Proč sem jít
Vidíte úplný začátek řeky
Vývěr je svedený do trubky: voda z ní padá do kamenného žlábku a o pár kroků níž je z ní potok. K Váhu to má tahle voda 65,6 kilometru.
Pramen řeky • Javorníky • Makov • 915 m n. m.
Pramen Kysuce
Vyvěrá pár kroků od hřebene nad Makovem rozdělujícího dvě povodí. Kysuce míří k Váhu.
První metry velké řeky
Nad osadou U Jaši v Makově vyvěrá ze svahu pod vrchem Hričovec voda, po které se jmenuje celý kraj.
O pětašedesát kilometrů dál, v Žilině, se z ní stane přítok Váhu. Cestou projde Turzovkou, Čadcou i Kysuckým Novým Mestem a přibere sedmadvacet řek.
Kdy vyrazit
Kdykoli, jde o krátkou cestu lesem
Ze Sedla pod Lemešnou je to 1,5 km a asi 180 výškových metrů, zhruba 45 minut chůze. Cesta vede lesem.
Co nevynechat
Kniha návštěv u výtoku
Pod stříškou visí vyřezávaná deska s nápisem Pramen Kysuce a vedle ní dřevěná skříňka s knihou návštěv.
Příběh pramene Kysuce a plavení dřeva
Ze svahu nad Makovem vyvěrají tři potůčky. Ten hlavní dal jméno kraji Kysuce. Po jeho vodě se plavilo dřevo.
Který pramen je pravý
Tři potůčky, jeden vítěz
V přírodní rezervaci Hričovec nad osadou U Jaši vyvěrají hned tři blízké potůčky. Dlouho se řešilo, který z nich je ten pravý pramen Kysuce.
Zvítězil ten nejvydatnější - vyvěrá ve výšce 915 metrů na úbočí vrchu Hričovec (1 062 m n. m.).
Výtok dnes kryje srubový přístřešek se sedlovou střechou. Voda pramene padá z trubky do kamenného žlábku a odtéká pryč jako potok. Pod stříškou je dále vyřezaná deska s nápisem Pramen Kysuce a skříňka s knihou návštěv.
K prameni vede naučný chodník z roku 2016 se čtyřmi tabulemi a lavičkami řezbáře Jozefa Šimeka. Každoročně se sem chodí i pochodem při petropavlovských hodech.
Rozvodí a cesta k Váhu
Pár set metrů rozhodne o tom, kterým směrem řeka poteče
Stejný hřeben, na kterém leží vrch Hričovec, pokračuje dál nad Makovem - a právě tam, kudy dnes vede státní hranice, je rozvodí. Dešťová voda, která spadne na jihovýchodní stranu, se sbírá v Javorníkách a odtéká do Kysuce, odtud do Váhu. Voda na severozápadní straně hřebene - o pár set metrů dál - stéká do Bečvy pramenící na protějším svahu Vysoké, nejvyšší hory Vsetínských vrchů. Odtud teče dál do Moravy a Dunaje.
Voda z obou stran hřebene se pak znovu potká, ale až v Dunaji, stovky kilometrů odsud. Než k tomu dojde, urazí Kysuca vlastní cestu - přes Turzovku, Čadcu a Kysucké Nové Mesto k soutoku s Váhem v Žilině.
0 km
Pramen nad osadou U Jaši
Makov • 915 m n. m. • PR Hričovec
Nejvydatnější ze tří makovských potůčků. Voda vyvěrá pod vrchem Hričovec (1 062 m n. m.) a hned od začátku míří na východ, do makovské doliny.
Prvních pár kilometrů
Makov - nejzápadnější obec Kysuc
Obec vznikla v roce 1895
Obec, která vznikla v roce 1895 spojením částí sedmi vsí, leží už na toku vytékajícím z pramene Kysuce. Odsud se řeka obrací na severovýchod a jde údolím dál.
Mezi dvěma pohořími
Turzovka
Javorníky vpravo, Kysucké Beskydy vlevo
Údolí Kysuce odděluje dvě pohoří: po pravé ruce Javorníky, po levé Kysucké Beskydy. Řeka jimi teče na severovýchod až k Čadci.
Zlom
Čadca - řeka se otáčí na jih
Údolím vede železnice i mezinárodní silnice
V Čadci Kysuca mění směr a míří k jihu. Její údolí je od té chvíle hlavní dopravní osou kraje - vede jím železnice i mezinárodní silnice. Za pltnických časů tu mělo strečnianské panství skladiště dřeva.
Dolní tok
Kysucké Nové Mesto
Krajina hatí a jezů
Na dolním toku stávala soustava hatí budatínského panství - u Kysuckého Lieskovce, Nového Mesta, Poviny a Radole. Uměle zvedaly hladinu tak, aby plť proplula i po mělčině.
65,6 km
Soutok s Váhem v Žilině
U Budatína • konec cesty
Pod Budatínem Kysuca splyne s Váhem a jako samostatná řeka končí. Váh její vodu odvádí do Dunaje. Do Dunaje přes Moravu doteče i voda Bečvy, která stéká z druhé strany hřebene nad Makovem - odtud pokračují obě k Černému moři.
Schéma toku Kysuce
Řeka jako silnice
Po Kysuci se vozilo dřevo. Čekalo se na déšť
Kysuca je mělká a její dno je kamenité - na velké plti, jaké se vázaly na Váhu, tu voda nebyla. Kysučtí plavci proto stavěli polopltě: kmeny svázané napevno jen vpředu, vzadu jen po krajích. A hlavně: čekali. Plť ležela na břehu a čekala na jarní tání nebo pořádný déšť. Když se řeka zvedla, plavci pltě rychle spustili na vodu a nechali se unášet proudem - každou řídili dva z nich, zkušenější vpředu s veslem, méně zkušený vzadu.
Aby se dalo dřevo svážet i mimo povodně, budovaly se na řece hatě - nízké dřevěné jezy zpevněné kamenem a vyplněné hlínou, které uměle zvedaly hladinu. Budatínské panství jich mělo celou soustavu u Kysuckého Lieskovce, Kysuckého Nového Mesta, Poviny a Radole. Velká voda je ale pravidelně brala, takže se musely téměř bez přestání opravovat.
- od pramene k Váhu
- 65,6 km
- řek se cestou vlévá do Kysuce
- 27
- plocha povodí
- 1 038 km²
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Kam se Kysuca vlévá?
Do Váhu - po 65,6 km, na okraji Žiliny u Budatína.
V jaké výšce pramen vyvěrá a kde přesně?
Ve výšce 915 m n. m., pod vrchem Hričovec (1 062 m n. m.) nad osadou U Jaši v Makově.
Proč tahle voda teče k Váhu a ne do Bečvy?
Hřeben nad Makovem je rozvodí. Voda z jedné strany hřebene stéká do Bečvy a dál do Moravy a Dunaje, voda z druhé strany do Kysuce a dál do Váhu - obě řeky se potkají až v Dunaji.
Odkud se k prameni chodí a jak dlouhá je cesta?
Ze Sedla pod Lemešnou na silnici z Velkých Karlovic do Makova - 1,5 km, 180 výškových metrů, zhruba 45 minut po naučném chodníku.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 4
Do které řeky se Kysuca vlévá?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.