Proč sem jít
Pomník, který se dopsal po letech
Tři kříže z roku 1969 stojí za tři padlé vojáky. Dva z nich byli na pomníku bezejmenní - jejich jména sem po sedmasedmdesáti letech doplnil dopis učitelky z Velkých Karlovic.
Pomník padlým • hřeben Javorníků • 1 055 m n. m.
Tři kříže na Ztracenci
Tři kříže za tři padlé vojáky. Dvě jména na pomníku přibyla až po 77 letech.
Pomník pár kroků za hranicí
Ztracenec (slovensky Stratenec) je plochý odlesněný vrchol na hlavním hřebeni Javorníků, kousek za česko-slovenskou hranicí na slovenské straně. Stojí na něm tři betonové kříže, dřevěná rozhledna, přístřešek a pár laviček.
Kříže jsou tu za tři vojáky 1. československého armádního sboru, kteří padli 3. května 1945 při přechodu hranice. Dva z nich měli na pomníku místo jména slovo „neznámý“ - až do roku 2022.
Kdy vyrazit
Kdykoli; na výročí na pietní setkání
Kolem výročí osvobození Velkých Karlovic sem chodí pietní setkání Čechů a Slováků; konkrétní termín se rok od roku liší, ověřte si ho u obcí. Zbytek roku je vrchol volně přístupný.
Co nevynechat
Nenápadný kámen před pomníkem
Před velkou deskou leží malý kámen z makovských lesů se jmény Rudolfa Mika a Ludvíka Somošiho. Je záměrně skromný, aby nerušil pomník z roku 1969 - příběh, který za ním stojí, ale skromný není.
Na vrcholu Ztracence
Pomník padlým, rozhled do dvou zemí a místo k zastavení
Pomník vypadá jako jeden celek, ale vznikal přes půl století - kříže mluví o počtu, deska o události a kámen před ní o tom, že lze i po desetiletích ledacos napravit.
1969
Tři kříže
Trojice betonových křížů různé výšky, propletená do jednoho útvaru na nízkém stupni. Dříky zdobí vytesané linie, ramena má každý kříž v jiné výšce. Jsou tři, protože tu padli tři vojáci; pomník vznikl čtyřiadvacet let po válce.
- Proč jsou tři
- Za každého padlého jeden
Nápis
Deska, která jmenuje jednoho
Původní deska pomníku má vytesaný text: „Dne 3. května 1945 při osvobozování Velkých Karlovic zde, na Ztracenci, padli dva neznámí příslušníci 1. čs. armádního sboru a Andrej Rabčan, narozen 9. 11. 1922 v Drabsku.“
- Jediné jméno na desce
- Andrej Rabčan
2022
Kámen se dvěma jmény
Před deskou leží od května 2022 nízký kámen z makovských lesů. Jsou na něm vytesaná jména dvou zbylých - dříve neztotožněných - vojáků a malý znak obce Makov. Záměrně je nenápadný, aby nenarušil starší pomník.
- Vytesal
- řezbář Jozef Šimek pro obec Makov
Z mýtiny
Dvě lavice na hraně svahu
Mýtina padá na moravskou stranu a přesně na její hraně stojí dvě dřevěné lavice - jedna s opěradlem, druhá bez. Je z nich vidět údolí Vsetínské Bečvy a protější hřeben Vsetínských vrchů, tedy směr, odkud sem v květnu 1945 postupovala fronta.
Posezení se stolem stojí naproti při okraji lesa, hned u rozhledny, a kousek od pomníku je ještě krytý přístřešek s lavicí. Kus výhledu ale mladé smrky zakrývají; kdo chce vidět i na druhou stranu hranice, musí nahoru na rozhlednu.
Z lavice na hraně svahu je výhled otevřený až k obzoru.
Rozhledna na Ztracenci
Osm metrů, které stačí přerůst les
Dřevěná rozhledna z roku 2008 nemusí být vysoká - stačí, aby přerostla mladý les kolem mýtiny. Měří osm metrů, vyhlídková plošina je v pěti metrech a nahoru vede čtyřiadvacet schodů. Přesto je to nejvýše položená vyhlídková věž Javorníků.
Ochoz vystoupá nad koruny stromů, a tak je z něj vidět na obě strany hranice: na moravské straně Vsetínské vrchy a za dobré viditelnosti i Radhošť, Pustevny, Smrk a Lysou horu, na slovenské Považí se Strážovskými vrchy. Věž je volně přístupná celoročně a bez vstupného.
Z ochozu je vidět přes koruny na obě strany hranice.
