Proč sem jít
Památník doslova na hranici
Bronzový partyzán stojí přímo na česko-slovenské hranici - v sedle, kterým se v září 1944 probila na Moravu 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky. Věnování má v češtině a slovenštině.
Památník 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky • Makovský průsmyk • 801 m n. m.
Partyzán
Bronzový strážce hranice, přes kterou se v září 1944 probila brigáda Jana Žižky.
Pomník stojí v průsmyku, kde se bojovalo
V Makovském průsmyku, kde silnice od Velkých Karlovic přechází na Slovensko, stojí od roku 1975 bronzový partyzán - památník přechodu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky na Moravu. Socha, hraniční kámen a dvě věnování ve dvou jazycích.
Hranici dnes přejdete bez zastavení; v září 1944 se o ni bojovalo.
Kdy vyrazit
Celoročně, při pietním aktu v srpnu
Místo je volně přístupné po celý rok. Koncem srpna se u památníku koná pietní vzpomínka k výročí SNP s hosty z obou republik.
Co nevynechat
Dva nápisy a hraniční kámen
Přečtěte si obě věnování. Horní české nese datum 25. 9. 1944 - den boje o průsmyk. U silnice pak stojí kámen s deskou Makovského průsmyku, který věnovala obec Velké Karlovice.
Souvislosti
Kdo byli partyzáni?
V březnu 1939 obsadilo nacistické Německo české země a zřídilo protektorát Čechy a Morava. Slovensko se stalo formálně samostatným, ve skutečnosti ale na Německu závislým státem. Přišlo šest let okupace, války a teroru.
Proti německé okupaci se zvedl odboj: boj za vyhnání okupantů a návrat svobodného Československa. Jeho nejtvrdší, ozbrojenou složku tvořili partyzáni - bojovníci, kteří se skrývali v horách a odtud přepadali německé jednotky, ničili jejich techniku a sbírali zprávy. Přežili jen díky pomoci místních lidí, kteří jim dávali jídlo, střechu a informace - a riskovali za to život.
Rozhodující zlom přišel v srpnu 1944, kdy vypuklo Slovenské národní povstání. Sovětské velení tehdy začalo vysazovat na Slovensko organizátorské skupiny, které měly odboj rozšířit i do protektorátu Čechy a Morava. Jedna z nich se vydala přes hory na Moravu - a právě její příběh drží tenhle pomník.
- 01
Kdo
Bojovníci v týlu
Partyzáni operovali v týlu nepřítele mimo pravidelnou armádu. Opírali se o pomoc místních - bez nich by v horách nepřežili.
- 02
Proti čemu
Nacistická okupace
Od roku 1939 ovládalo české země nacistické Německo. Odboj usiloval o konec okupace a obnovu Československa.
- 03
Jak
Sabotáže a přepady
Ničili tratě, techniku a zásoby, přepadali menší jednotky a sbírali zprávy. Vázali tím síly, které pak chyběly na frontě.
- 04
Proč tady
Hory jako úkryt i brána
Beskydský hřeben dával krytí a spojoval Slovensko s Moravou. Průsmyk byl jednou z cest, kterými odboj procházel přes hranici.
Příběh brigády Jana Žižky a pomníku Partyzán
Od nočního výsadku na Slovensku přes boj o průsmyk až po pomník, který si dvě země předaly darem.
Odkud se vzali
Výsadek Žižka II
Na konci srpna 1944 seskočil u Sklabině v Turci, kousek od Martina, sovětský výsadek s kódovým označením Žižka II - 21 mužů a žen. Velel mu slovenský podporučík Ján Ušiak, náčelníkem štábu byl kapitán Rudé armády Dajan Bajanovič Murzin. Jeho úkolem bylo podpořit přímo na místě právě vypuklé Slovenské národní povstání.
6. září ale přišel nový rozkaz: opustit Turiec a přes hory Kysuc se probít až k moravské hranici a rozšířit odboj i na Moravu. Cesta trvala deset dní - skupina cestou rostla o dobrovolníky a po překročení řeky Váh čítala 315 lidí. V polovině září dorazila k hranici a několik dní ji zblízka zkoumala, než se pokusila přejít vcelku.
