Proč sem jít
Vidět, jak rychle les umí vyhrát
Palouky pod Tanečnicí jsou učebnicový příklad zarůstání - přirozenosti, která čeká každou horskou louku, kterou lidé přestanou spásat nebo kosit.
Zbytky horských luk • Valašská Bystřice • 858 m n. m.
Pod Tanečnicí
Tři sta let tu ovce Valašky udržovaly otevřenou krajinu. Teď ji zavírá smrkový les.
Louky, které dohání les
Pod vrcholem Tanečnice (912 m), nejvyšší hory Valašské Bystřice, leží v hustém smrkovém lese pár travnatých paloučků. Dneska vypadají jako náhodné mezery mezi stromy - ve skutečnosti jsou to poslední zbytky rozsáhlejších horských pastvin, které tu po staletí udržovaly stáda pasoucích se ovcí.
Pastvinám se tu říkalo salašnictví a chovaly se na nich ovce valašky - plemeno, které dnešní krajinu Beskyd i Valašska spoluvytvořilo, a přesto téměř zmizelo.
Co nevynechat
Vrchol Tanečnice
Na vrchol je to od rozcestníku jen asi 200 metrů do kopce. Čeká tam malá kamenná pyramidka, vrcholová kniha a cedule s pověstí, podle které hora dostala jméno.
Kdy vyrazit
Kdykoli, ale nečekejte pastviny
Palouky jsou dnes malé a schované hluboko v lese - čeká vás obyčejný lesní výlet po značce. Otevřené pastviny z tohohle příběhu dnes z velké části nahradil smrkový les.
Příběh valašské kolonizace pod Tanečnicí
Tři sta let sem chodily ovce. Sto padesát let se sem nechodí - a na krajině je to znát.
Valašská kolonizace
Krajina, kterou vytvořily ovce
Valaši přišli na Moravu se stády ovcí valašek z východních Karpat na konci 15. století. V první polovině 16. století už jsou stáda valašek zaznamenána po celé východní Moravě - v horách se tehdy páslo kolem pěti tisíc valašských ovcí.
Systém, kterým se hospodařilo, se jmenoval salašnictví. V létě, od poloviny května do konce září, se ovce hnaly na strmé, těžko dostupné a vzdálené horské pastviny - takzvané hole. Přes den se pásly bez přístřešku, na noc je pastýři soustředili do ohrad zvaných košáry. Hřeben Vsetínských vrchů kolem Tanečnice byl kdysi odlesněnou holí - staletí pastvy ji držela otevřenou. Dnešní souvislý smrkový les na ní vyrostl až později. Palouky, které tu dnes najdete, jsou posledními zlomky téhle kdysi rozlehlé pastviny.
- Příchod Valachů na Moravu
- konec 15. století
- Ovcí v horách okolo r. 1550
- kolem 5000
- Sezóna na holích
- 15. 5. – 30. 9.
Ovce valaška
Plemeno, které skoro zmizelo
Ovce, kterou pastevci na zdejších pastvinách chovali, se jmenuje valaška - hrubovlnné, otužilé plemeno s trojí užitkovostí (mléko, maso, vlna), šlechtěné k salašnickému chovu na strmých a vzdálených pastvinách. Právě tahle ovce spoluvytvořila ráz celého Valašska a Beskyd.
Od konce 18. století ale salašnictví na východní Moravě nepřetržitě upadalo - vytlačilo je výnosnější lesní hospodářství. Přispěl k tomu i dovoz levné australské vlny a nástup bavlny jako textilní suroviny. Obě světové války stavy ovcí dál zdecimovaly. Po druhé světové válce se tradiční horské salaše uchovaly už jen v Radhošťských Beskydech, na Javorníkách a v severovýchodní části Bílých Karpat. Čistokrevná valaška mezitím ustoupila prošlechteným plemenům a téměř vymizela.