Příběh tří křížů na Ztracenci
Fronta přešla hřeben za jednu noc. Doplnit, kdo při tom zemřel, trvalo sedmasedmdesát let.
1.–2. května 1945
Hřeben plný zákopů
1. května 1945 uslyšeli lidé ve Velkých Karlovicích poprvé dělostřelbu blížící se fronty. Hřeben Javorníků držela německá vojska, která ho od léta 1944 opevňovala zákopy a opěrnými body; spolu s nimi tudy ustupovali i maďarští vojáci.
Jednotky 1. československého armádního sboru se k hřebeni probíjely od východu v dešti a plískanici. Útok vzhůru zalesněným svahem proti zákopům je zdlouhavý boj a hranici se napoprvé překročit nepodařilo.
Druhý den, 2. května, padlo po celodenních bojích Papajské sedlo - nejnižší místo javornického hřebene, asi patnáct kilometrů západně odsud. Část brigády se večer dostala do údolí Kychová v Huslenkách a přeťala tak německé jednotce v Karlovicích ústup na Vsetín.
Hřeben, po kterém dnes vede červená značka, byl v těch dnech frontovou linií. Ztracenec je jedno z míst, kudy se přes ni přecházelo.
Noc ze 3. na 4. května 1945
Přes hranici za tmy
Ve čtvrtek 3. května začaly Karlovice osvobozovat sovětské jednotky společně s 1. čs. armádním sborem. Údolím se rozhořel dělostřelecký souboj: útočníci pálili na hlavní silnici v Léskovém, německá děla od podťatské školy odpovídala. Němci v obci ale už den předtím přišli o nejkratší ústupovou cestu na Vsetín a z okolí se jim přestaly vracet vyslané hlídky. Velitel proto nařídil okamžitý ústup: až do sedmé večerní se přes obec táhly kolony německých a maďarských vojáků z údolí Léskové a Podťaté, jedinou zbylou cestou do Jezerného pod Soláněm.
V noci na 4. května přešla 3. brigáda 1. čs. armádního sboru hranici právě v prostoru Ztracence. Při tom přechodu padli tři vojáci sboru - kde přesně a za jakých okolností, prameny neříkají. Za svítání brigáda sestoupila do údolí Pluskovce a před šestou ráno dojelo k měšťanské škole první samohybné dělo: Velké i Malé Karlovice - tehdy dvě samostatné obce - byly po šesti letech okupace volné. Padlé pohřbili 6. května na karlovském hřbitově, jméno na náhrobku ale dostal jen jeden z nich.
- padlí vojáci
- 3
- Karlovice osvobozeny
- 4. 5. 1945
- pohřeb v Karlovicích
- 6. 5. 1945
1969
Pomník se dvěma prázdnými místy
Kříže na hřeben přibyly v roce 1969, čtyřiadvacet let po válce. Betonový trojkříž připomíná osvobozovací boje na hřebeni; mrtvých v nich bylo mnohem víc, pomník ale jmenuje ty tři, kteří padli přímo tady.
Jenže jmenovat se dal jen jeden. Deska uvádí Andreje Rabčana, u zbylých dvou stojí „dva neznámí příslušníci 1. čs. armádního sboru“. Stejně na tom byly jejich hroby ve Velkých Karlovicích: „Neznámý vojín čsl. armády, padl 3. 5. 1945 na Javorníkách.“
Nešlo o nedbalost. V posledních dnech války se pohřbívalo rychle a doklady často chyběly. U mnoha padlých se jméno dohledalo až po desítkách let, u některých nikdy.
2021–2022
Dopis učitelky z Velkých Karlovic
Jména obou vojáků se objevila při práci na knize Poslední výstřely (Milan Kopecký a Petr Sehnálek) o cestě 1. čs. armádního sboru Moravou v květnu 1945. Autoři je našli v archivech: Rudolf Miko a Ludvík Somoši, oba od 4. praporu 3. československé brigády.
O nález se opřela Marie Mikulcová, učitelka na penzi z Velkých Karlovic. Napsala starostovi Makova Martinu Pavlíkovi dopis s tím, že by si ti mladí muži zasloužili přestat být neznámými. Starosta za ní přijel - sešli se na karlovském hřbitově, kde všichni tři vojáci leží.
Aby se nenarušil pomník z roku 1969, dohodla se obec s řezbářem Jozefem Šimkem na skromném řešení: nízký kámen z makovských lesů, do něj vytesaná jména a malý obecní znak. 8. května 2022, symbolicky na 77. výročí osvobození, ho starosta se Šimkem a paní Mikulcovou odhalili přímo na Ztracenci.