Trasa výsadku, srpen–září 1944
Konec srpna
Výsadek u Sklabině
6. září
Rozkaz: přesun na Moravu
16.–21. září
Průzkum u hranice
25. září
Pokus o přechod vcelku
28./29. září
První skupina na Moravě
25. září 1944
Boj o průsmyk
25. září 1944 se jednotka pokusila překročit střeženou hranici protektorátu vcelku - tady, v Makovském průsmyku. Po těžkých bojích s německými jednotkami musela ustoupit zpět na Slovensko. Datum 25. 9. 1944 vytesané na podstavci se váže právě k tomuto dni.
Štáb poté změnil taktiku. Jednotka se rozdělila na menší skupiny, které přes hřeben pronikaly s pomocí místních postupně. Jako první prošla v noci z 28. na 29. září asi šedesátičlenná skupina vedená Murzinem. Do poloviny října se na Moravu probily i další - včetně té Ušiakovy.
„Bojovníkům 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky · 25. 9. 1944“věnování vytesané na terase památníku
Podzim 1944
Nejsilnější jednotka v českých zemích
Po přechodu hranice se jednotka stala nejsilnější partyzánskou jednotkou na území protektorátu. Uchytila se v Moravskoslezských Beskydech a přestála i rozsáhlou nacistickou protipartyzánskou operaci Tetřev. Druhého listopadu 1944 ale nepřítel přepadl štáb u Čertova mlýna. Těžce raněný Ušiak den nato v obklíčení v Čeladné spáchal sebevraždu, aby nepadl do zajetí. Velení převzal Murzin a oddíl přerostl v brigádu, jejíž skupiny působily od Vsetína po Vyškov.
- členů výsadku Žižka II
- 21
- osob po překročení Váhu
- 315
- prapory brigády na jaře 1945
- 4
1975
Pomník z akce Z
Památník vznikl ke 30. výročí osvobození republiky. Peníze na stavbu složilo několik obcí Vsetínska a stavěli ho brigádníci v akci Z. Odhalen byl v roce 1975.
Stěnu terasy vyplňuje nápis: „Pamätník bojovej družby Čechov, Slovákov a sovietskych partizánov v Slovenskom národnom povstaní roku 1944“. Pod ním se otevírá prostor uzavřený kovovými vraty.
Nad touto terasou se schodištěm stojí samotná socha. Celý celek je vidět už ze silnice.
- Socha
- Josef Malejovský, akademický sochař
- Architekt
- Bedřich Hanák
- Materiál
- bronz na kamenném podstavci
- Výška sochy
- 4,7 m
Po rozdělení státu
Ze Vsetína do Makova
Pomník stojí v katastru slovenského Makova, spravovalo ho ale město Vsetín - i po rozdělení Československa. Na opravy památky za hranicí však nemohlo čerpat dotace. Současně na místo, kam občas zavítali vandalové, bylo z Vsetína daleko.
V roce 2013 proto Vsetín památník daroval obci Makov. Z pomníku spravovaného přes hranici se stalo místo, kde se obě země potkávají: každý rok koncem srpna tu Češi i Slováci společně vzpomínají na padlé.
- Do roku 2013
- spravovalo město Vsetín
- Od roku 2013
- vlastní obec Makov
- Katastr
- Makov (Slovensko)
- Důvod daru
- dotace jen v zemi vlastníka, vzdálená správa
Hraniční kámen
Kámen s reliéfem stojí v trávě u silnice, pár kroků od sochy. Nese nápis o významném přechodu hraničního hřebene s výhledem do údolí na obou stranách - věnovala ho obec Velké Karlovice, sousedka z druhé strany hřebene.
Časová osa
Celý příběh v datech
Od výsadku na Slovensku v srpnu 1944 po darování pomníku Makovu.
srpen 1944
Výsadek Žižka II
U Sklabině nedaleko Martina seskakuje 21členná skupina vedená Jánem Ušiakem, náčelníkem štábu je Dajan B. Murzin.
25. 9. 1944
Boj o průsmyk
Jednotka se pokouší přejít střeženou hranici vcelku. Po těžkých bojích ustupuje zpět na Slovensko - datum nese nápis na pomníku.
