Proč sem jít
Stáří, které lze obejmout
Takhle starých jilmů v Evropě mnoho nezbylo - druh od 20. století decimuje grafióza. Tenhle patří podle Správy CHKO Kysuce k nejstarším ve střední Evropě.

Chráněný strom • Makov, osada U Papají • 720 m n. m.
Jeden z nejstarších jilmů ve střední Evropě.
V osadě U Papají, v části Makova zvané Kopanice, stojí u chalupy jilm habrolistý - dle Správy CHKO Kysuce jeden z nejstarších jilmů ve střední Evropě. Od roku 1995 je součástí znaku Makova.


Proč sem jít
Takhle starých jilmů v Evropě mnoho nezbylo - druh od 20. století decimuje grafióza. Tenhle patří podle Správy CHKO Kysuce k nejstarším ve střední Evropě.
Kdy vyrazit
Bez listí je strom vidět od podzimu do dubna - tou dobou (v březnu a dubnu) taky kvete. Přes léto ho zakrývá koruna, zato v květnu a červnu dozrávají a opadávají semena.
Zajímavost navíc
Makov má strom v erbu: zlatý brest se čtyřmi kořeny v modrém štítě. Kořeny znamenají části obce - Čierne, Potok, Kopanice a Trojačka - a stejný počet mohutných větví zastupuje čtyři přítoky říčky Kysuce.
Nejdřív byl strom u domu. Pak strom, který domy přežil. Nakonec strom, který obec zastupuje.
Kopanice
Osada U Papají je jeden z kopaničářských chotárů roztroušených po svazích nad Makovem. Pamětní kniha obce klade její začátek do roku 1521, kdy se sem měly přes Bílé Karpaty uchýlit dvě rodiny - Pápayovci a Lábayovci. Jedni se usadili pod hřebenem směrem ke Kysučnému, druzí ke Semeteši; po nich mají obě osady jméno.
Na tuhle část Javorníků se váže zvyk, který stojí za celým příběhem stromu: ke každé nově postavené dřevěnici se zasadil strom. Měl dům chránit před živly a zároveň sloužil jako měřítko jeho stáří - jak vysoký strom, tak starý dům.
Přesně v téhle době, tedy někdy v 16. století, byl podle odhadu stáří vysazen i brest u Papají. Domy kolem něj se od té doby vyměnily; brest zůstal a měřítkem stáří se stal on sám - jen ne pro jeden dům, ale pro celou osadu.

Znak obce
Erb vyobrazuje v modrém štítě zlatý brest se čtyřmi kořeny - každý kořen symbolizuje jednu část obce: Čierne, Potok, Kopanice a Trojačka. Stejný počet mají i jeho mohutné větve: zastupují čtyři rovnocenné přítoky říčky Kysuce, které z těchto částí stékají.
Návrh vzešel z veřejné soutěže, kterou obec vyhlásila v roce 1994 s Kysuckým muzeem v Čadci - ze 217 návrhů od 185 autorů komise vybrala motiv řeky Kysuce a chráněného stromu, který do erbu zpracoval akademický sochař Milan Greguš, rodák z osady Greguše. Obecní zastupitelstvo erb přijalo 23. března 1995, o pár týdnů později ho schválila i Heraldická komise ministerstva vnitra SR.
Unikát
Obvod kmene měří 676 centimetrů ve výšce 130 cm nad zemí - hodnota, kterou zveřejnila Správa CHKO Kysuce v roce 2024. U kořenů je obvod přes 11 metrů a strom je vysoký kolem 30 metrů. Stáří se odhaduje na 400 let a strom podle Správy patří k nejstarším brestům hrabolistým ve střední Evropě.
Neobvyklá je ale i samotná poloha. Brest hrabolistý je strom nížin - patří do říčních niv a na náplavy velkých řek, obvykle do poloh 400 až 500 metrů nad mořem. Tenhle roste o dobrých dvě stě metrů výš, na kopaničářském svahu - tam, kde by se čekal spíš jilm horský.
Staré jilmy jsou v Evropě vzácnost. Od 20. století je decimuje grafióza - nemoc, která napříč kontinentem srazila jejich počty.