Dnes
Místo, kde se schází dvě země
Setkání u Tří křížů si vybudovalo pevnou tradici: kolem výročí osvobození Velkých Karlovic sem z obou stran hranice vystoupají stovky Čechů a Slováků. Nejkratší přístup vede od Kasáren - poslední čtyři kilometry jsou po hřebeni.
Časová osa
Od fronty na hřebeni po kámen se jmény
Od prvních výstřelů nad Karlovicemi v květnu 1945 až po dodatkovou desku odhalenou v roce 2022.
1. 5. 1945
Fronta na dohled
Lidé ve Velkých Karlovicích slyší první dělostřelbu. 1. čs. armádní sbor se v dešti probíjí k hřebeni Javorníků opevněnému zákopy; hranici napoprvé nepřekročí.
2. 5. 1945
Papajské sedlo
Po celodenních bojích padá Papajské sedlo. Část brigády se dostává do Huslenek a přetíná německým jednotkám ústup na Vsetín.
3. 5. 1945
Boj o Karlovice a tři padlí
Začíná osvobozování Karlovic. Při přechodu hranice na Ztracenci padnou tři vojáci - Andrej Rabčan, Rudolf Miko a Ludvík Somoši.
4. 5. 1945
Karlovice osvobozeny
V noci vstupuje 3. brigáda na území Velkých Karlovic v prostoru Ztracence; před šestou ráno je po šesti letech okupace konec.
6. 5. 1945
Pohřeb ve Velkých Karlovicích
Všichni tři padlí jsou pietně pohřbeni ve Velkých Karlovicích. Na náhrobku má jméno jen Andrej Rabčan.
1969
Tři kříže
Na vrcholu vzniká betonový pomník ve tvaru tří křížů s deskou, která jmenuje jednoho vojáka a dva označuje jako neznámé.
2008
Dřevěná rozhledna
Vedle pomníku vyrůstá dřevěná rozhledna - nejvýše položená vyhlídková věž Javorníků. Vznikla v přeshraničním projektu turistické trasy.
8. 5. 2022
Jména na pomníku
Symbolicky na 77. výročí osvobození odhaluje obec Makov dodatkový kámen se jmény Rudolfa Mika a Ludvíka Somošiho.
dnes
Setkání Čechů a Slováků
Kolem výročí osvobození Velkých Karlovic se u křížů koná pietní setkání, na které přicházejí stovky lidí z obou stran hranice.
Návštěva
Čtyři kilometry po hřebeni
Kde to přesně je
Na hlavním hřebeni Javorníků, na slovenské straně
Vrchol leží na slovenské straně hřebene, na pomezí katastrů Makova a Papradna, jen pár kroků od česko-slovenské hranice u Velkých Karlovic. Prochází tudy červená hřebenovka Javorníků - dálková trasa po česko-slovenské hranici. Nejbližší sjízdná silnice končí v Kasárnách asi čtyři kilometry odsud.
Otevřít v mapách
Beskydský pas
Jste tady i naživo?
Digitální návštěva místa se vám do beskydského pasu již započítala. Razítko fyzické návštěvy si vyzvedněte v místě kliknutím na tlačítko níže.
Prohlížeč se při kliknutí jednorázově zeptá na polohu; ověření probíhá offline ve vašem zařízení, nikam se neodesílá.
Další místa v okolí
Mapa okolí
Jak se sem dostat
Nejobvyklejší příchod vede ze slovenské strany, z Kasáren. Parkování, dopravu i zázemí popisuje stránka Kasárne; odsud stačí vyjít po značce.
- 1
Kasárnevýchozí bod • placené parkoviště
Horská osada a středisko na hřebeni. Odsud vedou dvě značené cesty: žlutá přes sedlo Gežov (kratší, 4,3 km) a zelená k Bútorkám s napojením na červenou přes Veľký Javorník (5 km).
- 2
Sedlo Gežovasi v polovině cesty
Sedlo s dřevěným přístřeškem na hřebeni. Odsud už jde trasa po červené značce západním směrem po loukách s výhledy na moravskou stranu.
Ztraceneccíl • 1 055 m n. m.
Vrcholová mýtina s Třemi kříži, rozhlednou, přístřeškem a lavicemi. Hřebenovka pokračuje dál na Malý Javorník a Bumbálku.
Z české strany se chodí z Velkých Karlovic: po zelené přes Bukovinu a pak asi kilometr po červené na východ, nebo z Podťatého přes sedlo Gežov. Ze slovenské strany vede na vrchol i žlutá od Podjavorníka.
Co vědět před cestou
Kdykoli a zdarma
Vrchol i rozhledna jsou volně přístupné po celý rok, bez vstupného a bez otevírací doby. Poslední úsek se vždy jde pěšky.
