Proč sem jít
Umění uprostřed hor
Zvonice s galerií a infocentrem, dřevěné sochy roztroušené podél hřebene a výhledy na Javorníky i Moravskoslezské Beskydy.
Sedlo pod Soláněm • Vsetínské vrchy • 803 m n. m.
Čarták
Sedlo, kde portáši hlídali cesty a malíři našli svůj Olymp.
Sedlo tří příběhů
Sedlu dala jméno čarda - strážnice portášů na staré obchodní stezce. Dnes se tu pod Soláněm potkává historie zájezdní hospody a zvonice s galerií. Hřeben zdobí dřevěné sochy.
Hoře nad sedlem se přezdívá valašský Olymp - jméno jí vysloužili malíři, kteří tu sedávali.
Co nevynechat
Sochy v krajině a výstavu ve zvonici
Mezi zvonicí a bývalou hospodou stojí socha Návrat ztracených ovcí - a dalších přes třicet soch potkáte podél hřebene. Uvnitř zvonice je stálá expozice valašských umělců a výstavní síň.
Kdy vyrazit
Kdykoli - stezka je nenáročná
Naučná stezka po hřebeni měří zhruba 5 km a je schůdná i s kočárkem. Sedlo je otevřené větru, i v létě se hodí vrstva navíc.
Galerie v přírodě
Pětatřicet soch podél hřebene Soláně
Na zhruba pěti kilometrech má stezka deset zastavení a u každého příběh vyprávěný ve valašském nářečí. Cestou se otevírají výhledy na obě strany hřebene a trasa je schůdná i s kočárkem.
- délka stezky
- 5 km
- zastavení s příběhy
- 10
- soch v krajině
- 35
Sochy vznikly při sochařských sympoziích u zvonice a zobrazují postavy z valašských příběhů a pověstí.
Příběh Čartáku
Od strážnice portášů přes hospodu plnou obrazů až ke zvonici, která splnila sen starý šedesát let.
Portáši
Strážnice na křižovatce cest
Sedlem procházela stará obchodní stezka z Uher na Moravu. Od počátku 18. století tu stávala dřevěná strážnice - čarda - a drželi v ní hlídku portáši, valašská zemská stráž, která chránila hranici, cesty i pořádek v horách.
Strážnice dala místu jméno: z čardy se stal Čarták. Název se přenesl na hospodu, sedlo i autobusovou zastávku.
Hospoda na Čartáku
Nocležiště, které se stalo valašským Olympem
Stezkou sedlem putovali kupci a formani - neměli tu kde přenocovat ani nakrmit koně. Roku 1832 tu proto hraběnka Kinská založila první zájezdní hostinec - ten třikrát vyhořel, pokaždé se obnovil.
Věhlas získal hostinec za rodiny Vašutových, která se jej ujala roku 1884. Mezi stálými hosty byli i malíři jako Jan Kobzáň, František Podešva nebo Karel Hofman - ti hoře Soláň začali říkat valašský Olymp. Za nocleh platili hospodskému obrázky místo peněz, a tak na Čartáku vznikla první galerie.
Dnes v místech staré hospody stojí horský hotel.
Zvonice Soláň
Sen, který dozrával šedesát let
S myšlenkou postavit na Soláni dřevěnou kapli-zvonici přišel už ve čtyřicátých letech 20. století malíř František Podešva. Trvalo přes šedesát let, než se naplnila: 18. listopadu 2006 otevřelo Sdružení pro rozvoj Soláně zvonici podle návrhu architekta Jiřího Kotáska. Navazuje na tradici valašských zvonic, ale uvnitř skrývá něco jiného.
Ve zvonici je infocentrum, stálá expozice valašských umělců a výstavní síň. Otevírala se prvním ročníkem Valašského salónu - výstavní tradice, se kterou kdysi přišel právě Podešva.
- položen základní kámen
- 5. 5. 2006
- slavnostní otevření
- 18. 11. 2006
- náklady na stavbu
- 6,5 mil. Kč
Časová osa
Portáši, malíři, sochaři
Od strážnice portášů až po galerii v přírodě. Osm zastavení ve třech stoletích.
18. století
Čarda portášů
Na křižovatce obchodních cest stojí strážnice, ve které drží hlídku portáši. Podle ní se místu začne říkat Čarták.
1832
První zájezdní hostinec
Hostinec v sedle zakládá hraběnka Kinská. Hospoda později třikrát vyhoří - a pokaždé se obnoví.
1884
Vašutovi z Karlovic
Na hospodě se usazují bratři Vašutovi. V Karlovicích se jim začne říkat „Čartáčtí“.
1888
Jura Vašut kupuje Čarták
Hospodu kupuje od panství Kinských. Za jeho éry se z Čartáku stává vyhlášená zastávka turistů i malířů.
1941
Čarták dědí Jindřiška
Hospodu přebírá nejmladší Vašutova dcera. Po dvaceti letech ji prodává a majitelé se pak střídají.
40. léta 20. st.
Podešvova vize
Malíř František Podešva navrhuje postavit na Soláni dřevěnou kapli-zvonici - stánek umění a informací.
2006
Zvonice otevřena
Základní kámen 5. května, slavnostní otevření 18. listopadu. Podešvova vize se naplňuje po šedesáti letech.
2008–2010
Galerie v přírodě
Sochařská sympozia u zvonice a naučná stezka po hřebeni: v krajině Soláně vyrůstá 35 dřevěných soch.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Odkud pochází jméno Čarták?
Od čardy - dřevěné strážnice, která tu od počátku 18. století stávala na staré obchodní stezce z Uher na Moravu. Hlídku v ní drželi portáši, valašská zemská stráž.
Kdo v sedle založil první hospodu a kdy?
Zájezdní hostinec tu roku 1832 založila hraběnka Kinská. V roce 1888 ho od panství koupil Jura Vašut, za kterého Čarták získal věhlas mezi turisty i malíři.
Proč se Soláni říká valašský Olymp?
Kvůli malířům jako Jan Kobzáň nebo František Podešva, kteří sem jezdili a hoře tu přezdívku vysloužili. Malovali tu a hospodskému Vašutovi platili obrázky místo peněz.
Co je uvnitř zvonice na Soláni?
Infocentrum, stálá expozice valašských umělců a výstavní síň. Zvonice byla otevřena 18. listopadu 2006 - myšlenku postavit ji tu měl už ve 40. letech 20. století malíř František Podešva.
Kolik soch a zastavení má naučná stezka Galerie v přírodě?
Na pěti kilometrech stezky je deset zastavení a celkem pětatřicet dřevěných soch. Vznikly při sochařských sympoziích u zvonice a zobrazují postavy z valašských příběhů.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 6
Odkud se vzalo to zvláštní jméno?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.