Proč sem jít
Kopanice se vším, co k nim patří
Roztroušené dřevěnice, pastviny, ticho. K tomu zvonice a dolmen - dvě stavby, které osadě dávají duchovní i pietní rozměr. K tomu výhledy do údolí Javorníků.
Horská osada • Javorníky • Makov
Osada Greguše
Místo příběhů, ticha a paměti krajiny.
Osada, kterou oheň nedokázal vymazat
Co nevynechat
Zvonici, dolmen a pamětní kámen
Zvonice jako jediná přežila vypálení osady v roce 1944. Na louce nad osadou stojí Dolmen života a smrti. Zastavte se i u pamětního kamene s výzvou: zastav se, poutníku.
Jak se chovat
Mějte úctu k místu i lidem
Greguše jsou obydlená osada. Respektujte soukromí obyvatel a pokojný charakter místa; k pietním místům přistupujte s úctou. Na cestu si vezměte pevnou obuv.
Roubené chalupy osady Greguše na svahu - a dřevěnice s výhledem do údolí Javorníků.
Zvonice od cesty, zvon uvnitř věže a zvětralý dřevěný kříž s květinovou výzdobou.
Dolmen života a smrti z výšky i ze země: ústřední kámen v kruhu kamenů na louce nad osadou, s výhledem do údolí Javorníků.
Příběh osady Greguše
Od zvonu zakopaného v hnoji, přes oheň, který nechal stát jen zvonici, až po rodáka, který se vrátil kamenem.
Kopanice
Jedna z nejstarších kopanic Makova
Greguše patří mezi nejstarší kopaničářské osady Makova. Osada vznikla jako kopanice - políčka vykopaná a vyklučená ve stráních, u kterých si lidé rovnou stavěli chalupy, takže náves tu nikdy nebyla.
Osada Greguše patřila Bytčianskému panství a bývala součástí obce Petrovice. Ta měla svého rychtáře už roku 1312. Přesný rok založení Greguší není znám; na listech II. vojenského mapování z 19. století je osada zapsaná jako Gregussi. Dnes tu stojí 16 chalup a slouží převážně chatařům.
Autentický ráz si dřevěnice na kamenných podezdívkách drží dodnes - dědictví předků tu žije v každodenním provozu chalup.
Zvonice
Zvon, který byl hlasem osady
Greguším dominuje dřevěná zvonice zasvěcená Sedmibolestné Panně Marii. Patří mezi vzácné sakrální stavby Makova. Prostá věž na kamenné podezdívce se stala přirozeným centrem osady. Dodnes se u ní konají mše a setkání věřících.
Zvon byl po desetiletí hlasem osady: zvonil o svátcích a významných událostech, ale i ve chvílích radosti a smutku místních rodin. Kdo chtěl vědět, co se na Greguších děje, poslouchal zvon.
Osada si svého zvonu uměla vážit. Když se za první světové války začaly zvony rekvírovat pro armádu, gazdové svůj zvon na tři měsíce zakopali do hromady hnoje a zachránili ho tak před vojáky. Dnešní zvonice z roku 1997 nahradila původní stavbu z roku 1850.
Válka a paměť
Oheň nechal stát jen zvonici
Za druhé světové války se v okolních horách ukrývali partyzáni a lidé z Greguší jim pomáhali. Když sovětské letadlo nedaleko osady shodilo truhly s výzbrojí určenou partyzánům, osadníci si jejich obsah rozebrali do chalup. Němečtí vojáci vybavení našli - a 13. prosince 1944 celou osadu vypálili. Ohni odolala jediná stavba: dřevěná zvonice. Den předtím stejný osud potkal sousední osadu Magale.
„Zastav sa, pútnik, a spomeň si na obyvateľov osady Greguše…“začátek nápisu na pamětním kameni (slovensky)
Greguše dnes slouží nejen jako turistický cíl, ale i jako místo tiché úcty k minulosti. Památku vypálených osad Greguše a Magale připomíná i sochařský památník, který roku 1967 navrhl zdejší rodák Milan Greguš.
- dvojdomů před válkou
- 13
- obyvatel žilo v osadě
- 50–100
- stavba přežila oheň
- 1
Dolmen života a smrti
Rodák, který se vrátil kamenem
Na Greguších se narodil Milan Greguš (1934–2025), akademický sochař a první sochař-restaurátor na Slovensku (VŠVU, 1962). Restauroval vzácné památky po celém Slovensku, spoluzaložil Kysuckou galerii - a na rodný kraj nezapomněl.
