Proč sem jít
Chata, po které zbyly jen zdi
Podle vyprávění patřila chata k loveckému revíru olomouckého arcibiskupství a jméno dostala po správci lesů Greiffovi. Jisté je jen to, co stojí: zdivo přízemí, kladené bez malty na sucho.
Zdi zaniklé stavby • Prostřední Bečva • NPR Kněhyně – Čertův mlýn
Lovecká chata Greiffka
Dvě nízké zdi u cesty - všechno, co po lidech na hřebeni zbylo.
Poslední adresa na hřebeni
V sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem stojí kousek od červené značky z Pusteven suché kamenné zdivo přízemí zaniklé stavby. Podle místního vyprávění jde o loveckou chatu arcibiskupských lesů zvanou Greiffka. Písemný pramen o ní nicméně žádný není - zdi jsou to jediné, co se dochovalo.
Kdy vyrazit
Nejlépe mimo vegetační sezonu
Zdi stojí těsně u chodníku, ale v husté vegetaci je snadné je přehlédnout. Bez listí a kapradí, tedy mimo vegetační sezonu, jsou od cesty vidět lépe.
Co nevynechat
Průhled zdivem
V jedné zdi zůstal otvor s plochými kameny nad ním. Za mezerou v podrostu stojí i zbytek druhé zdi.
Příběh lovecké chaty Greiffka
Nejdřív panský revír, ve kterém chata stála. Pak válka, která do lesů přivedla jiné lidi. A nakonec rezervace, ze které lidé odešli úplně.
Panský revír
Hory patřily arcibiskupovi
Lesy na hřebeni Kněhyně a Čertova mlýna v 19. století patřily olomouckému arcibiskupství, které je spravovalo z hukvaldského velkostatku. Hřeben byl tedy panský lovecký revír - a v sedle mezi oběma vrcholy prý ve 2. polovině 19. století vyrostla chata. Jméno Greiffka dostala po Greiffovi, správci arcibiskupských lesů.
Arcibiskupství v Beskydech skutečně stavělo: pár kilometrů odsud, v Bílé, si dal arcibiskup František Saleský Bauer v roce 1906 postavit dřevěný lovecký zámeček jako letní odpočinkovou rezidenci s možností honů v okolních lesích. Ten stojí a slouží dodnes; Greiffka je o generaci starší - a jak vypadala, nevíme.
Co o chatě nevíme
Dvě zdi a žádný dokument
O Greiffce se nedochoval žádný písemný pramen. Známe jen přibližnou dobu vzniku - 2. polovinu 19. století - a ani to, že šlo o loveckou chatu arcibiskupských lesů, nedokládá nic jiného než vyprávění.
Zdivo je tak jediný svědek bez prostředníka: obvodové zdi přízemí, kladené na sucho, tedy bez malty. Nad jedním otvorem drží ploché kameny dodnes. Kolik měla chata podlaží, z čeho byla nahoře a jak vypadala, se ze zdí vyčíst nedá.
Podzim 1944
Kdo přišel do lesů po lovcích
Za války se v těchto lesích usídlili další lidé - nebydleli tu, skrývali se. Na podzim 1944 si v lesích pod Kněhyní vybudovali bunkry partyzáni 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Připomínky těch měsíců stojí u značené cesty pod Kněhyní: kousek od Greiffky kámen s deskou památce bojů brigády a dál pomník partyzánky Růženy Valentové, která tu padla 6. listopadu 1944.
Celý příběh brigády vypráví památník Partyzán v Makovském průsmyku, zastavení u cesty stránka Kněhyně. Že by partyzáni použili i zdi Greiffky, žádný zdroj neuvádí.
Dnes
Zdi si bere zpátky les
Území, ve kterém zdi stojí, je od 19. ledna 1989 národní přírodní rezervací Kněhyně – Čertův mlýn. Nikdo tu nebydlí a chodí se výhradně po značených cestách - vrchol Kněhyně je jako jádro rezervace úplně nepřístupný.