Pietní místo
Kříže jsou pomník tří padlých mužů; pohřbení jsou dole ve Velkých Karlovicích.
Počasí na hřebeni
Tisíc metrů nad mořem znamená vítr, mlhu a rychlé změny počasí. Výhledy na Radhošť a Lysou horu fungují jen za dobré viditelnosti - a stín na mýtině skoro není.
Nejbližší zázemí
U rozhledny je krytý přístřešek a posezení se stolem. Občerstvení a toalety najdete v Kasárnách, čtyři kilometry po hřebeni.
V zimě na běžkách
Červená hřebenovka se v zimě mění na upravovanou běžeckou stopu - je součástí Beskydsko-javornícké magistrály.
Přecházíte hranici
Vrchol leží na slovenské straně a cesta k němu kopíruje hraniční čáru - telefon se cestou nejspíš přepne na slovenskou síť.
Na závěr
Doplňující info a test znalostí
Rychlá rekapitulace
Proč jsou na Ztracenci tři kříže?
Za každého z vojáků, kteří tu 3. května 1945 padli při přechodu hranice během osvobozování Velkých Karlovic. Betonový pomník ve tvaru tří křížů vznikl v roce 1969.
Kdo byli ti tři vojáci?
Andrej Rabčan (narozen 9. 11. 1922 v Drábsku u Brezna nad Hronom), Rudolf Miko (narozen 13. 8. 1921 v Tolčemeši na Sabinovsku) a Ludvík Somoši. Všichni tři byli Slováci od 1. československého armádního sboru a jsou pohřbení na hřbitově ve Velkých Karlovicích.
Jak se jména dvou neznámých vojáků zjistila?
Dohledali je v archivech autoři knihy Poslední výstřely. Marie Mikulcová, učitelka na penzi z Velkých Karlovic, o tom napsala starostovi Makova; obec pak nechala vytesat dodatkový kámen, odhalený 8. května 2022.
Leží Ztracenec v Česku, nebo na Slovensku?
Vrchol leží na slovenské straně hřebene, na pomezí katastrů Makova a Papradna, jen pár kroků od česko-slovenské hranice u Velkých Karlovic. Chodí se k němu z obou zemí.
Jak se na Ztracenec dostanu?
Pěšky po hřebenovce. Nejkratší cesta vede z Kasáren po žluté přes sedlo Gežov (4,3 km, asi 1:30 h), delší z Kasáren přes Veľký Javorník po zelené a červené (5 km). Z české strany se chodí z Velkých Karlovic přes Bukovinu nebo z Podťatého.
Co je ten druhý kříž, který je odsud vidět na hřebeni?
Dřevěný dvojkříž na vrcholu Veľkého Javorníku (1 071,5 m n. m.), nejvyšší hory Javorníků, asi 2,5 km východně po červené značce. S pomníkem na Ztracenci nesouvisí - je to vrcholový kříž.
Je rozhledna přístupná?
Ano, dřevěná rozhledna z roku 2008 je volně přístupná po celý rok, bez vstupného. Měří osm metrů, vyhlídková plošina je v pěti metrech a vede k ní čtyřiadvacet schodů.
Závěrečný kvíz
Otázka 1 z 5
Proč stojí na Ztracenci právě tři kříže?
Rysík→Kousek výš je kvíz, zkusíme ho?
Za pár kvízů dostanu brýle a budu se cítit vzdělaný.
Vaše hodnost: Usedlík. Zatím nemáte žádné razítko. Navštivte libovolné místo a staňte se Poutníkem.
Beskydy i Valašsko zažijete s Rysíkem i bez něj. Rysík touží být při tom s vámi. Jestli ho vezmete s sebou a budete s ním plnit výzvy, je jen na vás.
Kam dál
Hřeben, na kterém to pokračuje
Nejvyšší hora pohoří o kus dál
Veľký Javorník
Vrchol s dřevěným dvojkřížem stojí dva a půl kilometru na východ - o šestnáct metrů výš a celý na Slovensku.
Přejít na stránku →Výchozí bod a pětisetletá sága hranice
Osada Kasárne
Osada, ze které se na Ztracenec vychází - a o kterou se Morava a Uhry přetahovaly pět století.
Přejít na stránku →
Hranice čitelná z kamene
Trojmezí
O dvacet kilometrů dál na Trojačce stojí hraniční kámen z roku 1906 se jmény tří území.
Přejít na stránku →
Válka o hřeben o rok dřív
Partyzán
Památník v Makovském průsmyku připomíná přechod partyzánské brigády Jana Žižky na Moravu v září 1944.
Přejít na stránku →