„Som hrdý, že pochádzam z rodu, ktorý sa tu na Starom laze usadil a prežil stáročia.“Milan Greguš o rodné osadě (slovensky)
Na louce nad osadou stojí jeho Dolmen života a smrti: ústřední kámen obklopený kamenným kruhem. Dílo vypráví o válečných tragédiích a utrpení místních - a zároveň symbolizuje vítězství života nad smrtí. Dnes patří mezi významná pietní místa Makova.
Časová osa
Příběh osady v datech
Od Bytčianského panství přes dvě války až po novou zvonici. Rok založení osady není znám.
1312
Rychtář v Petrovicích
Greguše bývaly součástí obce Petrovice a patřily Bytčianskému panství. Rok založení osady není znám - nejstarší dochovaná zmínka o Petrovicích pochází z roku 1312, kdy je tam doložen rychtář.
1850
První zvonice
V osadě stojí dřevěná zvonice. Na dnešní podobu si počká skoro půldruhého století.
1914–1918
Zvon v hromadě hnoje
Gazdové zvon před válečnou rekvizicí na tři měsíce zakopali do hnoje - a zachránili ho.
13. 12. 1944
Vypálení osady
Němci Greguše za pomoc ukrytým partyzánům vypálili. Oheň přežila jen zvonice. Den předtím vyhořely sousední Magale.
1967
Památník od rodáka
Sochař Milan Greguš navrhuje památník na památku vypálení osad Greguše a Magale.
1997
Nová zvonice
Původní zvonici z roku 1850 nahrazuje dnešní stavba.
Návštěva
Naplánujte si cestu na Greguše
Kde to přesně je
V horské části Makova
Greguše leží v horské části obce Makov v pohoří Javorníky, zhruba 5 kilometrů nad obcí. Pěší trasa od restaurace Melocík je součástí Beskydsko-javornícké magistrály.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Další místa v okolí
Mapa okolí
Jak se sem dostat
Do osady se jde po svých, po červené - je to zároveň Beskydsko-javornícka magistrála. Auto patří na parkoviště u Melocíka.
- 1
Osada Greguše~4 km · jste tady
Zpevněná lesní cesta dovede k roubeným chalupám, dřevěné zvonici a Dolmenu života a smrti. Osada je obydlená - projděte tiše a s úctou.
Kam dál: Kasárnecíl · 12 km
Hřeben pokračuje dál kolem hranice až do Kasáren - brány na nejvyšší vrchol Javorníků, Veľký Javorník (1 071,5 m).
Parkoviště: velká plocha u restaurace Melocík (Google Maps · Waze). Autem přímo do osady jen po dohodě nebo s povolením vlastníků nemovitostí; druhá, méně strmá cesta stoupá z Makova-Čierne po žluté značce. Celou trasu i s mapou najdete na stránce Melocík – Greguše – Kasárne.
Co vědět před cestou
Pevná obuv
Do osady jdete po značené horské trase - obujte si pevnou turistickou obuv.
Klid osady
Greguše jsou živá, obydlená osada. Respektujte pokojný charakter místa a soukromí obyvatel.
Autem jen po dohodě
Vjezd autem je možný jen po dohodě nebo s povolením vlastníků nemovitostí. Parkujte u restaurace Melocík.
Pietní místa
Dolmen života a smrti i pamětní kámen jsou pietní místa - přistupujte k nim s úctou.
Nejbližší zázemí
Nejblíž je restaurace Melocík, kde se i parkuje.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co se stalo s osadou Greguše?
Nacisté ji 13. prosince 1944 vypálili - osadníci ukrývali výzbroj shozenou pro partyzány.
Zůstalo z osady něco zachované?
Ano, přežila zvonice. Její dnešní podoba pochází z roku 1997, nahradila starší zvonici z roku 1850.
Co je Dolmen na Greguších?
Pamětní dílo sochaře Milana Greguše nazvané Dolmen života a smrti - „kamenná galerie plastik“ nad osadou.
Kdo byl Milan Greguš?
První sochař-restaurátor na Slovensku (VŠVU 1962), spoluzakladatel Kysucké galerie a autor sochařského památníku vypálení Greguší a Magale z roku 1967.
Žije dnes v osadě někdo?
Osada dnes slouží chatařům - místo dřívějších 13 dvojdomů s 50–100 obyvateli tu dnes stojí asi 16 domů.
Jak se do osady Greguše dostanu?
Pěšky z Makova od Melocíka, odkud vede značená cesta přes osadu dál na Kasárne; hřebenem tudy prochází beskydsko-javornícká magistrála.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 6
Komu je zasvěcená dřevěná zvonice na Greguších?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.