29. 9. 1944
První skupina na Moravě
V noci z 28. na 29. září proniká přes hřeben asi 60členná skupina vedená Murzinem; do poloviny října ji následují další.
3. 11. 1944
Smrt velitele Ušiaka
Den po přepadení štábu u Čertova mlýna umírá těžce raněný Ján Ušiak v obklíčení v Čeladné - vlastní rukou, aby nepadl do zajetí.
1945
Brigáda čtyř praporů
Pod Murzinovým velením jednotka přerůstá v nejsilnější partyzánskou brigádu v českých zemích; její skupiny působí od Vsetína po Vyškov.
1975
Odhalení památníku
Ke 30. výročí osvobození republiky. Peníze složily obce Vsetínska, stavěli brigádníci v akci Z, sochu vytvořil Josef Malejovský.
2013
Dar Makovu
Vsetín, který pomník spravoval i po rozdělení Československa, jej daroval obci Makov, v jejímž katastru památník stojí.
Akce u památníku
Pietní vzpomínka k výročí Slovenského národního povstání
Konec srpna
pietní akt k výročí SNPPřesný termín každý rok vyhlašuje obec Makov.
Jednou v roce památník ožije: kladení věnců a květin, státní hymny, projevy hostů - tak vypadá každoroční vzpomínka, kterou u památníku pořádá obec Makov. Připomínají se při ní oběti druhé světové války.
Sjíždějí se hosté a delegace z Česka, Slovenska i ze zahraničí: pamětníci a váleční veteráni, zástupci protifašistického odboje, samospráv a partnerských organizací.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co je památník Partyzán v Makovském průsmyku?
Bronzová socha partyzána (autor Josef Malejovský, architekt Bedřich Hanák) na kamenném podstavci, odhalená v roce 1975 ke 30. výročí osvobození republiky. Připomíná 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky.
Odkud vyrazil výsadek, který nakonec dorazil k Makovskému průsmyku?
Ze Sklabině nedaleko Martina, kde v srpnu 1944 seskočila 21členná skupina vedená Jánem Ušiakem (náčelník štábu Dajan B. Murzin).
Kdy se odehrál boj o Makovský průsmyk?
25. září 1944 - jednotka se pokusila přejít střeženou hranici vcelku, po těžkých bojích ustoupila zpět na Slovensko. V noci z 28. na 29. září pak přes hřeben pronikla asi 60členná skupina vedená Murzinem.
Komu dnes patří památník?
Od roku 2013 obci Makov na Slovensku, v jejímž katastru stojí. Do té doby ho přes hranici spravovalo město Vsetín.
Co je hraniční kámen vedle sochy?
Samostatný kámen s reliéfem a pamětní deskou, který věnovala obec Velké Karlovice na připomínku významného přechodu hraničního hřebene.
Kdy se u památníku koná pietní akt?
V posledním srpnovém týdnu, k výročí Slovenského národního povstání - Češi i Slováci tu společně vzpomínají na padlé. Konkrétní den stanovuje obec Makov.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 4
Na podstavci sochy je vytesané datum. Které to je a co jím památník připomíná?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Kam dál
Kde příběh pokračuje
Boj o průsmyk je jen jedna kapitola partyzánského odboje v Beskydech. Další jeho stopy najdete na těchto místech.
Za pomoc partyzánům vypálena
Osada Greguše
Osadníci z Greguší ukrývali výzbroj shozenou pro partyzány z odboje Jana Žižky - Němci ji našli a 13. prosince 1944 osadu vypálili. Odolala jen dřevěná zvonice.
Přejít na stránku →
Pomníky u cesty pod horou
Kněhyně
Lesy pod Kněhyní skrývaly bunkry téže brigády. Značená cesta dodnes míjí kámen s deskou i mohylu partyzánky Růženy Valentové.
Přejít na stránku →
V sedle mezi horami
Lovecká chata Greiffka
Zbytky lovecké chaty arcibiskupských lesů v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem - v okolních bunkrech se na podzim 1944 ukrývala táž brigáda.
Přejít na stránku →