Poslední kusy valašky se v osmdesátých letech soustředily do jediného chovu - dnes plemeno chrání plemenná kniha a klub chovatelů.Zdroj: Farma Ing. Jana Vejčíka - Původní valaška
- začátek úpadku salašnictví
- konec 18. st.
- uznání zušlechtěné valašky
- 1982
- chov jako genetická rezerva
- dnes
Les se vrací
Co zbylo, dál mizí
Bez pravidelné pastvy nebo kosení dělá horská louka vždycky totéž: zarůstá náletem a mizí pod lesem. Přesně to se stalo i tady - z rozsáhlých holí pod Tanečnicí zbylo během posledních zhruba dvou set let jen několik izolovaných paloučků, sevřených ze všech stran smrkovým porostem.
Podobný osud potkal i další horské louky Rožnovska a Makova. Zarůstání a návrat pastvy řeší Poskla a Kudlačena. Na Beneškách, jiném hřebeni Vsetínských vrchů, se dokonce po dvaceti letech podařilo obnovit péči sečí. Pod Tanečnicí se ale žádná péče neobnovila - palouky tu zůstávají tím, čím jsou: posledním zbytkem krajiny, kterou šest století udržovaly ovce - a dál se zmenšuje.
Časová osa
Od valašské kolonizace zpátky k lesu
Tři sta let salašnictví na moravských horách - od příchodu prvních stád po dnešní zbytky pastvin pod Tanečnicí.
konec 15. století
Valaši přicházejí se stády
Pastevci se stády ovcí valašek se stěhují na moravskou půdu z karpatských oblastí na východě. Přinášejí s sebou salašnictví - hospodářství postavené na letní pastvě na horských holích.
1. polovina 16. století
Salašnictví na celé východní Moravě
Stáda valašek jsou zaznamenána po celém kraji. V horách se pase kolem pěti tisíc ovcí - hřeben kolem Tanečnice je jednou z pastevních oblastí.
konec 18. století
Začátek úpadku
Salašnictví na východní Moravě začíná nepřetržitě upadat - výnosnější je lesní hospodářství, navíc konkuruje levná dovážená vlna.
1. polovina 20. století
Dvě světové války
Obě světové války decimují stavy ovcí. Po druhé válce se tradiční horské salaše uchovaly jen v Radhošťských Beskydech, na Javorníkách a v Bílých Karpatech.
kolem 1980
Valaška na pokraji zániku
Prošlechtěná plemena skoro vytlačí čistokrevnou valašku. Poslední kusy se soustředí do jediného chovu, který založí základ dnešní záchrany.
1982
Uznání zušlechtěné valašky
Na Slovensku je uznáno plemeno zušlechtěná valaška - výsledek desetiletí šlechtění původního plemene.
dnes
Palouky mezi smrky
Z bývalých holí pod Tanečnicí zbylo pár izolovaných paloučků obklopených lesem. Bez pastvy dál zarůstají; valaška se chová jako genetická rezerva v drobných chovech.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Co dnes zbylo z horských pastvin pod Tanečnicí?
Pár izolovaných paloučků obklopených smrkovým lesem - zbytek mnohem rozsáhlejších pastvin, které tu staletí udržovala pastva ovcí.
Odkdy se tu pásly ovce valašky?
Od konce 15. století, kdy na Moravu přišli Valaši se stády ovcí valašek z karpatských oblastí. V polovině 16. století už se v horách páslo kolem pěti tisíc ovcí.
Proč salašnictví od konce 18. století upadalo?
Výnosnější bylo lesní hospodářství, k tomu přispěl dovoz levné australské vlny a nástup bavlny. Obě světové války stavy ovcí dál zdecimovaly.
Jak vysoký je vrchol Tanečnice a co na něm najdete?
912 m n. m. - nejvyšší hora Valašské Bystřice. Na vrcholu je malá kamenná pyramidka, vrcholová kniha a cedule s pověstí, po které hora dostala jméno.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 6
Co dnes zbylo z horských pastvin pod Tanečnicí?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.