Po chatě zbylo jen zdivo - a i to se rozpadá. Spáry prorůstá mech, kořeny a kapradí, po koruně zdi se sesouvají ploché kameny a přes nároží se položily padlé kmeny. Zbytky zdí přitom stojí hned u červené značky, takže si je prohlédnete bez kroku mimo cestu.
Zdivo míjí červená značka z Pusteven, která za vrcholem klesá sedlem ke Kněhyni - celý výlet ze sedla vede kolem Mořského oka. Informační panel u zdiva ale nestojí: naučná stezka Čertův mlýn se od hřebene odklání k Martiňáku.
Časová osa
Od panského revíru k rezervaci
2. pol. 19. stol.
V sedle prý vzniká lovecká chata
Lesy patří olomouckému arcibiskupství a hřeben je lovecký revír. Podle vyprávění tu tehdy stojí chata, které se říká Greiffka po správci arcibiskupských lesů Greiffovi. Písemný pramen chybí.
1906
Arcibiskupský zámeček v Bílé
Arcibiskup František Saleský Bauer si nechává v Bílé postavit dřevěný lovecký zámeček - doklad, jak arcibiskupství v těchhle horách hospodařilo a lovilo.
podzim 1944
Bunkry partyzánské brigády
V lesích pod Kněhyní se ukrývá 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky. U červené značky dodnes stojí kámen s deskou a pomník partyzánky Růženy Valentové (padla 6. 11. 1944).
Příběh brigády19. 1. 1989
Vyhlášení rezervace
Vzniká NPR Kněhyně – Čertův mlýn (necelých 199 ha). Platí klidový režim a chodí se jen po značených cestách.
dnes
Zdivo u červené značky
Zbytky zdí stojí hned u červené značky z Pusteven na Kněhyni. Podrost je postupně pohlcuje. Asi 497 m jižně odsud stojí Čertův stůl.
Návštěva
Do sedla mezi dvěma vrcholy
Kde to přesně je
Sedlo mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem
Zdi stojí těsně u červené značky, asi 497 m severně od Čertova stolu, v sedle na cestě ke Kněhyni. Nízké zdivo je vlevo i vpravo od pěšiny.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Mapa okolí
Jak se sem dostat
Vyráží se z Pusteven. Odtud vede červená značka na východ přes vrchol Čertova mlýna do sedla.
- 1
- 2
Mořské oko~0,5 km
Ze sedla vyrazte na východ, zády k Radhošti. Kousek od rozcestí u Libušína se v lese schovává jezírko Mořské oko - útočiště čolků a dalších obojživelníků.
- 3
Sedlo pod Tanečnicí~1,5 km
K rozcestí s odpočívadlem dojdete pohodlně; poslední přibližně půldruhý kilometr pak červená stoupá strměji kamenitou lesní cestou. Kousek pod rozcestím leží palouky, které tři sta let udržovaly ovce.
- 4
Vrchol Čertova mlýna~3 km
Červená vede přes vrchol nejvyšší hory Zlínského kraje (1206 m) - ten je po značce přístupný. Kousek pod ním, na konci stometrové rozsedliny, leží Čertův stůl - kamenná deska na dvou soklech; značka k němu ale nevede a rezervací se chodí jen po značkách, takže si ho prohlédnete ve 360° prohlídce.
Zdivo Greiffkycíl · ~3,5 km · jste tady
Za vrcholem červená klesá do sedla ke Kněhyni. Asi 497 m severně od Čertova stolu stojí hned u cesty suché kamenné zdivo zaniklé lovecké chaty. Roste kolem hustý podrost, takže je lze snadno minout - hledejte nízké zdi vlevo i vpravo od pěšiny.
- ↓
Kam dál: Kněhyňská loukadelší varianta · ~0,5 km
Pokračovat můžete ke Kněhyni - vyššímu vrcholu národní přírodní rezervace. Chodí se jen po značených cestách - na vrchol Kněhyně žádná nevede a je nepřístupný. Na mapě je varianta naznačená čárkovaně.
