára, pět epoch
po staletí
Hranice po hřebeni
Zemská hranice Moravy a Uher sleduje hlavní hřeben - a s ním hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem.
1903–1906
Nové vyměření
Hukvaldské panství nechává hranice svých lesů nově osadit kamennými mezníky. Na jejich opracování se podle shody písma pravděpodobně podílí kameník Josef Bolf z Horní Bečvy.
1906
Kámen na Trojačce
Panství osazuje na vrcholu trojhranný hranečník se jmény Uhry, Morava (Ostravice, H. H.) a Karlovice.
1918
Konec Uher
Uhry zanikají a vzniká Československo. Táž čára je od té doby moravsko-slovenskou hranicí uvnitř společného státu.
1993
Znovu státní hranice
Rozdělením Československa vede hřebenem hranice Slovenské a České republiky. Vedle starého kamene přibývá bílý hraniční znak se S a C.
dnes
Trojmezí tří krajů
U vrcholu se stýkají katastry Makova, Velkých Karlovic a Bílé - a s nimi Žilinský, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Kolem kamene vede červená hřebenovka.
Návštěva
Naplánujte si cestu na Trojačku
Kde to přesně je
Vrchol Trojačky, kilometr od Bumbálky
Vrch Trojačka (939 m n. m.) leží přímo na česko-slovenské hranici mezi sedlem Bumbálka a makovskou osadou Trojačka. Oba mezníky stojí na palouku na vrcholu, kterým prochází červeně značená hřebenovka.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Mapa okolí
Jak se sem dostat
Nejpohodlněji ze sedla Bumbálka po červené hřebenovce, součásti evropské trasy E3 - trasu i zastávky najdete níž. Značená cesta na vrchol vede i z údolí od makovské osady Trojačka.
- 1
Trojmezí na vrcholu Trojačkycíl · ~1 km · jste tady
Po zhruba kilometru mírného stoupání podél bílých hraničních znaků dojdete na vrcholovou plošinu. Vedle sebe tu stojí hraniční kámen z roku 1906 a znak dnešní státní hranice - obejděte kámen, každá strana nese jiné jméno.
- ↓
Kam dál: po téže červené na jihdelší varianta
Kámen není konec cesty, jen bod na ní. Táž červená pokračuje z Trojačky podél hranice k Makovskému průsmyku a dál na Kasárne a Ztracenec - celá hřebenovka Javorníků měří asi 15 km a dá se z ní vybrat libovolný úsek. Na západ u Třeštíku navazuje hřebenovka Vsetínských vrchů přes Benešky k Soláni.
Cestou z Bumbálky jdete přímo po hranici - k cíli vás spolehlivě dovedou bílé hraniční znaky podél stezky. Autobusové spoje na Bumbálku se mění podle dne a sezony; české ověříte v IDOS, slovenské v CP.sk.
Co vědět před cestou
Časová náročnost
Z Bumbálky čtvrthodina až dvacet minut chůze mírně do kopce. I s prohlídkou kamene a obejitím vrcholu je to nenáročná vycházka do hodiny.
Historická památka
Kámen tu stojí přes sto dvacet let. Nemanipulujte s ním, nic do něj nevyrývejte a nezkoušejte, jestli drží - ať tu vydrží dalším generacím.
Chráněná krajina
Hřeben dělí CHKO Beskydy na české a CHKO Kysuce na slovenské straně. Držte se značených tras a hraničního průseku.
Horský hřeben
Jste v horách skoro v tisíci metrech: hodí se pevná obuv, počasí se rychle mění. V zimě bývá stezka pod sněhem a ledem - kolem Bumbálky se pak běžkuje po upravované magistrále.
Nejbližší zázemí
Občerstvení i toalety jsou dole na Bumbálce a v Makově.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co je Trojmezí na Trojačce?
Dvojice mezníků na vrcholu Trojačky (939 m n. m.): pískovcový hraniční kámen z roku 1906 se jmény Uhry, Morava a Karlovice - a pár desítek centimetrů od něj bílý znak dnešní česko-slovenské státní hranice.
Proč se hoře říká Trojačka?
Podle jednoho výkladu proto, že se tu potkávají tři horská pásma - Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Dnes je vrchol navíc trojmezím tří krajů: Žilinského, Zlínského a Moravskoslezského.
Co znamenají nápisy na kameni?
Každá ze tří stran mířila do jiného katastru: UHRY k Makovu, MORAVA s Ostravicí a letopočtem 1906 k severu (H. H. = Herrschaft Hochwald, hukvaldské panství), KARLOVICE k jihu do Velkých Karlovic.
Jak se na Trojmezí dostanu?
Nejpohodlněji ze sedla Bumbálka na silnici Makov – Horní Bečva po červené hřebenovce (E3) - zhruba kilometr mírného stoupání. Cesta vede i z makovské osady Trojačka nebo delší hřebenovkou od Kasáren.
Kdo kámen na Trojačce vytesal?
Podle badatele Karla Jana Maliny se na opracování a osazování zdejších hranečníků v letech 1903–1906 pravděpodobně podílel kameník Josef Bolf z Horní Bečvy - jeho podpis je vytesaný i u pramene na Čertově mlýně.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 5
Jaká tři jména jsou vytesaná na stranách kamene?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.