Stav a péče
Brest u Papají je chráněný od roku 1973 - usnesením rady tehdejšího Okresního národního výboru v Čadci byl zapsán do státního seznamu jako chráněný přírodní výtvor a kolem kmene se vyhlásilo ochranné pásmo - kruh o poloměru deset metrů vyhrazen čistě kořenům.
V prosinci 2005 ohnul sníh korunu jilmu tak, že se z ní ulámalo několik větví. Na jaře 2006 byl proto strom ošetřen a jeho koruna vyvážena. O okolí obec pečuje - nacházejí se zde informační tabule, lavičky na louce, lávka přes potok a chodníčky až ke stromu.
Stáří je na stromě vidět. V místech odlomených větví jsou dutiny, na kůře plodnice dřevokazných hub. Obecní posudek stav jilmu nezastírá: společenskou hodnotu stromu vyčísluje na necelých 13 tisíc eur, poškození řadí do pásma 26 až 60 procent. Brest je poznamenaný, ale živý.

Časová osa
1521
Pamětní kniha Makova klade počátek osady U Papají do roku 1521 - dvě rodiny, Pápayovci a Lábayovci, se usazují pod hřebenem Javorníků.
16. století
Odhad stáří kolem 400 let datuje vysazení stromu právě do doby, kdy se zdejší svahy osidlovaly a ke každé nové dřevěnici se sázel strom.
20. 4. 1973
Usnesení rady ONV v Čadci (č. 86/1973) zapisuje strom do státního seznamu jako chráněný přírodní výtvor s ochranným pásmem o poloměru 10 metrů.
23. 3. 1995
Obecní zastupitelstvo přijímá erb se zlatým brestem o čtyřech kořenech - návrh akademického sochaře Milana Greguše vzešel z veřejné soutěže z roku 1994.
prosinec 2005
Pod tíhou sněhu se poškodilo několik větví koruny.
jaro 2006
Následuje ošetření a vyvážení koruny - zásah, který má stromu ubrat riziko dalšího lámání.
dnes
Poznamenaný, ale živý - brest u Papají dál roste a zůstává měřítkem stáří osady.
Správa CHKO Kysuce odhaduje stáří na 400 let (údaj z roku 2024).
Podle Správy CHKO Kysuce patří k nejstarším brestům hrabolistým ve střední Evropě. Při měření v roce 2024 měl obvod kmene ve výšce 130 cm 676 cm, obvod u kořenů byl přes 11 metrů a výška stromu asi 30 metrů. Navíc roste v 720 metrech nad mořem, zatímco jeho druh se běžně vyskytuje ve 400 až 500 metrech, hlavně v nížinách a na náplavech řek.
Rada ONV v Čadci ho 20. dubna 1973 (usnesení č. 86/1973) zapsala do státního seznamu jako chráněný přírodní výtvor.
Erb obce vyobrazuje v modrém štítě zlatý brest se čtyřmi kořeny. Kořeny znamenají čtyři části Makova - Čierne, Potok, Kopanice a Trojačka - a stejný počet mohutných větví zastupuje čtyři rovnocenné přítoky říčky Kysuce, které z těchto částí stékají. Erb navrhl akademický sochař Milan Greguš po veřejné soutěži z roku 1994, obec ho přijala 23. března 1995.
Ano. „Brest“ je slovenské jméno rodu, který se česky jmenuje jilm. U Papají jde o brest hrabolistý (Ulmus carpinifolia, dnes Ulmus minor), česky jilm habrolistý.
Je poznamenaný stářím. V kmeni jsou dutiny, na kůře plodnice dřevokazných hub a v prosinci 2005 se pod sněhem polámalo několik větví. Obecní posudek řadí poškození do pásma 26 až 60 procent.
Otázka 1 z 5

Rysík→Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.