Celá cesta vede národní přírodní rezervací - chodí se jen po značených cestách. Zdivo je přímo u červené, takže kvůli němu není potřeba nikam odbočovat.
Co vědět před cestou
Snadno je minete
Zdi jsou nízké a v husté vegetaci splynou s lesem. Nejlépe jsou vidět mimo vegetační sezonu - hledejte kamennou linii vlevo i vpravo od pěšiny.
Nelezte po zdivu
Zdivo je kladené na sucho a rozvolněné padlými kmeny - kameny se sesouvají. Zdi prohlížejte z cesty.
Nejbližší zázemí
Občerstvení i toalety jsou až na Pustevnách. Voda ze studánky U Partyzánky pod Kněhyní není kontrolovaná.
Jen po značce
Zdivo stojí přímo u červené. Odbočka k původní studánce a mohyle v jádru rezervace byla zrušena - dál od značky se nechodí.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co je Greiffka?
Zbytky zaniklé stavby v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem, o které místní vyprávění říká, že šlo o loveckou chatu arcibiskupských lesů. Zbylo z ní suché kamenné zdivo obvodových zdí přízemí.
Odkud má jméno?
Dle vyprávění po Greiffovi, správci arcibiskupských lesů. Lesy kolem Kněhyně a Čertova mlýna patřily olomouckému arcibiskupství a hřeben byl jeho loveckým revírem.
Kdy chata vznikla a kdy zanikla?
Vyprávění ji klade do 2. poloviny 19. století, doložené to ale není. Kdy zanikla, se neví.
Jak zdivo poznám?
Jsou to nízké kamenné zdi kladené na sucho, bez malty, vlevo i vpravo od pěšiny. V jedné zdi zůstal otvor s plochými kameny nad ním. V husté vegetaci je snadné celé místo minout - nejlépe je vidět mimo vegetační sezonu.
Dá se ke zdivu dojít po značce?
Ano. Zdi stojí těsně u červené značky, takže z cesty scházet nemusíte - což je v národní přírodní rezervaci Kněhyně – Čertův mlýn i nařízení. Z Pusteven přes Mořské oko a vrchol Čertova mlýna je to asi 3,5 kilometru.
Je v okolí něco dalšího?
Přes vrchol Čertova mlýna vede stejná červená značka; těsně pod ním leží Čertův stůl, kamenná deska na dvou soklech na konci stometrové rozsedliny - je však sám mimo značenou cestu. Za sedlem se zvedá Kněhyně, jejíž vrchol je nepřístupný. Pod hřebenem vede sedmikilometrová naučná stezka Čertův mlýn s devíti zastaveními z Martiňáku kolem Mořského oka na Pustevny, ke zdivu Greiffky ale neodbočuje.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 4
Po kom se lovecká chata Greiffka jmenovala?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Kam dál
Souvislosti na hřebeni
Hora nad sedlem
Čertův mlýn
Nejvyšší vrchol Zlínského kraje se hlubinným ploužením rozevírá; na konci největší rozsedliny sedí Čertův stůl. Greiffka je na téže červené, 497 m severně.
Přejít na stránku →Vrchol přes sedlo
Kněhyně
Kněhyně (1 257 m) hned za sedlem se zdivem Greiffky - vrchol je v jádru rezervace nepřístupný. Cestou k němu stojí pomníky partyzánské brigády a studánka U Partyzánky.
Přejít na stránku →
Rezervace, ve které zdi leží
NPR Kněhyně – Čertův mlýn
Rezervace chrání oba vrcholy nad 1 200 m i to, co se pod nimi skrývá - pseudokras a zbytky pralesa. Určuje i to, kudy se tu smí chodit.
Přejít na stránku →
Příběh brigády
Partyzán
Památník 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky v Makovském průsmyku - jednotky, která se na podzim 1944 ukrývala i v bunkrech pod Kněhyní.
Přejít na stránku →